Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní pražské stavby: podívejte se na banku s parkem na střeše

  1:00aktualizováno  1:00
Nechtěli stavbu z mramoru, ale otevřenou budovu s důrazem na ekologii. Takovou chtělo vedení banky. Úředníci se otevřeného prostoru bez soukromí spíše báli. I po pěti letech provozu se názory na budovu ČSOB různí.

Fotogalerie

Budova ČSOB má řadu nej, například je největší administrativní budovou v Česku. Je určena až pro tři tisíce lidí. Architekt Josef Pleskot zde použil zelenou střechu, kde se můžete procházet jako v lesoparku.

Substrát pro něj bylo nutné navézt až do výšky 1,2 m. Místo tradičního použití jeřábů a kontejnerů se substrát "zafoukával" z velkoobjemových cisteren.  V roce 2008 získala budova zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED.

Přesto existují lidé, kteří by zde nikdy nechtěli pracovat. Proč, na to odpovídá dokument režiséra Víta Klusáka v další epizodě televizního cyklu ProStory, který se věnuje kontroverzním stavbám posledních let (Otevřený vesmír banky, ČT2 v sobotu 26. listopadu v 21:50).

Stavba má tři zasklená atria a dva vnitřní dvory.

Stavba má tři zasklená atria a dva vnitřní dvory.

Pohled do otevřeného dvora

Pohled do otevřeného dvora

Architektura, nebo účetní hledisko?

Architekt Pleskot svou představu volného prostoru, kde lidé mohou mezi sebou vzájemně komunikovat, v dokumentu rezolutně obhajuje. Jeden z ekonomů oslovený v dokumentu to vidí trochu jinak: zatímco nábytek lze z účetního hlediska odepsat za pár let, "zdi" jsou dlouhodobou investicí. Proto je jich zde co nejméně, tedy podle jeho názoru. "Chybí tu lidský faktor," říká odpůrce otevřených kanceláří.

Nadšení v epizodě neprojevily ani úřednice, které se skrývají za paravány. Vadí jim průvan i okolní hluk, který občas skončí výbuchem vášní mezi kolegy. Každý, kdo pracuje v kanceláři typu open space, to jistě zažil na vlastní kůži.

Paravány používají úředníci kvůli průvanu i nedostatku soukromí.

Paravány používají úředníci kvůli průvanu i nedostatku soukromí.

Pracovníci banky mají možnost využít "lesopark" na střeše nebo posezení u stolků pod prosklenou střechou, ať již pro odpočinek nebo pro případná jednání. Intimitu pomáhá vytvářet živá zeleň místo dodatečně pořízených paravánů, které architektovi Pleskotovi vadí. Z hlediska banky je budova nového ústředí ČSOB  prostředkem pro dobré fungování firmy.

Ing. arch. Josef Pleskot

* 1952

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde poté i učil na katedře teorie a vývoje architektury. V letech 1982 až 1991 pracoval v Krajském projektovém ústavu. Od roku 1991 má vlastní architektonickou kancelář AP ATELIER. Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Je autorem řady staveb: od rodinných domů, veřejných staveb až po rozsáhlé bytové, administrativní či výrobní areály.  Věnuje se i veřejnému prostoru a revitalizací sídlišť.

Získal řadu ocenění v soutěži  Grand prix Obce architektů, byl finalistou soutěže Mies van der Rohe, získal Brick Award i Piranesi Award.

A co si myslí o stavbě režisér Vít Klusák? "Střecha se zahradou je skutečný zážitek, navíc máte dojem, že přerůstá do těch vzdálených zelených svahů. Ale v tomhle typu a takhle uspořádané otevřené kanceláři bych pracovat nedokázal a nechtěl ani náhodou."

Ekologická stavba

Při stavbě budovy ČSOB se využil i beton z výstavby metra, který se drtil na recyklát (8 000 m3 betonu, který byl vytěžený v prostoru stavby).

Recyklát se použil do hutněných podkladních konstrukcí základové spáry a pro podkladní vrstvy komunikací na staveništi.

V budově je hodně zeleně, nechybí ani voda.

V budově je hodně zeleně i voda.

Do budovy vstupuje světlo i prosklenou střechou nad atriem..

Do budovy vstupuje světlo i prosklenou střechou nad atriem.

Budovu tvoří železobetonová nosná konstrukce s významným podílem prefabrikovaných prvků, doplněná lehkou ocelovou konstrukcí pro zastřešení atrií. Hodně se využíval beton, ocel, hliník, sklo i dřevo. Plášť budovy totiž tvoří celoprosklená hliníková fasáda s dřevěnými prvky, dále pak parapetní pásy ze sklocementových panelů.




Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř...

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském...

První zmínka o Dolením mlýnu je z roku 1568.
Otci na smrtelné posteli slíbil, že mlýn neprodá. Opravuje ho 10 let

Už deset let pracuje Jan Bartoníček na obnově Doleního mlýna v Bradlecké Lhotě na Semilsku, který patří k unikátním...

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.