„Původně jsem myslela, že budu zařizovat secesní byt. Vešla jsem však do bělostného prostoru s bílou podlahou. V bytě bylo chladno a na mě dýchla severská zima, bylo to v lednu. Viděla jsem břízy a sněhové pláně. V tu chvíli mě napadl jako nejpřirozenější světlý skandinávský styl,“ popisuje první pocit interiérová designérka Lucie Poláková ze studia Elektra King Design.
Do malé předsíně se vešla polstrovaná lavice a nástěnné kovové botníky. Povrch slouží rodině jako nástěnka pro vzkazy
Byt se zařizoval letos, šest let poté, co Silvia s manželem byt 4+kk pořídili a začali prvně s rekonstrukcí. „Měli jsme tehdy dobré podklady, projekt od italského architekta Pietra Giuffridy z pražského ateliéru Oresta. Na ploše 70 m2 vyřešil dispozici tak, aby vyhovovala potřebám čtyřčlenné rodiny, děti mají vlastní pokoje,“ říká majitelka.
Vyměnila se okna, rozvody, postavily sádrokartonové příčky, instalovalo se podlahové topení i na podlahu přišla epoxidová stěrka. Obklady v koupelnách řemeslníci už nedokončili.
Z rodinných (respektive zdravotních) důvodů manželé dobře „rozjetou“ rekonstrukci přerušili, byt zůstal pět let neobydlený, rodina zatím bydlela v předchozím bytě. Situace se naštěstí vrátila do normálu a Silvia se rozhodla akci dokončit.
Když spolupráce ladí
Před lety manželé sháněli nový domov, a protože oba pracovali v nadnárodních společnostech, zdálo se jim pohodlné žít v centru. Byt v domě z roku 1925 zabodoval blízkostí Václavského náměstí i orientací do klidného dvorního traktu.
Interiérová designérka se k projektu dostala až loni. „Majitelka měla pocit (jako většina investorů), že stačí pár maličkostí a dá se bydlet. Chyběla ale kuchyňská linka, část koupelnové sanity, dveře či finální podlahy. Technické výkresy neodpovídaly realitě, takže jsme se modlili, aby při vrtání v koupelně řemeslníci třeba netrefili vodu,“ vzpomíná Lucie Poláková.
 |
Ta se s majitelkou zná díky společnému koníčku, sborovému zpěvu. Něco hotové však bylo, například osvětlení v podhledech a připravené další vývody, většinou v nevhodných místech.
Designérka se rozhodla překrýt epoxidovou stěrku na podlaze, protože povrch nezvládal denní provoz vícečlenné domácnosti. „Vadila přílišná pružnost, cokoli se na ni postavilo, zanechalo otlaky. Nahradili jsme ji vinylovou podlahou QuickStep s dekorem hedvábného dubu, jako na lince,“ doplňuje autorka návrhu.
Silvia spolupráci komentuje: „Věděla jsem, že Lucie vystudovala interiérový design, viděla jsem pár realizací. Přesvědčilo mě její nadšení. Chtěli jsme mít z holobytu domov, zařízený nadčasově, minimalisticky a odolně. A ocenili jsme, že nemusíme shánět řemeslníky, firmy, Lucie měla na starosti stavební i autorský dozor.“
Vychytané bydlení
Se zařizováním bytu zamíchal covid, vše se protáhlo na pět měsíců. „Podcenili jsme dodací lhůty, na dveře jsme čekali přes tři měsíce. Ovšem měli jsme štěstí na truhláře a stavební firmu. Obchody byly zavřené, nakupovali jsme většinou na internetu. Nevybírali jsme nejluxusnější materiály, ale vyšší ze střední třídy.“
Silvia si nejdřív představovala úplně bílý interiér. Designérka se obávala sterilního až nemocničního dojmu. Připravila proto „moodboardy“, jež Silviu přesvědčily. „Líbí se mi řešení kuchyně, kterou Lucie navrhla. Poradila si s omezeným prostorem, vešly se i vestavná pračka se sušičkou,“ říká Silvia.
Skříňky obrácené do obývací části jsou v dekoru dubu, aby neevokovaly kuchyň. Linku vyrobil truhlář Pavel Hauzar. Byt má malou úzkou předsíň, nábytek neměl vyčnívat.
Manévrovací prostor omezovala dvířka rozvaděče podlahového topení a pojistkových skříní. Vyřešily to kovové nástěnné botníky, povrch slouží i jako magnetická nástěnka pro vzkazy. Devizou úzké koupelny jsou okna a nábytek na míru (truhlář Jiří Kulíšek). Kromě umyvadlové desky vytvořil z umělého kamene poličky do sprchového koutu pro odkládání kosmetiky.
Sluncem zalitá cesta na sever
„Řídila jsem se barevností a materiály severských interiérů. Nemohla jsem použít dřevěnou podlahu, majitelka trvala z finančních i praktických důvodů na vinylu. O to víc se tu přírodní prvky objevují na nábytku a doplňcích: manželská postel, kulaté trojnohé stoličky z masivu, len a bavlna, ovčí kůže i vlněné koberce,“ přibližuje Lucie Poláková ze studia Elektra King Design.
Osvětlení (Bachman Lighting) nad stolem lze vytáhnout, aby nepřekáželo při sledování televize z pohovky. Židle designérka vybrala na internetu.
Barevnost zařízení vystavěla na kontrastu žluté barvy k šedé a černé. V dětských pokojích a ložnici volila klidnější tóny, bílou a šedou doplňují pastelové odstíny růžové a mátové. Kontrast k bílé výmalbě a světlému nábytku tvoří černě lakovaný solitérní nábytek, komoda, podnoží jídelního stolu, lavic.
Lucii potěšilo, když si majitelé po dohodě s ní pořídili do obývacího pokoje obraz americké malířky April Popko, ložnici ozdobili grafikou známého výtvarníka Petra Nikla.
„Žlutá mě nadchla. Vrací mě do vzpomínek na šťastné dětství a stejně jako slunce má schopnost rozzářit cokoli, věc i člověka,“ říká závěrem Silvia.
