Světelný smog totiž může odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou rakovina prsu a kardiovaskulární onemocnění.
Podle studie německých vědců stoupá ve světě míra světelného znečištění každým rokem přibližně o šest procent. Na vině je především rozšiřování systémů veřejného osvětlení, které svítí příliš silně a špatným směrem.
„Typickým příkladem jsou lampy namontované se sklonem nebo ty, které mají vespodu vypouklý kryt. Nevhodné kryty totiž odrážejí a rozptylují světlo vodorovně a šikmo nahoru, čímž nejen oslňují, ale také zhoršují noční viditelnost. Nové bíle svítící zdroje jsou v tomto ohledu ještě horší než dosavadní oranžové sodíkové výbojky,“ upozorňuje Dr. Jan Hollan, který se světelnému znečištění dlouhodobě vědecky věnuje na Masarykově univerzitě v Brně.
Situaci zhoršují i osvětlené a silně zářící reklamní plochy, jako jsou například city lighty a billboardy. Nadšený soused s vánoční světelnou výzdobou také není žádná radost. Světelný smog vydatně přiživuje i osvětlení památek, které bývá absurdně silné a míří nejen na budovy, ale i kolem nich a nad ně.
Z marketingového výzkumu pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity navíc vyplývá, že nadbytek a intenzita venkovního osvětlení alespoň občas vadí 45 procentům Čechů. Téměř polovině lidí pak umělé osvětlení svítí do místnosti, kde uléhají ke spánku.
Nekvalitní spánek zvyšuje riziko rakoviny a psychogenních onemocnění
Absence tmavé noční oblohy se přitom může vážně podepsat na lidském zdraví. Tma je totiž důležitá pro produkci hormonu melatoninu, který uspává lidský organismus a umožňuje mu regenerovat. Při spánku v nedostatečně zatemněných místnostech se produkce melatoninu snižuje a délka i hloubka odpočinku výrazně klesají.
Po krátkodobém nekvalitním spánku se lidé hůře koncentrují. Pokud však problémy trvají déle, mohou vyústit v deprese a další psychogenní onemocnění.
„Správná produkce melatoninu ovlivňuje i jiné části našeho hormonálního systému. Spánek za světla či nedostatek spánku tak vede ke zvýšení rizika rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob a obezity,“ varuje Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – Recetox Masarykovy univerzity.
Občané si musí pomoci sami
Městské samosprávy zatím přicházejí s koncepčním řešením světelného šumu jen velmi pomalu. Světelný smog lze přitom eliminovat správným výběrem designu venkovního osvětlení a druhu svítidel nebo regulací reklamy. Ochranu spánkového režimu a přirozeného biologického rytmu tak musí vzít občané do vlastních rukou a světlu se bránit úpravou interiéru přímo ve svém obydlí.
Lidé, kteří nemohou vlivem světla zvenku spát, nejčastěji instalují žaluzie nebo rolety. Stále častěji přitom volí zatemňovací systémy s automatickými spínacími hodinami, které simulují průběh dne a propouštějí světlo na základě intenzity slunečního svitu venku.
Řešením jsou také závěsy typu black-out. Buď je tvoří až tři vrstvy husté tkaniny, nebo se používá pogumovaná spodní vrstva. Tyto závěsy snižují i hluk zvenčí a také brání úniku tepla z místnosti.
Jenže: „Téměř 20 procentům Čechů vadí, že kvůli nucenému zatemnění přicházejí o přirozené ranní světlo. Pozvolné rozednění má přitom zásadní vliv na správné nastartování organismu a nabuzení mozkové aktivity,“ upřesňuje Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, která se specializuje na stínicí techniku.
„V poslední době registrujeme, že v zimě stoupá poptávka po instalaci žaluzií a rolet do nemovitostí ve městech nad 10 tisíc obyvatel,“ doplnil Valenta. Právě v zimě je totiž lidské tělo biologicky nastaveno na mnohem delší spánek než v létě, a proto lidé důsledky nedostatku tmy vnímají intenzivněji.
O Centru pro výzkum toxických látek v prostředíCentrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny). |