Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské střechy lákají na fantastické výhledy, zahrádky i pikniky

  1:00aktualizováno  1:00
V Barceloně mají na střechách bazény, v Paříži zase galerie a komunitní zahrady. V Praze je to komplikovanější. Majitelům chvíli trvalo, než uměli své střechy zabydlet. Teď už ale nad úrovní ulic postupně vznikají galerie, kavárny a místa, která nabízejí nerušený výhled.

Nedávno otevřená vyhlídková terasa na střeše budovy Národního zemědělského muzea s expozicí Živá zahrada láká na bylinkovou zahrádku a zajímavý výhled do okolí. | foto: NZM

1.Palác Lucerna, Praha 1

Utajené střešní prostory nabízí nová národní kulturní památka, Palác Lucerna. Místa v úplném centru Prahy se ujal pražský kavárník Ondřej Kobza. Kromě občerstvení by tam rád postupně vybudoval i komunitní zahradu.

„Pracuji teď na postupném zpřístupňování, zatím není možné otevřít střešní terasy trvale,“ říká Ondřej Kobza. Nejdříve se totiž musí taky opravit. Rekonstrukce symbolicky začala zhruba před rokem.

„Teď v srpnu proběhl další den otevřených dveří, kdy se lidé mohli přijít podívat. Takové dny budeme pořádat několikrát do měsíce.“ Než dojde ke zpřístupnění, provozuje Kobza na střeše Paláce Lucerna klubové uzavřené akce. „Mám tam byt, kde pořádám bytové přednášky, koncerty a literární čtení.“

Návštěvníci si současně mohou koupit farmářskou zeleninu či sýry z farmy majitelky paláce Dagmar Havlové, čímž by v budoucnosti chtěl Ondřej Kobza dotvořit celkový dojem farmy v centru Prahy.

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...

Utajené střešní prostory nabízí nová národní kulturní památka, Palác Lucerna.

„Ideál je mít otevřeno každý den a provozovat něco mezi vyhlídkou a komunitní zahradou. Lidé by si mohli odpočinout, dát si kávu.“ Inspirovaly ho zelené střechy v jiných evropských metropolích. „První myšlenka byla právě ta zahrada na střeše. Setkal jsem se s paní Havlovou, která sama provozuje mimo Prahu biofarmu, takže s mým nápadem souhlasila.“

Na členitých terasách Lucerny točil už ve 20. letech Miloš Havel první filmy a třeba svá fitness videa tam pak po roce 1990 natáčela Claudia Schifferová. Dnes se na terasy filmaři pomalu vracejí.

„Jde o emblematickou stavbu, kterou zná každý. Její architektura je úžasná a ze střechy ji vidíte z úplně nového úhlu. Těžko ji popsat někomu, kdo tam nebyl,“ konstatuje Kobza.

Návštěvníky musí dovnitř pustit sám. Na střechu Lucerny se dá vystoupat páternosterem nebo po schodech. Dovnitř mohou zatím jen lidé, kteří mají v objektu byt a kancelář.

Výstavbu komunitní zahrady na Lucerně podpořila značka Strongbow částkou 600 tisíc korun. Více najdete na stránkách www.prirodudomesta.cz.

Hnízdo pražských bohémů v osmém patře vybudovala Danuše Siering. Z původního plánu na malou botanickou zahradu zbyl jen prosklený prostor na střeše. Každý týden se do Galerie Černá labuť v centru šplhají hosté vernisáží i milovníci dobré kuchyně.

Vedle známého obchodního domu Bílá labuť vyrostla před časem černá sestra. Odvážný plán měl od začátku několik trhlin. „Stavba samotná byla velmi komplikovaná, a navíc nám dělal potíže majitel právě sousední Bílé labutě,“ vypráví Danuše Siering. „Rozhodl se, že tuto stavbu nechce, a dlouhých pět let se mu ji dařilo brzdit.“

Komplikace se dotkly i samotné podoby střešního prostoru. Památkáři totiž nedovolili, aby budova převyšovala okolní stavby. Nakonec se na místě povedlo vybudovat skleník. Majitelka v něm původně plánovala vytvořit tropickou zahradu přístupnou veřejnosti. „Když jsem však prostor uviděla, plány se mi v cuku letu změnily,“ vzpomíná.

Hnízdo pražských bohémů v osmém patře vybudovala Danuše Siering. Každý týden se...

Hnízdo pražských bohémů v osmém patře vybudovala Danuše Siering.

„Od kytek k umění už nebylo daleko. S interiérem nám pomohla architektka Eva Jiřičná a v roce 1999 vznikla Galerie a Divadlo Černá labuť.“ O té doby už střecha prošla další rekonstrukcí.

Dnešní Art & Event Gallery Černá labuť nabízí výstavy a komentované prohlídky českých i zahraničních umělců, ale taky kulinářské zážitky. „Máme skvělého šéfkuchaře a konají se u nás akce všeho druhu. A při nich je střešní terasa nad ruchem velkoměsta určitě velkým lákadlem,“ konstatuje Siering.

