Jan Tabor je rakouský kritik architektury s českými kořeny. Jihlavanům se svěřil, jak na něj jejich město působí.
"Já se chci předně omluvit, v Jihlavě se vůbec nevyznám," sdělil Tabor na úvod skupince více než dvaceti zájemců o prohlídku architektury města.
"Je tedy svým způsobem drzost něco hodnotit, ale má to tu výhodu, že jsem bezprostřední," dodal muž, který má podle svých slov specifický, částečně surrealistickoanarchistický pohled na architekturu. Nabídl tak jiný úhel pohledu na jihlavskou architekturu, než na který jsou lidé zvyklí.
"Jihlava tíhla vždy více k Vídni než k Praze, to už však bohužel tak není," konstatoval Tabor, jenž ve Vídni žije od roku 1968.
Hned první zastávkou na jeho vycházce byla stavba, která asi nejvíce pobuřuje, socialistický Prior.
"Je možné se dočíst, že to je nejošklivější obchodní dům, který byl v Československu postaven," sdělil kritik architektury Tabor. "Nevím, jestli to tak je. Když jedete třeba od Brtnice, tak vidíte, že stavba ani tak moc neruší díky nepravidelnému tvaru střechy," sdělil Tabor.
Uvnitř je to katastrofa, je to jako ve velikém skladišti
Pak se ale do stavby stejně pustil. "Je to chrám husákovského konzumního komunismu, kdy si režim uvědomil, že těm lidem musí něco dát, když je chce převychovat," řekl Tabor. "Stavba vypadá, jako kdyby byla navržena pro Špindlerův Mlýn," dodal.
"Uvnitř je to katastrofa. Tenkrát za komunismu si mysleli, že nakupování je uspokojování nutných potřeb člověka, ale ono jde přitom o velký rituál, bohoslužbu, ke které je třeba chrám. A to Prior není, to je spíš skladiště," naznal Jan Tabor. Pozastavil se i nad záclonami v oknech obchodního domu. Ty prý poukazují na maloměšťáctví.
Dobový pohled na Masarykovo náměstí v Jihlavě bez Prioru
"Je v nich česká touha maloměšťáků. Je to velmi levná demokratická záležitost, můžete ji zatáhnout a tak si určujete, jestli se vám někdo kouká dovnitř, nebo ne. Ta okna se záclonami vypadají, jako kdyby to byla hospoda na vesnici, včetně těch reklam v oknech. Je vidět, že obsah budovy dýchá z posledního," řekl kritik z Rakouska.
Naopak uvítal prosklený portál nad vchodem do Prioru, který měl být podle něj ale výraznější, na úkor prázdných bílých stěn.
"Proč ve zdech nejsou průhledy, za kterými by se dalo posedět s výhledem na tak krásné náměstí? Duch sedmdesátých let je tu neobyčejně živý," řekl muž z Vídně. A naznal, že stavba je s každou změnou horší. Budova by podle něj měla dostat nové využití. Školy, galerie, kavárny, disko...
