Kupujete dům? Než podepíšete smlouvu, seznamte se se sousedy.

Kupujete dům? Než podepíšete smlouvu, seznamte se se sousedy. | foto: Profimedia.cz

Zlá krev. Sousedské spory by měl řešit psycholog spíš než právník

  • 9
Spor se sousedy se může časem dostat do nezvladatelných dimenzí. Sousedy si totiž nevybíráme a soužití s některými je opravdu komplikované. Jak se můžete bránit, když vás člověk bydlící vedle obtěžuje hlukem nebo když jeho slepice každou chvíli zničí vaše záhony?

Jako vlastník nemovitosti si můžete doma dělat, „co chcete“. Ale jen do té míry, abyste neobtěžovali sousedy a nenarušovali tak jejich vlastnická práva. A situací, kdy by se soused mohl cítit být obtěžován, je asi tak milion. Advokát Ondřej Preuss to komentuje: „Sousedské spory vznikají ohledně jakékoli věci, kterou si dokážete představit.“

Ačkoli řešení sousedských sporů by mělo patřit spíš do rukou psychologa nebo mediátora než právníka, i občanský zákoník na sousedské vztahy pamatuje. Je totiž spousta situací, o kterých je dobré vědět, „jak to má ideálně vypadat“. Samozřejmě nikdo sousedům nebrání, aby se domluvili jinak. V takovém případě však musí být domluva vzájemná.

Co nejčastěji dělá mezi sousedy zlou krev?

  • Hluk, kouř, zápach: Obtěžovat může kouř z kamen, ale i kouř z cigaret z balkonu pod vaším bytem. Nepříjemný může být štěkot psa i hukot tepelného čerpadla. A zápach? Nikdo asi nebude diskutovat o hromadě hnoje, v určité koncentraci však může být velmi nepříjemná i vůně kvasu. Občanský zákoník to řeší zdánlivě jednoduše: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“ Problém samozřejmě nastává, když se toho soused nezdrží. Pokud se nedohodnete, nezbývá vám než úřední postup a případné soudní řízení.
  • Stromy: Když máte pocit, že větve ze sousedova stromu vám stíní či keře prorůstají plotem a ničí vám koncepci zahradní scenerie, můžete po sousedovi požadovat, aby větve ořezal. To samozřejmě není možné kdykoli, ale jen v době vegetačního klidu. Pokud soused na vaše požadavky nereaguje, můžete (opět v době vegetačního klidu a šetrným způsobem) ořezat větve sami. Neznamená to však, že přelezete plot a zplanýrujete vegetaci úplně. Jde opravdu jen o větve, případně prorůstající kořeny. Obvykle platí, že stromy, které v dospělosti přesahují výšku tří metrů, se sázejí tři metry od hranice pozemku, nižší 1,5 metru.
  • Ovoce přes plot: Plody na stromě, jehož větve přesahují přes plot k vám, patří sousedovi. Když spadnou na zem, můžete si je vzít vy. Měli byste se dohodnout předem, že ten, kdo bere ovoce, bere také listí. Jinak totiž opravdu vše, co spadne na zem je vaše. Takže by se mohlo stát, že soused by si přišel očesat hrušky a vy byste vyváželi listí na kompost.
  • Zvíře na cizím pozemku: Zaběhne-li se na váš pozemek sousedova slepice, nesmíte ji klepnout a udělat si polévku, a to ani tehdy, když vám rozhrabala záhony. Musíte sousedovi umožnit, aby si ji chytil a odnesl. Na druhou stranu rozhrabané záhony by měl soused dát do pořádku nebo vám nahradit škodu. Obdobné je to s rojem včel (výjimka panuje tehdy, kdyby vletěl roj do sousedova úlu, to by se pak stal jeho vlastnictvím a neměli byste ani právo na náhradu). Když slepice záhon rozhrabávají pravidelně, měl by soused opravit plot, jinak se problém může nepříjemně vyhrotit.
  • Věc na cizím pozemku: Ocitla se na vašem pozemku sousedova věc? Musíte ji vydat. Ať jde o cizí zlatou náušnici, která vypadla na váš balkon při věšení prádla, nebo o míč, se kterým si hrály děti. Neznamená to však, že by děti mohly lézt přes plot bez vašeho vědomí - měly by počkat, až se vrátíte domů. Vy jim pak umožníte míč si v zahradě najít. Jestli vám při hře děti rozbily okno, nemusíte jim míč vracet, dokud nedostanete náhradu škody. Ojedinělé případy jistě nejsou problém, ale v případě, že míč končí v sousedově zahradě třikrát za odpoledne, začne to obtěžovat. Naučte děti hrát piškvorky a mezitím jim udělejte hřiště na bezpečnějším místě.
  • Včely: Když má soused na zahradě včely, může to být zdrojem velkých konfliktů. Žádný zákon nenařizuje, kolik metrů od sousedova pozemku mohou být umístěny úly. Platí však opět, že vlastník pozemku musí zajistit, aby zvířata nevnikala na sousední pozemky v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně neomezovala souseda v obvyklém užívání jeho pozemku. Jak to udělat? Včelař by neměl úly směřovat přímo na sousedův pozemek. Před česna lze vysadit keře či zbudovat zábranu, která včely „zdvihne“ v letu. A také je třeba vybudovat napáječky, aby hmyz hromadně nelétal pro vodu do sousedova bazénu.
  • Plot: Není-li vlastnictví plotu rozděleno jinak, je plot společný a na jeho údržbě byste se měli dohodnout a podílet stejným dílem. Když se nedomluvíte a vy plot opravíte vlastním nákladem, můžete od souseda chtít vyrovnání. A jestli se ani tehdy nedohodnete, zbývá opět jen soud.
  • Parkování: Rozčiluje vás, že soused parkuje v ulici pod okny vašeho domu? Pokud neparkuje přímo na vašem pozemku, nic moc s tím nenaděláte, maximálně můžete požádat obec o vyhrazené parkování pro sebe, ale to je nutné zdůvodnit a také musíte počítat se správním poplatkem.
  • Údržba staveb: Když sousedovi prorezne okap a voda stéká z jeho střechy na váš pozemek, můžete požadovat, aby vše opravil. Je-li soused dostatečně pečlivý, bude okap chodit natírat, aby proreznutí předešel. Je celkem pochopitelné, že aby to mohl učinit, musíte mu umožnit vstup na svůj pozemek. On ho na oplátku musí dát do původního stavu, to v případě, že třeba potřebuje postavit lešení.