Na střeše se za dvacet let existence odehrálo přes tisíc divadelních představení a koncertů. Svá díla tam vystavovalo přes sto umělců. „Milou skutečností pro mě je, že se u nás seznámilo mnoho párů a některé z nich se tu pak zasnoubili a vzali,“ dodává hlava celého prostoru. „Když vítám příchozí, často jim říkám: Nechte svoje starosti dole a povzneste se k nám do oblak. Tady se lépe dýchá.“

3.Národní památník na Vítkově, Praha 3

Na vrch Vítkov se častěji než kvůli historii chodí na rande nebo pozorovat ohňostroj. A teď tam můžete vyrazit na rozhlednu. Národní památník na Vítkově otevřel svou střechu a pro návštěvníky tam připravil vyhlídkovou terasu.

Vyšší patra památníku už kávu a dort nabízejí delší dobu. Před pár lety se Národní muzeum, které objekt spravuje, rozhodlo otevřít pro veřejnost ještě střechu. „Pro vyhlídku se přímo nabízela,“ říká Barbora Kulihová, která pracuje pro památník jako produkční. „Postupně jsme tam proto vybudovali otevřený prostor, který je přístupný celý rok.“

Vyhlídka se nachází opravdu vysoko, ve výšce třicet tři metry. Návštěvník vystoupá na celých 300 metrů nad mořem, což z terasy dělá jedno z nejvyšších přístupných míst v Praze. „Dostaneme se nad úroveň stromů, které rostou na vršku Vítkova,“ říká produkční, která se sama nejraději rozhlíží směrem k Žižkovu a k nově se rozrůstajícímu Karlínu.

Národní památník na Vítkově otevřel svou střechu a pro návštěvníky tam...

Vyhlídka Národního památníku na Vítkově se nachází opravdu vysoko, ve výšce třicet tři metry.

„Je tu vidět taky na Národní muzeum, Pražský hrad,Týnský chrám na Staroměstském náměstí, věže mosteckých bran i z parku vykukující metronom na Letné. Vždycky si znovu uvědomím výjimečnost Prahy.“

V minulosti na střechu vítkovského památníku mohli jen technici nebo údržbáři. Nejtěžší proto bylo vytvořit na poměrně rozsáhlou terasu bezpečnou přístupovou cestu. „Před pár lety sem ještě vedl jen žebřík,“ vzpomíná produkční. „Přesto mnoho zaměstnanců Národního památníku občas neodolalo a vystoupalo po něm nahoru. Na návštěvníky teď už samozřejmě čekají pohodlné schody.“

Ani ty nejsou podmínkou. „Pro sportovce nabízíme možnost těch 147 schodů vyběhnout, ti pohodlnější se mohou nechat vyvézt výtahem. Mnozí se proto rádi vracejí. Terasa na střeše památníku totiž nabízí v každém ročním období trochu jiný pohled,“ dodává Kulihová.

4.Tančící dům, Praha 2

Pohlédnout na řeku ze střechy Tančícího domu jde teprve poměrně krátce. Jsou dvě cesty, jak se na ni dostat. První vede přes francouzskou restauraci, která sídlí v nejvyšších dvou patrech. Druhá cesta na vyhlídkovou terasu se otevírá díky Galerii Tančící dům, již vede Robert Vůjtek.

„V minulosti byl prostor zavřený a využívaný jen zřídka, například pro natáčení filmů, pro soukromé večírky, popřípadě jako manipulační sklad restaurace,“ obrací se zpátky ředitel galerie. „Když dům koupil nový majitel, bylo jeho hlavním záměrem otevřít ho veřejnosti. Díky tomu nepatříme mezi turistická místa, která si sami Češi nemohou dovolit.“

Pohlédnout na řeku ze střechy Tančícího domu jde teprve poměrně krátce. Jsou...

Pohlédnout na řeku ze střechy Tančícího domu jde teprve poměrně krátce.

Ze střechy budovy je vidět na Pražský hrad a starou Prahu. Kromě terasy sem majitel umístil bar, kam mohou v ceně vstupenky zajít i návštěvníci galerie. Podle Vůjtka je tak víc než umění často láká právě neobvyklý pohled na hlavní město.

