Stará přádelna Cvernovky, což je lidový název továrny na nitě a niťové produkty...

Stará přádelna Cvernovky, což je lidový název továrny na nitě a niťové produkty v Bratislavě. | foto: Wizzard CC-BY-NDCreative Commons

V továrně, kde se vyráběly nitě, vznikne atraktivní bydlení

  • 7
Brownfield Cvernovka se promění na obytnou čtvrť. Z bývalé továrny na nitě a niťové produkty v bratislavské městské části, která fungovala od roku 1901 do roku 2004, má vzniknout zajímavé bydlení. Část budov se zrekonstruuje, další se postaví nové.

Citlivý přístup k revitalizaci jednoho z nehodnotnějších a nejstarších industriálních areálů v Bratislavě byl stěžejním tématem, kterému se věnovali architekti česko-slovenského studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers.

To získalo ocenění v mezinárodní soutěži vyhlášené slovensko-finskou developerskou společností YIT Slovakia, která vyzvala dvanáct studií, soutěže se nakonec zúčastnilo deset z nich.

Architekti Michal Krištof a Ondřej Chybík ve svém projektu navrhli revitalizovat celý blok a zároveň přinést téměř 100 000 m2 nových nadzemních ploch bytů, kanceláří, kulturních prostor, školky, restaurací i kaváren, aby na jeho místě mohla vzniknout nová a v kontextu Bratislavy i Slovenska unikátní čtvrť.

Zachráněná historie

Náš návrh si stojí za tím, aby se Cvernovka neodstranila z mapy města, jak by se dalo předpokládat, a nezůstala po ní pouze bývalá přádelna jako jediná zachovaná národní památka. Jeho koncept vychází z principů, které zachovají identitu superbloku, jeho unikátnost, velkorysost a pestrost. Inspirovali jsme se i dalšími industriálními areály, ve kterých se propojují vysoké komíny, velké haly s menšími domky, dvory a jejich skrytými zákoutími a úzkými uličkami, říká architekt Michal Krištof.

Kostrou řešení revitalizace Cvernovky je reinterpretace a zachování hlavních identifikačních fragmentů brownfieldu, kterými byly dominanty areálu, objekt bývalé přádelny, silocentrály, chladírenské věže, barvírny a komín.

Objekt přádelny by měl sloužit jako kancelářský objekt a stejně jako silocentrála by se její přízemí využilo pro celou škálu kulturních aktivit, od koncertů až po výstavy. V místech, kde v minulosti stávaly chladírenské věže, by vznikly nové, zelení prorostlé „eko-věže“, které by zároveň plnily nový účel a chladily okolní veřejný prostor.

V místech, kde v minulosti stávaly chladírenské věže, by vznikly nové, zelení prorostlé „eko-věže“, které by zároveň plnily nový účel a chladily okolní veřejný prostor.

„Na čtyřapůlhektarové zóně by tak v budoucnu mohly stát moderní bytové domy, kanceláře a široká škála pestrých veřejných prostor, včetně hlavního náměstí, uliček, dvorů či jiných mikroprostor s jedinečnou atmosférou, které by mohly fungovat celoročně nejen pro jejich obyvatele, ale i široké okolí,“dodává Ondřej Chybík, partner studia.

Autoři projektu

Chybik+Kristof Architects & Urban Designers - studio založili Ondřej Chybík a Michal Krištof v roce 2010 ihned po návratu ze studií na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a zahraniční stáže v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani.

Jejich nejznámější projekt, český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně, byl oceněn mezinárodní porotou bronzovou medailí za architekturu a ateliéru přinesl renomé i v zahraničí.

V Česku stojí za koncepcí velkých projektů, jako je Waltrovka, návrhem nového vinařství Lahofer u Znojma nebo netradičního brněnského showroomu držitele Red Dot Award, společnosti MY DVA group.