Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravda o Jižním Městě

aktualizováno 
Bydlet na sídlišti v paneláku - to je skoro sprostá věta.
to je skoro sprostá věta. Kritika na tuto formu bydlení se nese jako lavina již řadu let. Ale kde se stala chyba? Opravdu architekti nevěděli, nebo nechtěli? A co se sídlišti teď?
Za viníky jsou často označováni architekti. Nemluví se ani tak o tom, co dokázali, ale pouze o tom, co pokazili. Jen mezi odborníky se traduje například historka o tom, jak architekt Ivo Oberstein, jeden z tvůrců Jihozápadního Města, zachránil pro budoucí generace výhled z Karlova mostu. Aby typické historické panoráma nemohly ani v budoucnosti poničit "vykukující" paneláky, vznikl projekt inženýrských sítí, který zcela vylučuje v daném místě stavět. Ti, kdo rozhodovali, ani netušili, co schvalují. Jiné projekty měly ovšem smůlu. Typickým příkladem je pražské Jižní Město. "Jiný návrh - jiná realizace," říká architekt Jiří Lasovský, který byl společně s docentem Janem Krásným a inženýrem Miroslavem Řihoškem autorem realizací deformovaného územního plánu Jižního Města.

Návrh sídliště

Jižní Město, největší sídliště v republice na ploše přibližně dvanácti hektarů, 85 tisíc obyvatel. Za dvacet let tady bylo postaveno 31 tisíc bytů, pět tisíc bytů za rok pomocí dvou podobných panelových technologií. "Jižní Město v době zrodu územního plánu z let 1967-8 nemělo být klasickým sídlištěm. Celek, který měl pojmout asi tolik obyvatel, jako žije v Olomouci, a s velmi kvalitním přírodním prostředím byl rozčleněn do tří čtvrtí velkých jako okresní město. Podíleli se na něm nejen architekti, ale i sociologové, psychologové, výtvarníci a umělci," vysvětluje Jiří Lasovský. "Představovali jsme si, že každou část bude stavět jiná firma - a jinou technologií." Ve výškových domech v centru měly být byty nerodinného charakteru. S klesající výškou budov přibývalo bydlení pro rodiny s dětmi až k dvoupodlažním a jednopodlažním domům v řadovém či takzvaném hnízdovém zastavění. "Spočítali jsme, že domy s dvěma až pěti patry nabídnou stejnou hustotu osídlení jako dvanáctipodlažní budovy. Přitom by byly levnější," říká Jiří Lasovský. Ale rozhodující slovo měl někdo jiný.

Je to drahé? Výborně!

Kvalita bydlení nebyla důležitá, rozhodovaly jen peníze. Čím více se zaplatilo, tím pro stavební firmy lépe. Nejvíce se vydělávalo na zemních pracích - na přesunu zeminy. Například jedna ze vzpomínek architekta Lasovského je z výstavby inženýrských sítí: "V projektu se počítalo s tím, že vykopaná zemina se opět použije pro zaházení stavebních jam. Dodavatelé však toto řešení odmítli a vyžádali si, že na zasypání se použije štěrkopísek. Cenu si vyúčtovali a ještě přidali náklady na odvoz přebytečné zeminy. Tak vznikaly černé skládky hlušiny." A panely? Ty se také hodily, protože představovaly jednu z nejdražších technologií. "Ověřili jsme si v praxi, že je levnější míchat dovezené substráty přímo na místě stavby. Výroba pak vycházela až o dvacet pět procent levněji," vypočítává Jiří Lasovský." Ale to se nikomu nehodilo. Dokonce se používalo až o třetinu více železné výztuže, než bylo nutné. "Stavět levněji? Ale proboha, to bychom museli postavit o čtvrtinu více bytů," bědovali zástupci stavebních firem.

