Rastr policového systému probíhá celým bytem.

Rastr policového systému probíhá celým bytem. | foto: Vavřinec Menšl

Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20. let minulého století. Architektka Markéta Smrčková ze studia Lennox Architekti vytvořila prostor milovaný hlavně dětmi.

Mladí majitelé dvou bytů v Holešovicích měli jasné požadavky: otevřený, světlý a jednoduchý interiér, avšak s hravými prvky. Díky tomu, že dva jednostranně orientované malé byty s terasami (jeden do dvora na jih a druhý do ulice na sever) spojily dvě světové strany, dostává se světlo hluboko do dispozice, a tak bylo možné jejich představě o světlém interiéru vyhovět.

Hlavní obytný prostor prochází napříč domem oběma původními byty a spojuje dvě světové strany, jih a sever.

Realizovaný projekt se dostal mezi tři hlavní finalisty v soutěži Interiér roku, který organizuje Institut bytového designu v kategorii Soukromý interiér – rekonstrukce (kdo vyhrál, se podívejte zde).

Byt pro rodinu

Hlavní obytný prostor prochází napříč domem oběma původními byty a spojuje obě světové strany. Otevírá se do obou teras a tvoří páteř bytu, spojuje totiž kuchyň, jídelnu, obývací pokoj, hernu pro děti i kino,“ popisuje svůj návrh architektka Markéta Smrčková. Život rodiny se tak odehrává především právě zde.

Vedle hlavního obytného prostoru fungují v interiéru i „kajuty“ zavěšené podél něj. Jde o malé, intimnější pokoje, oddělené či spojené s obytným prostorem posuvnými stěnami. Lze je využívat jako dětské pokoje, pracovnu či „zašívánu“. Prostě podle toho, co je právě potřeba.

Samostatnou jednotku tvoří ložnice s vlastní koupelnou, u níž autorka i majitelé kladli důraz na klid a oddělitelnost od společných prostor.

Při rekonstrukci byly zachovány všechny nosné konstrukce, vybouraly se ale nenosné příčky a také nášlapy podlah. Aby se mohla osadit nová francouzská okna na terasy, musela nechat architektka Smrčková vybourat parapety starých oken.

Nechala také odkrýt část původního betonového žebírkového stropu, který zde našel zajímavé pohledové i prostorové uplatnění. Prostor oživují dřevěné podhledy v různých úrovních. Vznikl tak například „stromový“ domek pro děti, prostor pro patro palandy, niky na světla, závěsy i projektor.

Pomocí dubových sendvičových prken upravených olejem se podařilo sjednotit podlahy a strop. Došlo k protažení rastru policového systému (z multiplexu s bílým vysokotlakým laminátem) skrz celý byt, který sjednotil vestavné truhlářské prvky v kuchyni i v obývací části, pomohl také při prosvětlení velké koupelny.

Kromě krbu zde najdete i řadu atypických prvků, které oceňují hlavně děti.

Jako doplňkové materiály použila architektka Markéta Smrčková také cementovou dlažbu a cementové stěrky v koupelnách. Nábytek na míru z přírodních materiálů vyrobila společnost Lugi, která se specializuje na výrobu z masivního dřeva. Podlahy a podhledy jsou od firmy František Kotyz podlahářství.

Na přání majitelů je vypnuta diskuse.