Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kostel na kolejích. Před 40 lety sledoval odvážné Čechy celý svět

  1:00aktualizováno  1:00
841 metrů za 27 dní. Tímto tempem dojel mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie před 40 lety na nynější místo. A také do Guinnessovy knihy rekordů. „Nikoho ani nenapadlo, že by se to nepovedlo,“ říká Josef Holanec, který se na akci podílel, v článku magazínu Víkend DNES.

Jízda kostela v Mostě začala 30. září 1975. | foto: ČTK

Přes 10 tisíc tun speciálně vyztuženého pozdně gotického zdiva se dalo do pohybu poslední zářijový den roku 1975. Cesta měřila 841 metrů a po kolejích se jelo průměrnou rychlostí 2,8 centimetru za minutu.

Na nové stanoviště v blízkosti mosteckého špitálu sv. Ducha dojel kostel Nanebevzetí Panny Marie, dlouhý 60 metrů s výškou a šířkou téměř 30 metrů, po necelém měsíci, 27. října.

Akci sledovala před 40 lety s napětím celá republika a psalo se o ní i ve světě. Technicky to byl naprosto ojedinělý kousek, který se dostal i na stránky Guinnessovy knihy rekordů: hmotnost zdiva s výztuhami činila 12 tisíc tun, jednalo se o nejtěžší předmět, jaký kdy byl převezen po kolejích.

Přesto se vyrojily pochybnosti, jestli to vše bylo nutné.

Uhlí nade vše

Stěhovalo se totiž kvůli ložiskům hnědého uhlí, jehož těžbě ustupovaly v severozápadních Čechách desítky obcí. A tak došlo i na Most – město, o němž se už v 10. století zmiňoval Kosmas a počtem gotických památek se řadilo hned za Prahu.

Fotogalerie

„Naprostá bezohlednost komunistického drancování uhelných zásob ztratila jakékoli zábrany a těžbě uhlí bylo podřízeno doslova vše,“ píše architekt Karel Kuča v monumentální osmidílné encyklopedii Města a městečka.

„Destrukce sídel a celé krajiny byla usnadněna i tím, že šlo o oblast, v níž převažovali lidé, kteří k ní neměli žádný vztah a považovali ji za ‚cizí‘, německé prostředí. Odsun Němců spolu se socializací násilně převedl do státního vlastnictví nejen většinu půdy, ale i domů. V podmínkách totalitního režimu pak bylo možno vymyslet a realizovat i tak zrůdnou myšlenku, jakou byla likvidace starého Mostu, který měl tu smůlu, že stál na vysokém uhelném pilíři.“

Definitivní rozhodnutí padlo v první polovině 60. let. Historické město bylo odsouzeno k zániku. Náklady na jeho likvidaci byly propočítány na půl miliardy korun, nahradit je měl zisk 100 milionů tun uhlí.

Zachraňte kostel

Za oběť mu padla řada cenných budov, ale proti demolici kostela Nanebevzetí Panny Marie se postavili odborníci. Stavba s kořeny ve 13. století nesla od 16. století unikátní pozdně gotickou tvář, jaká u nás neměla obdoby. A tak se řešilo co s ní.

Zachovat ji na místě? Jenže co s kostelem, který by trčel na pilíři uprostřed těžebních jam? Rozebrat a znovu postavit na místě, kam uhlí nezasahovalo? Kostel by ztratil historickou hodnotu. Takže přesunout!

„Ale přesun jsme si potřebovali odzkoušet. A tak jsme v roce 1971 jako první objekt stěhovali vilku u silnice na Dobříš,“ řekl pro Rychnovský deník Josef Holanec, tehdy zaměstnanec firmy Transfera, která se na akci podílela. „Do doby, než se začal kostel stěhovat, byl každý rok přesunut jeden objekt. Za dobu existence firmy se přemístilo asi čtrnáct objektů.“

Pět let trvaly přípravy kostela. Během nich se odstěhoval mobiliář a některé další choulostivé prvky. V odstrojeném interiéru zpevnil klenbu nástřik epoxidové pryskyřice a vyztuženy byly i nosné sloupy. Původní chrámové základy byly postupně odbourávány a nahrazeny železobetonovými pláty, na které se pak pokládaly silné rošty, které kostel od základů definitivně oddělily.

Podvozek: bylo jich celkem 53.

Podvozek: bylo jich celkem 53.

Jedeme!

