Cílem nového stavebního zákona je mimo jiné vyhnat úředníka na stavby

Cílem nového stavebního zákona je mimo jiné vyhnat úředníka na stavby

Rekonstrukce bytu dle nového stavebního zákona

  • 19
Máme za sebou prvního půl roku platnosti nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 sb.). Co všechno se změnilo z pohledu stavebníka? Pojďme se na věc podívat na příkladu rekonstrukce bytu.
Stavební úprava bytu je totiž typickým příkladem stavby prováděné svépomocí. A pokud realizaci přenecháme odborníkům, zabýváme se většinou alespoň "papírováním" okolo celé akce.

Ohlášení, stavební povolení, nebo nic?
Tato otázka zajímá stavebníka samozřejmě nejvíce. Cílem nového stavebního zákona je mimo jiné vyhnat úředníka na stavby, a ulehčit mu tedy v kancelářské práci. Výsledkem je výrazné zjednodušení, kdy v některých případech souhlas úřadu nepotřebujeme vůbec.

§ 103: "Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost."

Rekonstrukcí bytu se zásahem do nosných konstrukcí se myslí například řezání nosného panelu. Pokud tedy budete měnit bytové jádro, teoreticky nemusíte stavebnímu úřadu nic hlásit.

Ovšem ukazuje se, že zkušenost je poněkud jiná. "Doporučuji se předem informovat na příslušném stavebním úřadě. V praxi se setkáváme s tím, že každý stavební úřad úpravu bytu posuzuje jinak," radí Ing. Koubová z Kouba Interier. Ve většině případů pak úřad požaduje ohlášení, což i tak ušetří čas (oproti původně požadovanému povolení).

Pozor ještě na povinnosti vlastníka bytu či družstevníka. To, že stavební úřad nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení, neznamená, že jsme zproštěni některých povinností. Podle stanov družstva či společenství vlastníků musíme zamýšlenou úpravu buď oznámit představenstvu, nebo i žádat o souhlas.

Ohlášení
Tato forma předpokládá, že stavebnímu úřadu plánovanou stavbu ohlásíme. Stavebník pak může stavbu provést na základě souhlasu stavebního úřadu. Nebude-li stavebníkovi doručen tento souhlas do čtyřiceti dní od ohlášení ani mu v této době nebude doručen zákaz, platí, že stavební úřad souhlas udělil.

Ohlášení stavby obsahuje základní údaje o stavbě, stavebníkovi, účelu a způsobu provádění stavby, jednoduchý technický popis. Projektová dokumentace (zpracovaná oprávněnou osobou) se připojuje ve dvojím vyhotovení, a to v případech zákonných (např. stavba rodinného domu do 150 m2) nebo v případě, že ji stavební úřad požaduje.

Stavební povolení
K žádosti o stavební povolení se kromě základních údajů, patřičných souhlasů a projektové dokumentace připojuje též plán kontrolních prohlídek stavby, což je novinka. V těchto ohlášených kontrolních prohlídkách se na stavbu může dostavit zástupce stavebního úřadu a zjišťovat, zda je dodržováno rozhodnutí stavebního úřadu, zda je stavba prováděna technicky správně, zda prováděním stavby není obtěžováno její okolí apod.

Na této prohlídce může stavební úřad též schválit případné změny stavby před jejím dokončením, což je vítaná úspora času.

Po podání žádosti o stavební povolení stavební úřad nejprve zahájí stavební řízení. Pokud k záměru nebudou mít dotčené orgány připomínek, stavební úřad vydá stavební povolení, ve kterém stanoví podmínky provedení stavby. Stavební povolení platí dva roky od nabytí právní moci, platnost lze případně na žádost stavebníka prodloužit.

Formuláře
Jednou z novinek nového stavebního zákona jsou předepsané formuláře. Veškeré žádosti adresované stavebnímu úřadu (žádost o stavební povolení, ohlášení stavby) je nutné podávat na předepsaných formulářích. Tento systém má zkrátit čas tím, že stavebník nezapomene uvést všechny potřebné údaje a stavební úřad se v žádosti rychleji zorientuje. Formuláře bývají ke stažení na stránkách stavebních úřadů.