Co (ne)dělat, když vás budí sousedův pes

Štve vás, že sousedův Alík hlasitě a vytrvale štěká v sobotu ráno od půl šesté?

Soused chová 19 psů

Soused se nastěhoval do pronajatého domu před půl rokem. Na zahradu vypustil 19 psů různých plemen. U našeho plotu jim bez našeho souhlasu postavil kotce. Psi neskutečně štěkají, ve dne i v noci. Pokoušeli jsme se s ním domluvit, ale marně, píší Kučerovi v příspěvku do seriálu Sousedské války.

Jestliže místní vyhláška nestanovuje nic jiného, noční klid je do 6 hodin, takže jste v právu. Navíc zběsile štěkající pes obtěžuje své okolí kdykoli. Tím víc se cítíte v právu.

Jenomže tím to tak asi končí, právo samo o sobě vám spokojenost nezajistí, věc je potřeba začít řešit. Možností je mnoho, stejně tak jako možných následků. Zde je několik scénářů, jak problém (ne)řešit.

  1. Štěkání mě bude štvát, ale bude mi hloupé něco říkat, takže si nespokojenost nechám pro sebe. A až někdy přijde soused, abych mu půjčil cirkulárku, naštvaně odseknu: „Ne, stačí, když tu dělá každé ráno kravál ten tvůj čokl.“ Následek: soused, který doposud o vaší nespokojenosti ani nevěděl, se nejspíš urazí, případně odsekne něco peprného. A spor je na obzoru.
  2. Zavolám přes plot souseda a pustím se do něho. Že mám právo se vyspat, a že jestli to takhle půjde dál, půjdu s tím na úřad, ať si to laskavě dá do pořádku, protože noční klid je do šesti a já jsem sakra v právu. Následek: Akce budí reakci, takže se nejspíš ne příliš vybíravým způsobem dozvím, co zas rozčiluje souseda na mně. Případně si Alíka začne brát na noc do domu, ale vypouštět na zahradu ho bude důsledně v šest hodin ráno, i kdyby si kvůli tomu měl o víkendu dávat budíka.
  3. Na souseda si netroufnu, ale na psa budu přes plot pokřikovat, že je „uřvanej pablb“. Následek: Soused má rád svého psa, nechce slyšet, že je to zmetek. Uslyší mě a buď mě přijde rovnou seřvat, nebo ho začnu štvát a bude mu hloupé něco říkat (dále viz model 1.)
  4. Hodím psovi otráveného buřta. Následek: kromě toho, že bych se projevil jako sociopat, dopustil bych se trestného činu. A navíc bych zadělal na sousedský problém nejen pro sebe, ale i pro několik dalších generací. Taková věc se totiž neodpouští, i kdybych ve výsledku zaplatil pokutu jak Brno. Dokonce ani ve vzteku vyřčená věta „Já ti toho psa jednou zabiju“ se neodpouští.
  5. Zajdu za sousedem a začnu větou: „Franto, musíme si vážně promluvit.“ Je to sice lepší, než zahájit debatu křikem, ale znáte to, jaká bývá doma atmosféra, když podobnou větu řekne jeden z manželů. Následek: Franta nejspíš bude v opozici hned od počátku a mé argumenty nebude vůbec vnímat.

