Magda původně bydlela na okraji Prahy blízko Divoké Šárky, kde jí rodiče přenechali byt a přestěhovali na chalupu. Poklidné místo jí vyhovovalo, měla pocit, že v centru, kde pracuje, by si nikdy neodpočinula. I pro Rolfa byla blízkost zeleně příjemná.
Potom však několikrát navštívila kamarádku, která mnoho let žije nedaleko Václavského náměstí v pátém patře činžovního domu. "Překvapilo mě, jak rychle jsem se po překonání pár pater ocitla v naprostém klidu. Její byt je orientován do vnitrobloku stejně jako můj současný," říká Magda.
Rozhodla se změnit bydliště. Už i kvůli tomu, že cesta autem do práce v centru jí zabírala více než hodinu. Pokud jí sousedé nemohli Rolfa přes den vyvenčit, strávila v autě denně několik hodin.
Rozhodnutí o koupi půdního bytu v centru však ovlivnily i vzpomínky. Už jako dítě snila o pokojíčku v podkroví. "Půdní prostor na mě působí útulně. Navíc střešní okna propouštějí spoustu světla," vysvětluje své rozhodnutí.
Když je dobrý projekt
V bytě bylo vše podstatné už hotové. Podlahy, koupelna, kuchyňská linka i velkorysé úložné prostory. "Se zařizováním jsem tedy neměla příliš starostí. Nebyla nutná žádná přestavba, ani jiné stavební úpravy. Stačilo byt dozařídit nábytkem," říká majitelka. A Rolf nakonec zjistil, že i v centru Prahy je dost místa na proběhnutí, svou majitelku si užije víc než předtím.
Byt po rodičích, ve kterém žila předtím, byl zařízen v klasickém stylu. Ten ji nelákal. S výběrem nábytku jí proto pomohl kamarád, o kterém věděla, že se zajímá o design. "Přivedla jsem ho sem ještě před podepsáním kupní smlouvy, protože jsem chtěla znát jeho názor na koncepci celého prostoru. Považuji za důležité se při nákupu půdního bytu poradit s někým, kdo má zkušenost s takovým typem bydlení,” říká Magda.
Jedna místnost přesto zůstala nezařízená. Důvod? "Můj přítel je v současné době pracovně v zahraničí. Projekt, který tam odjel zrealizovat, se však chýlí ke konci, a teprve až se vrátí, rozhodneme se, jestli v místnosti uděláme pracovnu nebo dětský pokoj…"