Zateplování domu, rekonstrukce roubené chalupy, výměna jádra v paneláku. Pokaždé jiná práce, ale řadu věcí mají společnou. Aby dobře dopadly, chce to promyšlený plán. A k jeho sestavení se hodí rady odborníků.
Na menší práce postačí schopný řemeslník. Vždy je možné oslovit inspektory nemovitostí, kteří odhalí možné problémy a doporučí varianty postupu. Většinou však budete potřebovat projektanta či architekta, kteří vám pomohou plány přenést do praxe.
Autor projektu vše rozplánuje, zváží pro a proti včetně povolování. Důležité je, aby byl projekt dostatečně detailní. Čím více do detailu, tím méně dohadování na stavbě.
„Přesně specifikujte rozsah rekonstrukce. Nestačí jen vybrat vypínače a umyvadlo. Je mnoho možných postupů, ale jen některé fungují. Nedostatek informací vede často k nákladům navíc. Řešení za pochodu jsou drahá a stejně se jim nevyhnete, tak proč si to komplikovat hned na začátku?“ uvažuje Barbora Zobač Hálová z inspekce nemovitostí Bytecheck.
Dobré je také mít aspoň základní přehled o stavebních materiálech. S pomocí odborníků jsme vytipovali, jaké materiály jsou vhodné a často používané na různé typy rekonstrukcí. Nenechte se však jimi svázat, často jsou možné i jiné varianty. Vše záleží na konstrukci, projektu i zkušenosti lidí, kteří budou rekonstrukci plánovat a provádět.
1. Běžné zděné domy
Zásadní je volit materiály, jež neohrozí statiku, a vycházet z těch, které už v domě převládají.
Stavba příček
Většina starších domů je z cihel, od toho by se měl odvíjet i materiál na nové příčky. Obvykle se vyzdívají, mohou být cihelné či z lehčeného betonu. „Běžně se používají cihly tloušťky 11,5 cm, popřípadě akustické stejného rozměr. Dosáhnete co nejužší zdi při zachování dobrých užitných vlastností, například dobré neprůzvučnosti stěny a možnosti kotvení poliček či skříněk,“ říká Pavel Heinrich z firmy Heluz cihlářský průmysl.
Alternativou je pórobeton neboli plynosilikát, který je lehký a dobře se opracovává. Což se hodí třeba při zabudování instalací. Příčky se staví z tlouštěk 10, 12,5 a 15 cm.
Když jsou ze statických důvodů nutné lehčí příčky, řešením je sádrokarton. Výstavba je suchá, proto je stavba rychlá, nemusí se čekat na zrání. „Méně vody ve stavbě znamená i menší nebezpečí kondenzace par na vnitřním povrchu, a tedy omezený výskyt plísní,“ uvádí Martin Sochor z firmy Rigips.
Výhodou je možnost příčky později odmontovat. „Bývá však problém s napojením na zděné konstrukce, podél napojení vznikají praskliny,“ upozorňuje architekt Patrik Tichý.
Nástavby a přístavby
Má-li dům dostatečně dimenzované základy, nástavby nejsou problém.
I tak jsou však namístě lehčí materiály jako dřevo, lehčený beton či pórobeton.
„Dřevostavba je nejrychlejší způsob stavby s dobrou funkčností,“ myslí si Barbora Zobač Hálová.
Kladem pórobetonu je dobrá opracovatelnost. „Mnohdy se musíte přesně přizpůsobit půdorysu stavby, zdivo se musí hodně řezat,“ upozorňuje Jan Tinka z firmy Xella.
Velká paneláková soutěžZa rekonstrukci postel za 50 tisíc  Přibližně čtyřicet procent obyvatel České republiky bydlí v panelovém bytě. Mnozí jej proměnili tak, že byste podle fotografií ani nepoznali, že jde o panelák. Pochlubte se i vy a vyhrajte zajímavé ceny. |
Nejčastější jsou tvárnice tloušťky 25 a 30 cm, které se zateplují. Nebo tepelněizolační tvárnice tlouštěk 37,5 a 45 cm, na něž stačí jen omítka.
