rady a porady pro bydlení

- V malém družstvu (36 bytů) jsou v domě nebytové prostory  - samoobsluha potravin a ateliéry. Zajímalo by mne, zda má stejný nárok na zisk z těchto pronajatých prostor člen družstva i vlastník bytu.

V malém družstvu (36 bytů) jsou v domě nebytové prostory  - samoobsluha potravin a ateliéry. Zajímalo by mne, zda má stejný nárok na zisk z těchto pronajatých prostor člen družstva i vlastník bytu.
M. H., PRAHA 8

Případný zisk z pronájmu nebytových prostor v domě má vlastník domu, tedy zřejmě družstvo.
Vlastník bytu při převodu bytu do vlastnictví se stal též spoluvlastníkem společných prostor domu, nemusel se však stát spoluvlastníkem nebytových prostor a nemusí mít nárok na podíl z pronájmu těchto prostor. Podrobnosti měla upravit smlouva o převodu bytu do vlastnictví. Obecně platí, že při převodu bytu do osobního vlastnictví dle zákona číslo 72/1994 nevzniká nárok na podíl z nebytových prostor. 

Od bytového družstva kupujeme byt. Družstvo si zadalo u realitní kanceláře vypracování Prohlášení vlastníka za celkovou cenu 32 tisíc korun za dům. Tuto částku nyní požaduje uhradit od dvou rodin s tím, že jsou pouze dvě žádosti o převod bytů. V našem domě je 32 bytů, proto se domnívám, že bychom měli uhradit pouze tisíc korun na byt, jak to účtovala realitní kancelář.
J. K., ŠŤĚTĺ
Rozhodnutí o úhradě nákladů za práce spojené s převodem bytů do osobního vlastnictví patří ze stanov oprávněnému orgánu družstva. Považuji za logické, že tyto práce uhradí ti členové družstva, kteří o převod požádali. Práce spojené s prohlášením vlastníka a vypracováním smluv muselo družstvo objednat právě na základě žádosti budoucích vlastníků a ostatních členů družstva se netýkají. 

Bydlím v družstevním bytě v Brně. Všechny finanční závazky jsme už splnili, přesto nemám byt v osobním vlastnictví. Bylo mi slíbeno předání v roce 1996 ale dosud - po několika odkladech - se tak nestalo. Jak mám postupovat dál, abych dostala byt v nejkratším možném termínu?
V. P., BRNO
Pokud se s družstvem nemůžete dohodnout, zbývá vám pouze uplatnění práva soudní cestou. 

V roce 1997 jsem od podniku koupil byt. Protože část bytu zůstala nájemní, spravuje náš dům Plzeňský servis. Ten nám zpracoval běžné měsíční vyúčtování včetně poplatku za správu 93 korun za měsíc. O tři měsíce později jsem koupil dalších deset metrů čtverečních nebytových prostor v suterénu, kde ukládáme starý nábytek a kola. Za ten mi byl znovu stanoven měsíční poplatek 93 korun. Zajímalo by mne, zda je možné stejnému majiteli v jednom domě účtovat dvakrát správní poplatek.
K. Š., PLZEŇ
Správní poplatek se stanovuje za spravovanou jednotku - byt či jiný prostor. Užíváte-li tedy dvě jednotky v domě, budete platit správní poplatek dvakrát. Správce však může s přihlédnutím k typu jednotky účtovat i rozdílné srážky za byt či bytový prostor. 

O svého starého a nemocného manžela už se nemohu starat, proto jsem pro něj našla pečovatelku. Ta si však jako podmínku klade, že se k nám nastěhuje, aby po naší smrti zdědila byt. I když nerada, souhlasila bych s tím. Ale nevím jak mám postupovat. Byt se nachází v nájemním domě, který koupil od dolů nový vlastník.
M. M., OSTRAVANY

Nájemní byt není předmětem dědického řízení. Pokud však s vámi bude ve společné domácnosti žít žena, která se bude starat o vašeho manžela, může jí za jistých okolností vzniknout právo na přechod nájmu bytu. Nikdy však takové právo nemůžete upravit, pokud v bytě budete po smrti manžela bydlet vy osobně. V tomto případě vznikne právo na přechod nájmu vám. 

Jsem spolumajitelkou ideální poloviny domu se zahradou. Já ani druhý spolumajitel v objektu nebydlíme a nemáme zde trvalé ani přechodné bydliště. Já ho navštěvuji jen několikrát za rok, on ho využívá k chování zvířectva a odkládání nepotřebných věcí. Na objektu je prováděna jen nejnutnější údržba a chátrá. Chtěla bych problém řešit tak, aby jeden majitel do objektu investoval a obydlil ho. Ale druhý spolumajitel nechce ani svoji polovinu prodat, ani moji koupit. Zároveň není ochoten se dohodnout na pravidlech společného užívání - například jeho pes běhá po celém pozemku a pokud tam on není, já se do svého domu nedostanu. Jsou nějaké možnosti, jak mohu takovou situaci řešit? Může o koupi nebo prodeji rozhodnout soud?
J. H., STRÁŽ POD RALSKEM
Pokud druhý spoluvlastník odmítne nabídku na odkoupení vaší ideální poloviny, můžete svůj podíl prodat jinému zájemci. K tomu není třeba rozhodování soudu. Doporučuji však nabídku učinit prokazatelným způsobem a využít advokátních služeb. Také způsob správy objeku by měl být řešen sepsáním smlouvy o správě objektu.
Na dotazy odpovídá Milan Taraba
Autor je místopředsedou Sdružení nájemníků