Pražské Vršovice jsou dnes docela atraktivní čtvrtí, kde se mladému programátorovi a překladatelce líbí. Rozhodně nepatří mezi pasivní obyvatele, bojují za lepší sousedské vztahy i lepší vedení městské čtvrti. Založili sousedský kompostér, vedou v domě společnou prádelnu.
Stejně jako za lepší vztahy se rozhodli bojovat i za zlepšení své bytové situace. Při jedné akci se náhodou potkali s architektem Žohou a rychle zjistili, že mají hodně společných názorů. Včetně těch na bydlení.
Právě z četných debat vznikly nejdřívě představy a pak i realizovaná rekonstrukce, která přišla v pravý čas: rodina čeká svého prvního potomka. Byt ve zděném domě starém přibližně 50 let, ale s umakartovým jádrem dostal konečně novou podobu.
Trochu jiný přístup
Jakub Žoha se díky stážím a častému kontaktu s architekturou v zahraničí dívá na kontakt s klientem méně obvyklým pohledem, než bývá v Česku zvykem.
"Proč nepřinést koncept naprosto nové architektury, která v Česku zatím není? Marc Koehler tomu říká 'sticky architecture', Japonci 'behaviorology'. Jde o proces navrhování, kde klient samotný a jeho život jsou klíčem k finálnímu řešení pro dané místo. Navrhuje se pouze určitá pevná struktura, kterou klient obydluje, 'kolonizuje' vlastním životem, svými osobními věcmi. Vznikají tak nikdy nekončící kombinace živého originálního interiéru, který nenajdete nikde jinde, ani v časopisech. Můžeme to nazvat obytná architektura," vysvětluje architekt Žoha.
Podle něho není nic nudnějšího, než si postavit zeď a k ní přisunout nábytek. A navíc se utrácí dvakrát! Proto nechal odstranit část příček, aby se prostor co nejvíce prosvětlil a opticky zvětšil. Zmizela tak úzká a tmavá předsíň, zůstalo pouze zádveří.
Problém po přesunutí koupelny nastal samozřejmě se stoupačkami, které v tomto typu bytů procházejí koupelnou, velmi neprakticky přibližně 20 centimetrů před zdí. Jakýkoliv posun je vyloučený, takže řada lidí řeší situaci jejich obezděním, aby si nehyzdili koupelnu.
Jakub Žoha šel jinou cestou. V místech, kde bývala koupelna, je nyní kuchyně, a tak nechal stoupačky "procházet" kuchyňskou linkou a s pomocí obyčejných kolíčků na prádlo je proměnil na atypickou nástěnku na vzkazy.
Protože z diskusí věděl, že pár počítá s potomkem, použil na podlahu měkké a teplé marmoleum (navíc se výborně udržuje), kuchyň nabízí dostatek pracovní plochy i úložného prostoru.
Do koupelny se vstupuje z kuchyně posuvnými dveřmi, které šetří místo. Denní světlo sem přichází pomocí prosklení u stropu, takže přes den zde není nutné ani svítit.
Jak interiér vznikal
Existuje několik kroků, které je podle architekta Žohy dobré udělat. "Nejdřív je nutné poznat život klienta, odhalit, co má rád, co potřebuje, jaké věci vlastní. Součástí je i průzkum budoucího života, aby byly umožněny změny," popisuje.
První návrhy pro mladý pár vytvořil nejen na papíře, ale slepil i model, aby si s ním klienti mohli hrát a prověřit si další možnosti. Na závěr přišel finální návrh a následně realizace. "To bývá mnohdy nejdelší část celého procesu, pro klienty je to těžké období. Loučí se se starým, chvilku třeba bydlí na stavbě a nové je zatím jen na papíře. Součástí je i financování celého projektu, na které je třeba brát ohled. Do posledního šroubku se řeší nejen design, ale i jeho cena," říká Žoha.
V tomto případě bylo nutné dodržet finanční rozpočet, ten byl (včetně nábytku a vybavení), pouze 400 000 korun. Stavební část se podařilo zvládnout za 280 tisíc, kuchyň včetně spotřebičů stála 100 tisíc a nábytek za míru (skříně, police) se podařilo pořídit za 20 tisíc korun.
AutorIng. arch. Jakub Žoha * 30. dubna 1986 v Ústí nad Labem Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha, absolvoval studijní stáž na National University v Singaporu a dále šestiměsíční pracovní stáž ve studiu Marc Koehler Architects v Amsterdamu. |