Přístavby musejí mít své základy, správně dimenzované. Zdi se obvykle staví z cihel či pórobetonu, ale někdy i ze dřeva či betonu.
„Vždy je nutné přístavbu staticky oddělit a přiznat dilatační spáry, aby si nová část mohla sesednout, aniž by ovlivnila stávající dům,“ upozorňuje architekt Tichý.
V případě cihel se volí tloušťky 38 cm s integrovanou tepelnou izolací. „Používají se i tepelněizolační cihly šířkou odpovídající původní konstrukci, nejčastěji 44 cm,“ říká Pavel Heinrich. Variantou jsou i cihly šířky 30 nebo 25 cm s dodatečným zateplením.
Výměny oken a dveří
Nová okna a venkovní dveře je možné pořídit i v jiných rozměrech, než byly ty původní. Pak může být nutné chybějící místo dozdít. Nejlepší je vzít na to materiál shodný s původním zdivem. Praktický je i pórobeton, který se snadno řeže. Příčkovky z něj se používají i na podezdívání rámů oken.
Zateplování stěn a střechy
Stěny se nejčastěji zateplují levným, lehkým a dobře opracovatelným polystyrenem. „Staré objekty zateplené polystyrenem však mívají problémy s vnitřní vlhkostí. Zateplování stěn i střechy je nejlepší řešit minerální vatou, která je prodyšnější,“ doporučuje Patrik Tichý. Další možností jsou minerální desky, jimiž se dá zateplovat zevnitř.
U střech je minerální vata nejrozšířenější. Ale odborníci na střechy se ještě víc přiklánějí k PIR či PUR deskám a ke stříkané pěně. „Střechy i zdi, pokud to jde, je dobré řešit jako provětrávané. Snižuje se riziko vlhnutí nosné konstrukce,“ radí architekt Tichý.
Vestavby obytného podkroví
Vhodné jsou lehčí materiály, ale záleží na nosnosti konstrukce.
2. Zděné domy s větší vlhkostí
Nejdříve se musí odstranit zdroj vlhkosti. Pak lze postupovat podobně jako u běžných domů.
Stavba příček
Základem je kvalitní hydroizolace - asfalt či hydroizolační fólie. „Jinak se používají cihly nebo beton. Plynosilikát vhodný není, protože je velmi nasákavý,“ srovnává Barbora Zobač Hálová. Podle architekta Tichého by zde příčky měli řešit odborníci.
„Můžou se pro jistotu řešit třeba jako provětrávané. Na ty zděné se používají speciální povrchy odolávající vlhkosti,“ říká Patrik Tichý. Stěny se dají postavit i ze sádrokartonu do vlhka. „Při běžné vlhkosti do 90 % lze použít impregnovanou sádrokartonovou desku. Existuje také sádrokarton vhodný pro místnosti s trvalým výskytem vody či vysokou vlhkostí nad 90 % nebo se zvýšeným rizikem vzniku plísní,“ shrnuje Martin Sochor.
Přístavby
Nová část musí být oddělená a izolovaná nejen v základech od podloží, ale také od původní vlhnoucí stavby. Sáhnout lze po stejných materiálech jako u běžného domu.
Zateplování stěn a střechy
Zateplení je nutné řešit provětrávanou fasádou i střechou. Hodí se minerální vata, na střechy PUR či PIR desky. Vše je dobré aspoň konzultovat s odborníky.
3. Lehké dřevostavby
Okály nebo finské domky se dají proměnit v dřevostavby zcela moderního střihu.
Výměna pláště a izolací
Ze starého domu lze sundat vše až na kostru. „Výměna pláště a izolace by měla respektovat typ dřevostavby a způsob, jakým byla vytvořena. Ideální je udělat totéž, ale z nových materiálů. Možné je aplikovat i skladby dle současných trendů,“ podotýká architekt Tichý. Na izolace se může použít polystyren, minerální vata, konopí, sláma či hlína. Fasáda může být provětrávaná třeba s dřevěným obkladem, použitelný je i systém s omítkou.
