4. Nicolas Bordier chce objevovat Česko
Kameraman Nicolas Bordier je zvyklý kvůli práci cestovat do různých částí světa. „Vždy si předem čtu o místní kultuře, zvycích, historii, abych získal alespoň rámcové povědomí o lokálním životním stylu. U filmu máte vše zařízené, pokud chcete, nemusíte místní ani potkat, ale to není můj styl .“
Poprvé do Prahy přijel před sedmi lety při natáčení jedné americko-německo-francouzsko-české krimisérie. „Znal jsem filmy Miloše Formana a Jana Švankmajera a podíval jsem se asi na dvacet dalších filmů, abych alespoň trochu pochopil českou mentalitu. Zatímco herci na place byli převážně Američané, štáb tvořili zčásti Češi, ve vysílačce jsem pořád slyšel angličtinu a češtinu. Připadala mi jako čínština, jako by vůbec neoddělovali slova,“ vzpomíná Nicolas.
Při práci na jiném projektu ho režisér Robin Kašpařík seznámil s novinářkou Marií Frajtovou, kterou si o dva roky později vzal a vychovávají spolu dvě děti. V Praze se usadil a vyjíždí odtud na natáčení. „Lidé mi nejdřív připadali dost uzavření, ale už jsem si zvykl a také se učím česky, hlavně kvůli dětem.“
Sám pochází z malé vesnice v jihozápadní Francii, ale většinu života prožil v Paříži nebo na cestách. Zhruba polovinu z roku natáčí v různých koutech světa.
„Připadá mi, že život v Praze je jednodušší než v Paříži. Většina mých pařížských přátel s dětmi se přestěhovala, větší byty jsou v Paříži extrémně drahé, přeplněná hromadná doprava vůbec nepočítá s kočárky,“ popisuje. V Česku se mu občas stýská po francouzské gastronomii, ale také objevil česká jídla, která neznal, třeba makové koláče. V Praze mu také chybí bohatší nabídka artových kin.
Nicolas žije v Nuslích, kde si užívá parky, hřiště a další vyžití pro děti a oceňuje, že do centra to má pár zastávek. „V Paříži dojdete za deset minut do kina, tady skoro všude pěšky,“ směje se. Přátele rád bere do Café Nona v Nové scéně Národního divadla: „Mám rád výhled na rušnou Národní třídu a elegantní secesní budovy naproti. Je to místo s autentickou pražskou atmosférou.“
