Těm co se o majetek nestarají vysoké pokuty. Nezaplatíš pokuty , přijde exekuce a pak se majetek za přijatelnou cenu může prodat s podmínkou realizovatelné obnovy. Vždy vidím jako příklad kavárnu Svět apod. Proč by se měl někdo snažit, když ho to nic nestojí. Jana

Vracet se mělo v restituci pod podmínkou rekonstrukce do určené doby památkáři. Nebude-li započato s obnovou, znovu vyvlastnit a hledat adekvátního kupce.

Ja bych to nekomplikovat tema podminkama. Proste vyvlastnit v kazdem pripade po 20 letech rekonstrukci. Kdyz majitel vubec s obnovou nezacne, tak mu dat dva roky prace v uranovych dolech.

Čechy a Morava jsou takových zhuntovaných objektů plné. V minulosti k těmto budovám patřily také nemovitosti, z jejichž výnosu se udržovaly a rozbudovávaly.

Dostat v restituci takovou budovu (znám to z vlastní zkušenosti) může být příčinou bezesných nocí. Potomci majitelů jsou dnes mnohdy proletáři, žijící z normálního platu, navíc jich bývá několik, takže nikdo nemá celou nemovitost sám.

Prodat tu nemovitost je mimo Prahu velmi těžké, majitelé žijí často v cizině a k nemovitosti jim chybí osobní vztah, nikdy tam nebydleli a bydlet nehodlají. Co také s takovou stavbou z kamene, nedostatečně zateplenou, vlhkou s vysokými stropy a kam se podíváte, práce pro řemeslníky a restaurátory.

no jo no ... kdyz mi rikali, ze je v Praze nekolik palacu, tak jsem si taky nepredstavoval (v podstate) cinzaky ...

V raném středověku procházela bývalou vesnicí Nebušice důležitá cesta od Prahy k Horoměřicům a dále k severu. Místo je proslulé mnohými archeologickými nálezy, což svědčí o dávném osídlení. Do katastru Nebušic patřil tehdy dvůr Jenerálka, majetek kláštera premonstrátů na Strahově, který byl střediskem strahovského hospodářství. Péčí kláštera zde byla vedle cesty vystavěna kaplička sv. Jana Nepomuckého, která byla v r. 1719 přestavěna na kostelík, ve kterém se dodnes konají bohoslužby. Bývalý hospodářský dvůr Jenerálka pochází z konce 18. st. Jeho současný stav je výsledkem radikální neobarokní přestavby, která dala budově podobu zámečku. Hlavní jednopatrová budova zámečku má výrazný rizalit s atikou a mansardovou střechu, na níž je věžička. Nad ozdobným portálem je balkon. Nádvoří, uprostřed něhož je kašna, obklopují ze stran další dvě budovy. K usedlosti patří i bývalý hostinec, jednopatrový klasicistní dům a bývalá kovárna, zahrada a park. Zámeček byl později využíván pro letní pobyty Pražanů. Jedním ze zajímavých hostů byl malíř krajinář August Bedřich Piepenhagen. V roce 1922 získal Jenerálku Podpůrný fond legionářů, který dal budovu přetvořit na domov pro invalidní legionáře. Tehdy zde bylo vystavěno celé nové jižní křídlo, které zcela uzavíralo nádvoří. V roce 1925 byl Domov legionářů-invalidů slavnostně otevřen.

...Bývalá usedlost, později zámeček Jenerálka samozřejmě měnil čas od času své majitele. Před první světovou válkou patřil panu Urbánkovi. V čase první světové války zámeček koupil pan Bohumil Trnka, známý majitel Staroměstkých mlýnů č. 200 na Novotného lávce. Jeho vdova pak v roce 1922 prodala Jenerálku kanceláři československých legií a Podpůrnému fondu legionářskému, který přetvořil celý objekt v domov legionářů-invalidů.

Z textu v knize: Josef Hrubeš-Eva Hrubešová, Pražské domy vyprávějí...III.,Praha 1997

z kapitoly Zámeček Jenerálka, s.225-229, ilustrace Karel Stolař

Za okupace po atentátu na Heydricha byla Jenerálka dočasně přeměněna

Ten název Jenerálka není od generálního štábu, ten nesídlil kdesi v lese za Prahou, ale ve Vídni. Spíše je to podle toho, že tam bydleli váleční vysloužilci. Toho generálního štábu je ale plný net, patrně to přebírají jedni od druhých.

Další výklad je, že usedlost užíval generální vikář strahovského kláštera. V 18. století to totiž bylo zboží premonstrátů ze Strahovské kanonie. Osobně se kloním k tomuto výkladu. Ten generální štáb je nepravděpodobný.

Knížku si určitě přečtu, mám ráda knihy o méně známých, ale zajímavých místech.

Kolega má knihy Praha (ne)známá, ale i sám objevil několik zajímavých míst. Netušil jsem co vše skrývá za tajemství sídliště Jižní Město.

Nedávno jsem byl na procházce sice po sídlišti Petrovice, ale narazil nedaleko žst. Horní Měcholupy na zvoničku.

Také Bohdalecký vrch skrývá tajemství.

Lihovar je také zajímavý málokdo však ví, že zde dříve byla tramvajová smyčka a konečná autobusů.

Občas chodím s Prahou neznámou na vycházky, je to super.

pane Snětivý, nás o Jenerálce a jejím účelu za Protektorátu a Heydrichiády, učili na ZŠ už v roce 1982...ty Petrovice by měli majitelce sebrat, pokud se někdo s řádnou péčí hospodáře nestará o svůj majetek,nic jiného si nezaslouží a pokud na to nestačí,měl by to prodat, ale za reálnou cenu!!!!

Jo to jste vy. A ja se divil, kde stale komunisti berou tech 10%+.