Průměrná česká čtyřčlenná domácnost spotřebuje ročně kolem 25 tisíc kilowatthodin energie (90 GJ), z toho na vytápění a ohřev vody připadají dvě pětiny. Zbývající tři pětiny totiž mizí z domů pryč jako voda z cedníku. Například okna a dveře se podílejí na ztrátách 30 až 45 procenty, venkovní stěny propustí ven kolem 25 až 35 procent, střecha 10 až 20 procent a podlaha 5 až 15 procent tepla. Zaplatit se ovšem musí všechno.
Nejlepší obranou je přidání skel
Okna bývají pěkně děravou obranou proti "odchodu" tepla. Poměrně drahým, ale účinným řešením je výměna klasických oken za okna dvojitě či dokonce trojitě zasklená. Podle odborníků z Nadace ekologické teplo je například roční ztráta tepla přes jeden čtvereční metr jednoduchého zasklení průměrně 475 kWh, při dvojitém jen 238 kWh a při trojitém pak 154 kWh. (Vzhledem k značné hmotnosti se však od trojitého zasklení ustupuje, spíše se používají pokovená skla.)
Bohužel jen nová dvojitá okna u třípokojového panelákového bytu přijdou na 50 až 60 tisíc korun. Pokud si domácnost nemůže tuto úpravu dovolit, je alespoň dobré před zimou pečlivě utěsnit všechny skuliny, jimiž teplo může unikat. Kritickým místem je zejména okolí okenního rámu a zárubní.
Pod dveře je třeba použít těsnící prahy a spáry mezi okenním rámem a zdivem vyplnit tmelem nebo montážní pěnou. Většinou stačí oškrábnout prostor mezi zdí a rámem a utěsnit jej například vypěňovaným polyuretanem. K dispozici jsou i další těsnící materiály, od kovotěsu až po silikonové těsnění, které se vkládají do drážek okenních rámů. Náklady se přitom pohybují ve stovkách korun.
Teplo v místnosti však pomáhají uchovat i zdánlivé maličkosti - zatahování závěsů, speciální fólie na sklo, které vás v létě navíc ochraňují před sluncem, svůj díl mohou přinést i lamelové žaluzie, při jejichž stažení se vytvoří vzduchová kapsa, jež slouží jako další izolace. A v parném létě pak v pokojích se žaluziemi nebývá tropické horko.
Proti zimě je potřeba plášť
Samozřejmě nikdo nepředpokládá, že majitel domu nechá svému obydlí ušít slušivý kožich, ale i domy potřebují na zimu teplý plášť. Ostatně používají se k tomu podobné materiály, například plsť apod. Jak se totiž ukazuje, nejvýraznějších úspor - kolem třiceti procent - lze dosáhnout zateplením pláště budov.
Vnější zateplení pro dům znamená, že po vypnutí topení zůstávají místnosti podstatně déle vyhřáté. Při klasickém zateplení se používá minerální plsť lepená či přichycená speciálními hmoždinkami, stěrka, síťovina a konečná povrchová omítka. Cenově je to sice řešení nejdražší - většinou se pod tisíc korun za metr čtvereční zákazník nedostane - ale i nejúčinnější a nejtrvanlivější. Další alternativou je použití speciálně upraveného polystyrenu místo minerální izolace. Cena se v těchto případech pohybuje od 500 do 1200 korun za metr čtvereční.
Další možností je zateplovací omítka. Ta se nanáší na starou, dobře očištěnou omítku, nebo rovnou na zdivo klasickým způsobem omítání. Na tuto jádrovou omítku se pak použije jakákoliv povrchová úprava. Pro rodinné domky je vhodná například zateplovací omítka CV granulát, která stojí kolem 300 korun za metr čtvereční podle požadované tloušťky.
Při modernizaci starších domů je někdy nutné izolovat stěnu z vnitřní strany. Nejlépe se hodí obklad izolačními deskami, které jsou podkladem pro nanesení omítky nebo
|
O vytápění se více dozvíte ve |
"Přesto je nutné tuto úpravu pečlivě zvážit," varuje Vladimír Tvrz, odborník na měření a regulaci topení, "izolace by se měla provádět zásadně zvnějšku, protože u vnitřní mohou zůstat tepelné mosty, hlavně u překladů. A pak - zejména pokud se nepoužije parotěsná zábrana - se může v bytě kondenzovat vlhkost, což je první krok ke vzniku plísní." Při úniku tepla stropem a podlahou jsou za kritická považována místa hlavně v mrtvém prostoru mezi stropem a podlahou půdy. Je vhodné je izolovat například pěnovým polystyrenem, skelnou vatou nebo minerální vlnou.