Rekonstrukce v interiéru
Při změnách dispozice je nutné respektovat nosné prvky konstrukce a jejich nosnost, což se týká stěn i stropů. Nové stěny můžete smontovat ze dřeva, OSB desek, sádrovlákna či sádrokartonu.
Rozšířený je třeba vysokopevnostní sádrokarton, který se dá použít v celém domě - na venkovní plášť, podlahy, podhledy i příčky včetně vlhkých prostor a míst, kam chcete kotvit těžké předměty.
„Na jeden kotevní bod unese až 80 kilogramů. Přitom je o osm kilogramů lehčí než sádrovláknitá deska. Ve srovnání s OSB deskami má nižší roztažnost,“ srovnává Martin Sochor. Také dobře odolá nárazům.
4. Roubenky a hrázděnky
K opravám je nutné mít povolení památkářů a používat přírodní materiály.
Opravy stěn a zateplení
Při opravách izolací mezi trámy by se měly dodržet historické metody. Poškozené trámy se dají vyměnit, důležité je ošetření proti škůdcům. Dodatečné zateplení je problematické.
„V roubenkách využívaných sezonně se nedoporučuje. Pro trvalé bydlení je možné zateplit pod obklad fasády, například je-li použito krytí tvarovkami jako na střeše. V případě přiznaných trámů na fasádě to jde z interiéru,“ popisuje Patrik Tichý. Doporučuje držet se historických řešení, jako je sláma či jíl, případně pod fasádu dát minerální vatu.
Zobytnění podkroví
Beton ani sádrokarton se do podkroví roubenek nehodí. Vnitřní konstrukce by měly být celodřevěné. Musí se správně dimenzovat, aby jekonstrukce unesla.
5. Cihlové byty
Při menších úpravách se držte původních materiálů, u větších sáhněte po moderních postupech.
Stavba příček
Patrik Tichý doporučuje udělat průzkum kvality konstrukce a raději ji vyztužit, aby nehrozily poruchy v nižších patrech. „Často jsou zde rákosová podbití stropů s vápennou omítkou, která může praskat,“ varuje architekt. Nejlepší je držet se plných či pálených cihel. Když se mění dispozice, použít se dají lehčí materiály jako pórobeton a sádrokarton.
Povrchy stěn
Při obnově části povrchů se držte omítek a štuků, jaké se zde osvědčily. Při kompletní rekonstrukci jsou řešením i modernější postupy. Použitelný je vápenocementový štuk, ale i moderní lehčená minerální či sádrová omítka.
Minerální omítka se dá aplikovat v jedné i více vrstvách, nehodí se pod keramické obklady. Ta sádrová se nanáší v jedné vrstvě, čímž odpadají přestávky na vysychání. „Omítané plochy jsou hotové v jednom pracovním dni,“ říká Martin Sochor. Hladký povrch se dá využít ke sjednocení vzhledu se sádrokartonem.
6. Panelové byty
Náhradou za umakart je nejčastěji pórobeton.
Příčky a jádra
Na nové příčky i zazdívání dveří je ideální pórobeton. Panelové konstrukce ho obvykle unesou, ale posudek statika je jistota. Lze použít i sádrokarton a lehčené cihelné tvarovky.
Povrchy stěn
Panelové stěny bývají nerovné, jsou v nich dilatační spáry. Stěny lze zakrýt moderními tapetami, které jsou kvalitnější než ty, které se v panelácích používaly dřív.
„V některých případech je možné přiznat a upravit betonový povrch panelu nebo jej natřít omyvatelnou latexovou barvou,“ dává tipy architekt Tichý. Zdi se dají i zakrýt sádrokartonovými předstěnami, ale ubírá to místo a zvyšuje náklady. Podhledy však mohou ušetřit hodně práce s výměnou instalací. Finančně přijatelné jsou vápenocementové omítky, ale s rizikem, že někde nemusejí dobře držet.