Má to tedy vůbec řešení?

Zkuste to nejprve po dobrém a počítejte s tím, že nemusí být ve výsledku vše po vašem, že se možná budete muset shodnout na nějakém kompromisu. Vysvětlete Frantovi, že celý týden brzy vstáváte a v sobotu byste si chtěli malinko přispat. Poproste ho, jestli by si v noci z pátku na sobotu pejska nemohl nechávat doma, třeba v předsíni. Nestavte věc jako problém, spíš o všem promluvte „mezi řečí“. Prostě nežádejte, to zní agresivně. Říkejte pejsek, a ne čokl. Nezvyšujte hlas. Nepoukazujte na všechna možná další příkoří, která vám soused podle vašeho mínění způsobil.

Málokdo sklapne podpatky a hned uzná chybu. Nejspíš se opravdu dozvíte, že vy zase v neděli odpoledne sekáte trávník či parkujete na místě, kde chtěl zasadit svídu krvavou. Teď nastal okamžik pro sjednání kompromisu! Využijte toho. A pozvěte Frantu i s Alíkem na večerní opékání buřtů.

Nedomluvili jste se? Štěkot psa není taková hrůza. Kvůli takové maličkosti nemá cenu zkazit sousedské vztahy. Hlavně neberte vše jako osobní újmu či prohru. Prostě si zavřete okno či dejte špunty do uší a nad věc se povzneste. Nebo to vezměte úplně pozitivně, v sobotu ráno vstaňte a jděte si zaběhat, beztak si v duchu vyčítáte, že si na sport nenajdete čas.

Jak postupovat, když se nedokážete dohodnout

Nedohodli jste se na nápravě a sousedovo chování (či nechování) vám opravdu vadí. Co s tím?

Oslovte majitele nebo družstvo

Pokud bydlíte v nájmu, obraťte se v prvé řadě na toho, kdo vám bydlení pronajímá, protože je možné, že na majitele soused víc dá. Stejně tak v bytových družstvech vyzkoušejte jako další instanci výbor družstva či dozorčí orgán. Přinejmenším tak zjistíte, jestli sousedovo jednání obtěžuje jen vás, nebo i ostatní nájemníky.

Zastání můžete hledat i u úřadů

To bude fungovat, když například státní veterinární správa zjistí, že soused má v garáži množírnu psů, a zakáže mu ji. Nebo stavební úřad objeví, že hlučící tepelné čerpadlo soused instaloval bez příslušných povolení. Pokud však soused nedělá nic nezákonného, nezbude vám skutečně nic jiného než obrátit se na soud: svých práv se můžete domáhat sousedskou žalobou.

Žaloba musí být konkrétní, aby mohlo být konkrétní i rozhodnutí soudu. Soud nerozhoduje o tom, že by soused měl přestat chovat prase, ani mu nepřikáže, co přesně má udělat. Uloží mu však, aby vás přestal zápachem obtěžovat. Jak to udělá, to už záleží na něm. Když nápravě nedojde, je možné proti sousedovi dokonce podat návrh na exekuci, která se provádí ukládáním pokut.

Chcete si udělat představu, jakou podobu může mít sousedský spor, když se nedohodnete? Na www.portal.justice.cz/animace/sousedi.html najdete přehlednou ilustraci několika možných scénářů průběhu sporu.


Sousedské války