Před šesti lety navštívil za horkého letního odpoledne newyorské studio I-Beam Design architektek Azin Valyové a Suzan Winesové bělovlasý muž. Přinesl s sebou užmoulaný výstřižek z více než rok starých novin The New York Times. Na výstřižku byla jedna z realizací dámského studia.
Muž byl nadšený prací architektek a oslovil je, zda by mu nepomohly s přestavbou bytu, který si právě pořídil. "I když šlo o malý projekt, do kterých se obvykle nepouštíme, nemohly jsme tentokrát říci ne. Pán byl tak velký fanoušek naší práce, že jsme se do návrhu jeho bytu s obrovskou chutí pustily," řekla iDNES.cz Azin Valyová.
Byt s výhledem na Manhattan |
Tímto způsobem začala spolupráce studia
I-Beam Design se šestasedmdesátiletým Lewisem McFarlandem.
Spolupráce v tomto případě není nadnesené označení, aktivní důchodce byl zapálený pro věc a jeho představy o bydlení, ve kterém by rád dožil, mělo zcela jasné kontury.
Bývalý kněz a pozdější grafický designér se po smrti manželky rozhodl přestěhovat do New Yorku, aby našel rozptýlení a měl možnost se co nejvíce vídat se starými známými.
Pořídil si dvoupokojový byt o velikosti 80 metrů čtverečních v jednom z klasických domů ve čtvrti Chelsea na Manhattanu, kde lze stále najít autentická místa s vynikající architekturou a náladou 19. století. Dům stojí nedaleko parku a proslulého bohémského hotelu (viz článek Legendární hotel Chelsea v New Yorku: tvořili a umírali zde nejlepší umělci).
Jednoduchá dispozice bytu je ryze funkční. Z miniaturního zádveří se vchází přímo do kuchyně propojené s obývacím pokojem, ze kterého lze vyjít i na polozapuštěnou terasu.
Majitel, který si potrpí na precizně provedenou práci, nechtěl nic uspěchat.
Prostor je účelně zařízený jen pro potřeby jediného obyvatele, a proto v bytě nenajdeme například klasický jídelní stůl. Majitel se stravuje venku a snídává u barového pultíku v kuchyni. Mimoto má konferenční stolek v obývací části nastavitelnou výšku.
Poměrně velkoryse řešená koupelna se sprchovým koutem i vanou je řešená i do budoucna, například ve sprše je zabudováno sedátko pro pohodlnější hygienu. Ložnice je přístupná jak z chodby, tak z koupelny a kromě bohatého úložného prostoru se v ní našlo i místo na pracovní koutek.
V celém bytě je dostatek volného prostoru a jednoduchého nábytku pro případ, že by byl majitel v pozdějším věku upoután třeba i na invalidní vozík.
Velkoryse koncipovaná koupelna počítá i s méně pohyblivým stářím.
V ložnici dodává barevný akcent malinový koberec. Vešla se i pracovna.
Nejdůležitějším prvkem realizace nového bydlení se stal obraz, který před desítkami let dostala Lewisova žena od rodinného přítele jako dárek. Byl také jedním z mála vybavení, které si pan McFarland přivezl do New Yorku.
Červeno-růžový obraz dal podobu celému bytu. Vznikla kompaktní obytná stěna s různými odstíny červené a růžové, která nejenže se stala vizuální dominantou prostoru, ale pojala i všechna hudební CD, DVD filmy, keramické a skleněné doplňky a předměty, které jeho žena milovala. McFarland ve sbírce pokračuje.
Aby nebyl interiér přesycen dalšími barvami, je celý byt vymalován čistě bíle. V pískových a smetanových tónech je pořízený veškerý nábytek, s výjimkou moderního lehátka, které slouží k odpočinku jak v interiéru, tak na terase. Tvorba projektu trvala studiu něco málo přes měsíc, stavební práce zabraly čtyři měsíce. Majitel, který si potrpí na precizně provedenou práci, nechtěl nic uspěchat.