Když se 30. září 1975 kostel konečně pohnul, na prvních metrech sice vyrazil rychleji, než měl, ale brzy se zklidnil a trpělivě mířil k cíli. Plzeňská Škodovka dodala 53 transportních podvozků o nosnosti 500 tun.

Kostel cestoval po mírně obloukové trati se sklonem 12 promile. Posunován byl na čtyřech kolejích, zezadu tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Koleje nebyly položeny po celé trase, ale postupně se 160 metrů dlouhé díly přesouvaly: ty, které kostel už opustil, se překládaly před něj.

Celou akci řídil velín umístěný v kostelním interiéru a vybavený počítači. Stabilitu budovy udržovala čtyři hydraulická ramena, odchylky hlídaly vodováhy a elektronická čidla, z nichž se informace přenášely do velína.
„Byl jsem takový řidič kostela,“ vzpomínal Josef Holanec. A všechno klaplo.

„Nikoho ani nenapadlo, že by se to nepovedlo. Nakonec se ukázalo, že všechno bylo jištěno víc, než bylo potřeba. To se nemohlo nepovést.“ Včetně upevnění na nové adrese stál přesun 155 milionů korun.

Usednutím zdiva u špitálu sv. Ducha ovšem akce neskončila. Kostel bylo třeba odstrojit, pak nastoupili restaurátoři a vraceli mu tvář. Práce trvaly 10 let, během nichž se mimo jiné řešilo, jestli mu ponechat roli kostela, nebo jej přetvořit na galerii. Zvítězila první varianta. Ovšem teprve v roce 1993 byl mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie znovu vysvěcen.

Památky, které neměly štěstí

Kvůli demolici starého Mostu zmizela řada památek. Mezi nimi na dvě desítky kamenných měšťanských domů ze 13. až 15. století. Minoritský klášter s kostelem sv. Františka Serafínského, areál s kořeny ve 13. století, později barokně přestavěný. Kostel Narození Páně, sv. Maří Magdalény a Sedmi radostí Panny Marie s historií táhnoucí se do 15. století. Novorenesanční radnice z 80. let 19. století. Secesní divadlo z roku 1910 i kubistický Hornický dům zvaný REPRE z počátku 20. let 20. století.




Nejčtenější

Překvapil vás kruhový dům? Pak vás bude vnitřek šokovat

Dům vyrostl na zahradě staršího domku. Architekti se snažili nový objekt...

Běloskvoucí věžička s pěticí strmých schodišť je novostavbou bez zbytečných okázalostí. Netradiční dům, který stojí v...

Šest rodin si koupilo školu. Sami ji předělali na luxusní bytový dům

Na stavebních pracích se podíleli sami společníci se svými širokými rodinami.

Škola z roku 1912 v rotterdamské předválečné čtvrti Nieuwe Weste byla od roku 2013 prázdná. Opuštěnou starou budovu si...



Obří protiletecká věž pro 20 tisíc lidí se promění v park s 228 stromy

Z věže, ve které se při náletech skrývalo často i přes 20 tisíc lidí a ze které...

Jednou z nepřehlédnutelných dominant hamburské čtvrti Sankt Pauli je zhruba 40 metrů vysoká protiletecká věž z...

Pro svou rodinu vymyslel dům. Domov za Prahou má posuvné stropy

Pavel, původním povoláním strojní inženýr, si venkovský domov navrhl sám.

Dům za Prahou ve tvaru helvétského kříže je v mnohém originální. Nevychází ze žádné typové stavby, ale není ani dílem...

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Další z rubriky

Sklo v interiéru nahradí zděné příčky i album s fotografiemi

Vtipně sladěný motiv dřeva - masivní dřevěná deska barového pultu koresponduje...

Sklo v oknech, skleněné dveře a příčky, sklo jako obklad, skleněná zábradlí, sklo na dvířkách, skleněné police i stoly…...

Ikona z Humpolce. Po 12 letech se dům Plecháč zbavil původní surovosti

Architekt Luděk Rýzner z OK Plan Architects ukázal, jak je možné pracovat se...

Dnes již ikonický Plecháč vyrostl v Humpolci v roce 2005. Architekt Luděk Rýzner z OK Plan Architects ukázal, jak je...

Oblíbený styl domů celebrit: něco mezi Středomořím a anglickým panstvím

Pohled na dům v hamptonském stylu: klasická jsou velká okna a hodně bílé barvy...

Hamptonský styl je architektura, kterou milují už desetiletí slavné celebrity. Od Andy Warhola, přes rockery z Rolling...

Najdete na iDNES.cz