Sucho snižuje teplotu
Aby bylo člověku doma příjemně, nemusí tam mít teplo jako na peci. Takzvaná tepelná pohoda závisí nejen na teplotě vzduchu, ale také na jeho vlhkosti a způsobu větrání. Doporučená teplota je mezi 20 - 21 stupni Celsia, v ložnicích, na chodbách či na toaletách pak postačí ještě o dva až čtyři stupně méně. Každý stupeň směrem dolů totiž ušetří přibližně šest procent energie na vytápění.
Například při trvalém přetápění o čtyři stupně - a v mnoha bytech není teplota 25 stupňů nic výjimečného - zaplatíte o čtvrtinu více. Budete-li však mít v místnosti 21 stupňů a vlhkost klesne pod třicet procent, vaše tělo bude "přesvědčeno", že je mu v obývacím pokoji zima.
Při nízké vlhkosti je pak třeba teplota asi o dva stupně vyšší. Právě s tím souvisí způsob větrání. Má být intenzivní a krátké, protože otevírání oken na delší dobu vede ke snížení povrchové teploty stěn, které se pak musí znovu "zahřát". V praxi to tedy znamená naplno otevřít okna na několik minut, aby se vystřídal vzduch, ale stěny nevychladly. Součet obou teplot by měl být kolem 38 stupňů.
Co je ekologické, je zatím drahé
Spotřebu energií rozhodujícím způsobem určuje druh používaného vytápění. Mezi vysoce úsporné a zároveň nejekologičtější patří například solární systémy nebo tepelná čerpadla. Je však třeba přiznat, že vstupní náklady jsou zatím příliš vysoké.
|
O využití solární energie se více dočtete ZDE. |
Na trhu jsou však i letní mobilní systémy, které lze pořídit zhruba za 20 tisíc korun. Komplexní solární systém pro ohřev vody i vytápění stojí přes 150 tisíc korun.
Čerpadla, která využívají podzemní energii, pokládají odborníci za výhodná zatím pouze tam, kde se do budoucna nepočítá s budováním plynové přípojky. Návratnost je totiž příliš dlouhá, kolem 15 až 20 let. Čerpadlo odebírá teplo z podzemí a vytápí jím dům.
Nejlevnější typy čerpadel, které postačí k vytopení domku o podlahové ploše asi sto metrů čtverečních, se dají pořídit i s kompletní montáží asi za 220 tisíc korun. Takový dům však musí mít vynikající izolační vlastnosti a nejlépe podlahové topení. Cena tepelného čerpadla do staršího domu, který vyžaduje výkonnější a tím i dražší čerpadlo, se může vyšplhat až ke 400 stům tisícům.
|
Kolik lze ročně uspořit na topení |
| Zateplením venkovního zdiva až 50% Utěsněním oken a dveří až 30% Vhodným výběrem kotle až 40% Optimální regulací až 20% Snížením vytápěcí teploty z 24 na 20 stupňů Celsia až 20% (Pramen: Dakon) |
|
Rozložení spotřeby energie v české domácnosti |
| Vytápění 60,0% Teplá voda 20,0% Potraviny 11,0% Ošacení 4,0% Osvětlení 2,5% Ostatní 2,5% (Pramen: Nadace ekologické teplo) |
|
Co udělat pro snížení nákladů na topení bez ohledu na typ vytápění |
| * utěsnit mezery a spáry kolem oken i dveří * mít zdvojená pokovená okna * pořídit si žaluzie, okenní fólie nebo závěsy * zateplit plášť budovy, u rodinných domků pečlivě izolovat střechu * dodržet doporučovanou teplotu a vlhkost v místnostech * mít možnost regulace * kupovat výrobky s nízkou energetickou náročností, to se týká zejména chladniček, sporáků, myček a praček |
 Speciální lišta je v klidovém stavu zasunutá do dutiny ve dveřích. V okamžiku, kdy se dveře zavřou, vysune se směrem k podlaze a zabrání vzniknutí průvanu. |
