Podlahu kryje bíle olejovaný katrovaný dub. Na přelakovaných oknech zůstaly...

Podlahu kryje bíle olejovaný katrovaný dub. Na přelakovaných oknech zůstaly původní kliky v barvě mosazi, které do nového konceptu dobře zapadnou. Zlatou barvu sem vnáší obraz Aleny Kolářové a stojací lampa (Pols Potten). Relaxační zónu se sedací soupravou (Pianca) čalouněnou lněnou textilií vhodně dotvářejí dva kruhové stolky a stoličky a lavice ze starého jilmového dřeva. | foto: Lukáš Hausenblas

Barevný dům se jim časem okoukal, teď si libují v přírodních odstínech

  • 39
Život v bytě nepřipadal pro Šárku a Láďu v úvahu. Než si vybudovali vytoužený rodinný dům se zahradou na okraji lázeňského města v Čechách, bydleli střídavě u rodičů v řadových domcích. Návštěva byla fotografována pro časopis Moderní byt.

Stavbě domu se věnoval odborník, ale první podoba interiéru odrážela kreativitu manželů. Výsledkem byli nadšení, cenili si především vlastního soukromí. Bydlení splňovalo i jejich další přání, propojení interiéru se zahradou.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Postupem času se však manželům nápadný, barvami a tapetami hýřící dům okoukal. Spolu s duchovnějším vnímáním života pocítili potřebu nechat syté barvy odejít.

Nutno dodat, že interiér byl v té době prakticky orientován na tehdejší způsob života rodiny s malými dětmi, které rodiče nechtěli nijak omezovat. Uvnitř domu děti jezdily na odrážedlech a byla tu například i houpačka a klouzačka.

Původně manželé Šárka a Ladislav vůbec nepomýšleli na tak rozsáhlou rekonstrukci. Vše odstartovala potřeba výměny podlahy, ovšem ve výsledku má dům i novou fasádu. Současný vzhled interiéru je dílem architekta Martina Franka z architektonického studia Deconcept.

Přáli jste si vyměnit bukovou podlahu. Co tedy zviklalo váš původní záměr?
Šárka: Úpravu vyžadovala i kuchyň, konkrétně nábytková dvířka, protože byla také velmi výrazná. Po první schůzce s architektem jsme měli jasno. Pro dosažení požadovaného efektu jsme se museli pustit do podstatně rozsáhlejších úprav a změnu interiéru uchopit jako komplexní projekt.

Věděli jsme, že má pravdu, ale pochybovali jsme. Říkali jsme si, zda není zbytečné realizovat změny v takovém rozsahu, a zvažovali, co si počít se vším vybavením, které máme.

Ladislav: Věděl jsem, co všechno taková změna obnáší, nakonec jsme se ale do rekonstrukce v plném rozsahu pustili. Zlákaly nás návrhy architekta. Proměna interiéru byla radikální, ale nebylo třeba až tak dramatických stavebních zákroků.

Po bazarech jsme spustili velký výprodej našich věcí. Zbavili jsme se všeho, prodali jsme dokonce i schody a parapety. Zůstala jen nějaká světla a drobnosti. Všechno jsme detailně naplánovali a na čas jsme se museli z domu i vystěhovat.

Jak dlouho jste byli pryč?
Ladislav: Asi čtyři měsíce. Koordinace všech řemesel není jednoduchá, na základě projektů jsme si úpravu stavby zajišťovali sami. Prostor se ještě víc otevřel, posunuly se dveře, ale nešlo o žádné zásadní bourání. Bylo však třeba zasáhnout do instalací vody i elektřiny.

Existovalo něco, čeho jste se nedokázali vzdát?
Ladislav: Zpočátku jsme takové tendence měli, ale velmi záhy se rozplynuly, protože jsme pochopili, že cokoliv z našeho původního vybavení by harmonický vzhled nového interiéru narušilo.

Šárka: Nechtělo se nám třeba do natírání oken, ale přesvědčili jsme se, jak by jejich nevhodná barva ničila výsledný dojem. Těžko jsme se loučili i s masivními dřevěnými komodami, ale nehodily se sem.

Prostor jídelny patří velkému kruhovému stolu z dubové dýhy, který je doplněný kovovými židlemi Pastoe a svítidly vyrobenými z košů na slepice přivezených z Bali.

Jakou vizi jste naplňoval?
Ing. arch. Martin Frank: Pouze předěláním podlahy a drobnými úpravami bych nemohl splnit očekávání manželů a vytvořit interiér blízký těm, které z mé práce znali. Ve výsledku by nebyl nikdo spokojený. Proto se postupně změnilo všechno, vše souvisí se vším a musí na sebe smysluplně navazovat. Nejde nově rozmístit nábytek a nezasáhnout do elektřiny, nemůžete vyměnit podlahu a ponechat nevhodné schody z jiného materiálu...

Zůstala základní dispozice domu a nosné zdi. V přízemí jsme zrušili zbytečnou chodbu, o kterou se zvětšil obytný prostor a v patře se dispozice trochu „učesala“, doplnili jsme šatny. Při zpracování návrhu jsem se nechal inspirovat vzrostlou zahradou, která měla lehce asijskou podobu.

Vnímal jsem příměstský dům s jeho členěním, se sedlovou střechou s vikýři a zimní zahradou v drobnějším měřítku. Proto jsem se vyhýbal naprosté strohosti a minimalismu, nechtěl jsem jej popřít, ale snažil jsem se vytvořit nový, smysluplný a harmonický celek.

Chodbu zdobí konzolový stolek, fotografie s asijskými výjevy, dekorativní sošky primitivního umění, čínská váza a další stylové dekorace.

Co je vám tu nejbližší, co máte rádi? Co jste si sami vybírali?
Šárka: Byla jsem nadšená z většiny předmětů v obchodě Deconcept ve Zlíně. Právě tam jsme si hodně věcí pořídili. Okouzlily mě zlaté hrníčky.

Ladislav: Líbí se mi a na dotyk je mi i velmi příjemné staré dřevo... Říkáme si, jak to tu máme pěkné, harmonické a jak je celý dům útulný. Doposud jsem většinou doma poslouchal rockovou muziku, po dokončení rekonstrukce jsem ale přešel na jazz...
Šárka: Interiér je velmi příjemný, uklidňující a cítím, jak nás harmonizuje.

Přispěl takto upravený interiér ke zkvalitnění vašeho života?
Ladislav: Rozhodně se harmonické prostředí projevilo na celkové atmosféře v rodině. I s dětmi si svůj domov ohromně užíváme.

Šárka: Velmi si vážím spolupráce s panem architektem, která i po dokončení realizace stále trvá. Cením si komunikace a rad, kterých se mi dostává. S žádným dotazem mě neodbude. Ani po předání zakázky mu není lhostejné, jak prostředí, které pro nás vytvořil, vypadá.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.