Osoby a povinnosti

Stavebník
Stavebník je osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby.
Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, a to i v případech, kdy není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení.

U staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení, je stavebník povinen:
 - opatřit předepsanou dokumentaci
 - oznámit stavebnímu úřadu termín zahájení stavby
 - oznámit stavebnímu úřadu název firmy, která bude stavbu provádět, případně jméno stavbyvedoucího či dozoru
 - zajistit, aby na staveništi byla k dispozici ověřená projektová dokumentace stavby
 - ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek a umožnit provedení kontrolní prohlídky.

Projektant
Projektant je osoba, která má patřičné oprávnění ke zpracovávání projektové dokumentace. Patřičným oprávněním je v tomto případě autorizace v daném oboru (tzv. kulaté razítko).

Projektant je v procesu stavby zodpovědný za:
správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a za proveditelnost stavby podle této projektové dokumentace.

Projektová dokumentace se nezpracovává pouze pro potřeby stavebního úřadu. Především by měla sloužit jako podklad pro realizaci stavby. Proto ji pořizujeme i v případě, že stavební úřad nepožaduje ani ohlášení, ani povolení.

Stavbyvedoucí
Zákon používá pojem stavbyvedoucí v poněkud jiném kontextu, než jsme běžně zvyklí. Stavbyvedoucím je myšlena osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění, konkrétně autorizaci.

Stavbyvedoucí je pak zejména povinen:
 - řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací
 - působit k odstranění závad při provádění stavby,
vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby.

Stavební dozor
Také pojem stavebního dozoru je novým zákonem vysvětlován jinak. Je jím odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí. Stavebním dozorem může být osoba vzdělaná ve stavebnictví buď vysokoškolsky, nebo středoškolsky s tříletou praxí.

Stavební dozor zodpovídá:
- za soulad stavby s ověřenou dokumentací
- za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu
- za bezbariérové užívání stavby
- sleduje způsob a postup provádění stavby

Vlastník stavby
Mezi povinnosti vlastníka stavby patří především udržovat stavbu po celou dobu její existence tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Důležitá je též povinnost uchovávat dokumenty ke stavbě:
- stavební deník deset let
- dokumentaci skutečného provedení stavby a veškerá rozhodnutí po celou dobu životnosti stavby.

Provádění stavby
Provádět stavbu může podle § 160 pouze stavební podnikatel, který zabezpečí odborné vedení prováděné stavby stavbyvedoucím. Poněkud nejasný pojem "stavební podnikatel" se pomocí živnostenského zákona vysvětluje jako podnikatel, který vlastní oprávnění k "provádění staveb, jejich změn a odstraňování".

Stavby, na které není potřeba stavební povolení ani ohlášení, může stavebník provádět svépomocí. Při provádění svépomocí musí však zajistit odborné vedení stavby stavbyvedoucím (definice viz výše).

Autorizovaný inspektor
Novinkou platnou od 1. 6. 2007 je institut "autorizovaného inspektora". Jde o osobu, kterou po splnění patřičných podmínek a zkoušek jmenuje ministr pro místní rozvoj.

Autorizovaný inspektor pak ve vybraných případech nahrazuje funkci stavebních úřadů. Může např. osvědčit, že stavba může být provedena, vydat certifikát pro udělení kolaudačního souhlasu a dohlížet na provádění stavby.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo pro místní rozvoj teprve připravuje k této části zákona prováděcí vyhlášky, nebyl dosud nikdo autorizovaným inspektorem jmenován.

Na závěr si zopakujme poučení z úvodu článku. Vždy se před chystanou rekonstrukcí informujte na svém stavebním úřadě, co všechno budete potřebovat a jak na akci úřad pohlíží. Nový stavební zákon platí krátce, a tak bude nějaký čas trvat, než si na nové postupy všechny zúčastněné strany zvyknou.