Češi mají zájem o řadové domy. Chybí pro ně ale parcely

Většina Čechů, která touží po vlastním rodinném domě, preferuje levnější "řadovku" nebo dvojdomek. Problém ale je, že ve městech pro tyto typy domů chybějí vhodné parcely. Městské plány totiž počítají především s výstavbou solitérních domů. Na ty ale větší část střední vrstvy v současné době nemá peníze.

Zájem o bydlení v domě se zahrádkou v cenové hladině bytu je značná. | foto: Dan Materna, MAFRA

Může se hodit

Uvažujete o koupi řadového rodinného domu? Vybírejte z nabídky na Reality.iDNES.cz.

"Za poslední roky se zájem lidí o koupi řadového domu nebo dvojdomu ztrojnásobil. Ještě na konci 90. let si Češi přáli především samostatně stojící domy. Řadovky tvořily z celkové výstavby maximálně čtvrtinu. Dnes se již tři čtvrtiny zájemců o koupi nově postaveného domu spokojí s řadovým domem či dvojdomem," potvrzuje trend Pavel Herclík ze společnosti Canaba.

Nový trend souvisí především s ekonomickou situací a rostoucími cenami pozemků. Pro dvojdům či řadovku stačí poloviční pozemek než pro solitérní dům. Řadový dům má ale i jiné klady. Komu nevadí těsné sepětí se sousedy, má díky společným zdem větší teplo, lepší zabezpečení a méně starostí o stavbu a údržbu velké zahrady a plotu.

"Tím se stává řadový dům výrazně levnější variantou, která je pro lidi ze středně příjmové vrstvy, kteří žijí v bytě, nejbližší finanční alternativou. Jiné formy vlastního bydlení jsou pro ně nedostupné, nemají a nikdy na ně mít nebudou. Tito lidé jsou dnes schopni a ochotni dát za pozemek nejvýše milion korun. Takovéto prostředky vystačí právě tak na menší pozemek vhodný pro řadový dům. Další dva až tři miliony pak investují do koupě nově postaveného domu," doplnil Herclík.

Zájem o bydlení v domě se zahrádkou v cenové hladině bytu je značná. V nabídce nejen v Praze, ale ani ve většině dalších míst však nejsou. "Pokud jsou, tak příliš velké a tím pádem drahé," dodal. Cenová relace akceptovatelná střední třídou pro nový dům nemůže v regionech překročit 2,5 milionu korun, v okolí Prahy pak až 3 miliony korun.

Města na nový trend nejsou připravena

Na nový trend zvýšené poptávky po řadových domech ale nejsou připravena česká města. Urbanisté a architekti, kteří po roce 1989 navrhovali územní plány a regulativy, chtěli především v menších městech mimo Prahu zachovat solitérní výstavbu.

"Tak, jak ale stoupala cena půdy, se takovéto parcely staly téměř neprodejnými. S variantou výstavby řadových domů se pak v územních plánech téměř vůbec nepočítalo. Některé lokality výstavbu řadových domů ani neumožňují," říká Herclík.

Dnes tak podle něj neodpovídá skladba rozlohy pozemků v českých městech poptávce lidí po vlastním bydlení, na které ekonomicky dosáhnou. Máme zde velké parcely, které nikdo nechce a naopak chybí menší pozemky, na kterých by se pro středně příjmové rodiny mohly postavit řadové domy, které lidi chtějí.