„Pro ty, kteří jdou pouze na vyhlídku, máme připravený dalekohled, jímž je vidět až do kanceláří prezidenta republiky na Hradě. České návštěvníky velmi zajímá taky sousedící budova, kde bydlel Václav Havel. Ze střechy Tančícího domu dohlédnou na jeho pracovní stůl.“

Sám Robert Vůjtek si místo rád užívá brzy ráno, když se dole na ulici ruch teprve probouzí. Má dojem, že podobná místa přispívají k dobrému jménu Prahy v zahraničí. „Dostali jsme se s naší vyhlídkou a Galerií Tančící dům do pořadů na BBC a CNN. A když jsem se v zahraničí setkal s japonským podnikatelem, hned začal vyprávět o zážitcích své dcery, která Tančící dům navštívila.“

5.Vyhlídka Národního zemědělského muzea, Praha 7

Nedávno otevřená vyhlídková terasa na střeše budovy Národního zemědělského muzea s expozicí Živá zahrada láká na bylinkovou zahrádku a zajímavý výhled do okolí. Střecha poskytuje netradiční pohled na hlavní město, Pražský hrad, Petřín a Žižkov.

V pokladně muzea si mohou návštěvníci vypůjčit vybavení na piknik, v muzejním...

Nedávno otevřená vyhlídková terasa na střeše budovy Národního zemědělského muzea.

V pokladně muzea si mohou návštěvníci vypůjčit vybavení na piknik, v muzejním obchodu si do něj koupí české potraviny a vše si rozbalit a sníst na střešním trávníku. Na vyhlídkovou terasu, kde je například i včelí úl, se vstupuje ze čtvrtého patra po točitém schodišti.

Národní zemědělské muzeum prošlo kompletní rekonstrukcí, díky které se podařilo budovu vrátit k jejímu původnímu funkcionalistickému vzhledu od architekta Milana Babušky z roku 1937. Rekonstrukce stála přibližně 70 milionu korun.

6.Obchodní dům Kotva, Praha 1

Nejžádanější Terasa U Prince, střecha obchodního domu Kotva nebo i nevyužité terasy. Gayane Sargsyan s kolegy hledá stále nová místa, kam by pozvali Pražany za zábavou. Společně založili Prague Rooftop Festival, tedy festival pražských střech.

„Praha v létě žije zahrádkami a v posledních letech taky Náplavkou. Celosvětovým trendem jsou ale střešní prostory, což Praze chybělo,“ popisuje Gayane Sargsyan.

Spolu s kolegy tak začala přímo na střechách organizovat promítání filmů nebo hudební vystoupení spojené s kulinářskými zážitky. Originální zážitek se snaží vždycky dobře načasovat: „Když jsme například chystali filmové promítání, nemohli jsme ho realizovat až potmě, chtěli jsme totiž zůstat věrni hlavnímu záměru, tedy vidět město při západu slunce,“ líčí organizátorka. „Znamenalo to pro nás složitější a nákladnější promítání na LED obrazovkách, ale získali jsme dvojitý zážitek filmu při západu slunce.“

Terasa na střeše obchodního domu Kotva je běžně přístupná.

Terasa na střeše obchodního domu Kotva je běžně přístupná.

Nejčastěji se potýkají s nedostatkem přístupných bezpečných střech. Vhodná místa jsou navíc často v soukromém vlastnictví a není lehké dohodnout podmínky pro pořádání veřejné společenské akce.

„Pražské střechy zatím zdaleka nevyužívají svého plného potenciálu. Důvodem je většinou nedostatečně zajištěná bezpečnost,“ doplňuje Sargsyan. „Z širšího úhlu pohledu jsme pyšní na to, že se nám, byť i malým kouskem, podařilo přispět do debaty o dostupnosti střech a třeba do budoucna nasměrovat dění v Praze směrem k světovému trendu.“

Festival si oblíbil třeba terasu na vrcholku obchodního domu Kotva, která patří k běžně přístupným. „Aktuálně tam jsou dvě restaurace, jedna z nich má uvnitř taky noční klubový program. Jde o typický příklad toho, že se venkovní terasy používají hlavně jako restaurace nebo pro uzavřenou společnost. I nám se společenskou akci větších rozměrů konanou přes den podařilo realizovat až teprve pod záštitou Prague Rooftop Festivalu,“ uzavírá Gayane Sargsyan.

Střecha Lucerny nabídne nový výhled na Prahu

Autoři:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Čelní stěna domu je osazena až po krokve průhledným sklem v robustním ocelovém...
Místo zahradní chatky vyrostl dřevěný dům. Koupelnu má ve skříni

Severně od nizozemského Utrechtu stojí dřevostavba velká 40 metrů čtverečních. Ve zdánlivě jednoduchém domku od studia...



Praha 7 - Troja. Vila s obytnou plochou 597 metrů čtverečních je na prodej za...
Moderní a luxusní vily. Jaké zajímavé nemovitosti jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství moderních vil. Všechny mají obytnou plochu velkou stovky metrů čtverečních,...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Díky vysokým stropům s původní štukovou výzdobu vznikl velkorysý světlý...
Byt v činžovním domě z 19. století rozzářila tyrkysová barva a obrazy

Byt v domě z 19. století, to zní hodně lákavě. Jenže dnešní životní styl bývá hodně odlišný od fungování měšťanské...

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem...

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.