Vyrůstal v centru Prahy poblíž Václavského náměstí, pak ho osud zavál na Žižkov, kde žil se svou první ženou. Poté, co poznal svou druhou manželku, výtvarnici Markétu, začal se rodit plán na koupi domu.
Domy v Praze byly ovšem už tenkrát mimo finanční dosah většiny mladých rodin, a tak museli ze svých nároků slevit a koupit ruinu. Dům byl vpravdě historický, postaven byl v roce 1881, a tomu odpovídal i jeho stav. Nebyla v něm zavedena voda ani elektřina. Zdeněk ho dodělával převážně svépomocí přes deset let.
 |
Hodilo se mu, že absolvoval stavební průmyslovku, a tak kromě střech zvládl skoro vše, dokonce i přístavby domu. V jedné z nich teď bydlí jeho maminka, která už potřebuje denní péči rodiny, a v druhé má Zdeněk ateliér.
Dům sám je z opuky, nemá žádné základy, jen devadesát centimetrů široké zdi. V létě je majitelům hej, horší je vytopit ho v zimě. V domě jsou dva krby, oba v přízemí a jimi se vytápí celá budova. Na dvoře je proto přichystaná zásoba dřeva, které seká celá rodina, tedy oba synové, když přijedou na návštěvu a zapojuje se i nejstarší vnuk. Kdo chce být v teple, musí prostě přiložit ruku k dílu.
Nejobývanějším prostorem je spodní část domu. Po příchodu přítelkyně Veroniky před šesti lety se pohnulo s dispozicemi. Kuchyň se ze zadní části přesunula dopředu a propojila se s jídelnou. Novinkou je i zastřešená terasa s grilem, kde úřaduje hlavně mladší syn Adam, vyučený kuchař.
Vaření je u Podhůrských vůbec výhradně mužská záležitost. „Já vařím už od patnácti, tehdy jsem se totiž rozhodl, že odejdu z domu a osamostatním se,“ svěřil se Zdeněk „Navíc jsem časem zjistil, že se na to dobře balí holky – když jí navaříte, nalijete dobré víno a ještě nabídnete focení aktů, která by odolala,“ směje se.
Fotografování je další hercův koníček, jeho nejčastějším objektem je přítelkyně Veronika a nejoblíbenějším snímkem je ten, který vyšel v časopise Playboy.
Tatínek byl loutkář
Nejvíce času ale Zdeněk Podhůrský tráví v dílně s loutkami, jež vyrobil jeho otec. Restauruje je a připravuje pro výstavu na zámku Chyše, která začne v létě a bude trvat pět let. „Chci představit celou tvorbu svého otce, který byl známý výtvarník a loutkář. Vyrobil i loutky pro kultovní večerníček Broučci,“ vysvětlil herec.
Z bývalé kuchyně je nyní obývací pokoj a vešel se sem i psací stůl s počítačem, u nějž se Zdeněk věnuje své další profesi, dabingu. Přesněji řečeno úpravě dialogů pro dabing. Jako dabingového herce si ho najímají jednotlivá studia a jeho hlasem promluvily už desítky herců.
Do patra vedou původní kamenné schody, na kterých svedl herec svou nejtěžší životní bitvu. „Po rozvodu s Markétou jsem si chtěl udělat radost a napadlo mě pořídit si do podkroví vířivku. Obstaral mi ji kamarád, a teprve když ji složili na dvoře a já viděl, jak je obrovská, došlo mi, že nahoru ji po tom úzkém schodišti nedostanu,“ vzpomíná Podhůrský dnes už s úsměvem. „No, ale ne nadarmo jsem Beran, rvali jsme ji tam čtyři a musel jsem kus schodiště rozmlátit, ale dostal jsem ji tam.“
Nejen na koupání
Ostatně s vanou má Zdeněk své umělecké plány. Chystá ji zapojit do svého projektu Nekecej a foť!, kdy do vany naloží známé osobnosti, avšak místo vody s pěnou je obklopí věcmi, které jsou jim blízké. A vedle focení plánuje Zdeněk z vany i talkshow, kterou chce nabídnout televizím. Podkroví ovšem slouží i jako další Zdeňkův ateliér, tentokrát fotografický. Místo si tu najde i sbírka kytar. Hudba a zejména ta rocková je totiž další jeho vášní.
Na zahradě je už několik let bazén, který původně jen stál na zemi, postupně se do ní zabudoval a rodina ho hojně využívá celé léto. Vedle syna Adama a vnuka Tadeáše, které jsme potkali při naší návštěvě, má Zdeněk ještě syna Davida a další dvě vnučky, o zábavu má tedy postaráno. Kvůli covidu ustal letecký ruch nad domem, takže posezení venku nic neruší.
Vzhledem k tomu, že ruzyňské letiště je opravdu co by kamenem dohodil, slabší povahy měly u Podhůrských problémy se spaním. Těch se po šesti letech nezbavila ani Veronika, ruch z letadel ji ovšem trápí v jiném směru. „Nějaké letadlo tady normálně hučí každé tři minuty, a když se třeba zrovna venku hádáme, musíme přestat, než to přeletí, a pak ztratíme nit a zapomeneme, kvůli čemu jsme se hádali,“ směje se.
Lehké nesrovnalosti vznikají jen kvůli rozdílnému vkusu partnerů, zatímco Zdeněk má rád naivní umění a lehce posmutnělé obrázky, Veronika by dům raději vyzdobila něčím veselejším. A hlavně něčím se společnými vzpomínkami, přece jen je už několikátou paní domu a jako každá Zdeňkova žena se na něm hodlá podepsat. Ale vcelku se jí to daří, vedle nové kuchyně prosadila i dalšího psa. Ke Zdeňkově fence ovčáka Rebece přivedla i svého pejska Árona. K domu patří i starší kočičí dáma, kterou hafani občas proženou.
Takhle to vypadalo u Zdeňka Podhůrského doma v roce 2008, když jsme ho poprvé navštívili s kamerou.
11. srpna 2008 |