A tak máme, co jsme chtěli

"Sídliště Jižní Město musí řešit dva druhy problémů. Jedním jsou nedostavěné plochy hlavně u stanic metra, kde dnes roste převážně lebeda. Je nutné dostavět městská centra a zlepšit prostředí - obchody, služby, vytvořit nové pracovní příležitosti," vysvětluje architektka Jitka Boušková z Úřadu městské části Jižního Města. "Druhý problém představuje to, co je už postavené. Hlavní je odstranit technické závady bytových domů. Naštěstí zde nemáme žádné stavby, které jsou v havarijním stavu." "Chtěli bychom postupně regenerovat obytné domy i okolní prostředí. Bylo by vhodné, aby se do procesu zapojili i ostatní vlastníci bytových domů, kterých je dnes přes sto třicet. Nyní se zpracovává projekt regenerace Jižního Města. Jeho cílem je navrhnout zásady pro obnovu jednotlivých částí sídliště," dodává Jitka Boušková. "Jižní Město jsme rozdělili na třináct částí. Chtěli bychom, aby se každá z nich řešila jinak, barevností i architektonickými prvky." Součástí řešení jsou i plochy zeleně, hřiště, úpravy komunikací a řešení parkování (v současné době zde chybí 17 tisíc parkovacích míst). V původním návrhu byly navrženy patrové a podzemní garáže, parkování na volném prostranství. "Na šestnáct lidí přišlo jedno auto. Dnes už je tento poměr nepoměrně vyšší - na dvě osoby jedno auto," říká Jiří Lasovský. Výsledkem je nedostatek parkovacích míst. Největší zelenou plochou uvnitř Jižního Města se měl stát Centrální park. Dodnes zde najdete jen různé terénní nerovnosti. "Bude se muset provést i rekultivace, protože jsme díky sondám zjistili, že na některých místech je málo zeminy. Jsou tam třeba zbytky panelů. Dalším problémem jsou nevyjasněné majetkové vztahy," vysvětluje architektka, "část parku už byla dokonce vrácena původním majitelům." "Jižní Město nelze překoncipovat, obrátit naruby. Je třeba použít použitelné. Použít rozmanité stavební technologie, efektivně využít volné plochy a postupně změnit tvář čtvrtí vzájemně je odlišit, obohatit a přispět k jejich neopakovatelnému výrazu," uzavírá architekt Jiří Lasovský. "Pokud se do sídlišť investují peníze a energie, může zde vzniknout i příjemné bydlení," dodává architektka Jitka Boušková.

Kultura zvaná sídlištní

Jedním ze záměrů, jak nabídnout kulturní vyžití na sídlišti, bylo divadlo v centru. "Měli tady dostat byty i starší herci, kteří by pak v divadle hráli zadarmo. Tehdy se pro tuto myšlenku nadchl i herec Miloš Nedbal," vzpomíná Jiří Lasovský. "Bohužel z toho sešlo." A tak zůstala jen Chodovská vodní tvrz. Pořádají se zde různé výstavy a vystoupení.

Podrobnosti k článku od autora územního plánu - architekta Jiřího Lasovského najdete na internetových stránkách www.dumabyt.idnes.cz
Autor:



Nejčtenější

Z víkendové chalupy se stalo trvalé bydlení. Už zde i „starostují“

Rekonstrukce vrátila statku původní charakter zemědělského stavení 19. století.

České vesnice a městečka umí překvapit. Nejedno stavení je rodištěm nějakého významného krajana, který se na čas...

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...



Splňte si sen o luxusním bytě. Jaké skvosty jsou v Praze na prodej

Černínská, Praha 1-Hradčany. Dům prošel rekonstrukcí v roce 2009.

V hlavním městě se prodávají luxusní byty za desítky milionů korun. Všechny mají stovky metrů čtverečních, krásné...

Rodina deptaná psychickými nemocemi dostala novou kuchyň i dívčí pokoj

Nová kuchyň dostala tvar písmene L.

Dcera paní Lenky Nikola se třikrát pokusila o sebevraždu, počtvrté ji už lékaři nezachránili. Zdrcená matka se nyní...

Z žalostného bytu v podkroví vytvořili vzdušný prostor pro rodinu

Osvětlení prostoru zajišťují velké žárovky zavěšené na trámech, nástěnná...

Ve splněný sen mladé rodiny se dvěma malými dětmi se proměnil žalostně vyhlížející podkrovní byt v Praze. Z garsonky se...

Další z rubriky

Splněný sen. Nejlevnější rodinné domy od milionu korun

Za milion korun můžete bydlet v modulovém domě, za dva miliony už dosáhnete na...

Za milion korun můžete bydlet v modulovém domě, za dva miliony už dosáhnete na stavbu z betonových tvárnic a když...

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Najdete na iDNES.cz