Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha má opravdový slum. Chudinská kolonie Na Slatinách je raritou

  1:00aktualizováno  1:00
Jediná chudinská čtvrť, která se v Praze zachovala, vznikla za první republiky a žádný režim si s ní neuměl poradit. Kolonie Na Slatinách vyrostla na pomezí Michle a Strašnic a lidé si tu domky stavěli sami z toho, co sehnali. A zdejší škola si zahrála ve filmu Obecná škola.

„Vždycky jsem si myslel, že slumy pro chudé existují jen někde v Jižní Americe, jako třeba v Rio de Janeiru. a jsou známé tím, že je nebezpečné tam chodit. Zjistil jsem, že opravdový slum máme i v Praze a je Na Slatinách,“ píše Petr Ryska na svém portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti. 

Kolonie vznikla na začátku 20. let minulého století. V tehdy mladé československé republice bylo nutné postavit desítky nových budov pro státní úřady se sídlem v Praze. Do hlavního města se proto za prací sjížděli dělníci a řemeslníci z celé země. Činže v nájemních domech pro ně však byly příliš drahé. Začali se tedy usazovat na pozemcích a polích kolem tehdejší Velké Prahy.

Kolonie Na Slatinách

Houževnatí dělníci stavěli své domky sami z toho, co sehnali. Využívali staré cihly, prkna, trámy, železniční pražce, dehtové lepenky a jiné papundekly. Lépe se měl ten, kdo na pozemek dotáhl vyřazený železniční vagón. Takový šťastlivec si polovinu oken zabednil a na ventilační komínky přiklopil staré plechovky. Díky tomu měl teplo. 

Většina těchto staveb vznikla načerno. První domek vyrostl Na Slatinách v roce 1924. Za tři roky jich bylo v okolí kolem 300. Nouzová kolonie zabrala celé údolí Slatinského potoka.

Souběžně se Slatinami začala vznikat i vedlejší kolonie Pod Bohdalcem, kterou skvěle popsal Karel Čapek v povídce Na Rafandě z roku 1925. „Nejdříve se zvolený pozemek obežene rezavým drátem nebo starými obručemi, pak se staví buď rovnou na zemi nebo na maličké podezdívce z bouračky. Zarazí se do země pár trámků tlustých jako paže (ale nesmí to být moc silná paže), pobije se to prkny a je to. Teď z jara ještě moc nevadí, svítí-li slunce všemi spárami prken. Ostatní domky jsou vlastní výtvor svých obyvatelů, některé jsou stlučeny ze starých beden, vrazí se do toho plechová roura sebraná na smetišti, seženou se staré dveře, a zbývá-li ještě nějaká díra, zalepí se papírem. Je to přístřeší, do jakého by chalupník kozu nedal.“

Podobně živelně se stavělo i v kolonii Na Slatinách, kde samozřejmě bydlely i děti. Pro ně obec postavila v ulici Nad Vršovskou horou školu s pěti ročníky, která se proslavila ve filmu Obecná škola nominovaném na Oscara. Školu tvoří několik řad dřevěných pavilonů. Dnes jsou ve velmi špatném stavu a mají zatlučená okna. Celý areál obsadili bezdomovci. 

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500...

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500 korun.

Největší rozkvět kolonie zažila ve 30. až 50. letech minulého století.

Rozkvět zažila kolonie ve 30. až 50. letech minulého století.

„Kolonie Na Slatinách měla své kupce, krčmáře, holiče, zmrzlináře, mandly, mlékárny, gramofony, harmoniky a kino. V době největšího rozkvětu měli Slatinští i fotbalový klub a kroužek divadelních ochotníků. Divadlo se hrávalo v hospodě zvané U Blebtů. Začínalo se bez elektřiny a bez vody. To obec napravila až v roce 1934. Vodu tehdy mohli obyvatelé čerpat zdarma z hydrantů. Za elektrickou přípojku se platilo 500 korun, což byly tehdy velké peníze a tak si elektřinu do svých příbytků obyvatelé začali zavádět až za protektorátu, když nemohli sehnat petrolej do lamp,“ vypráví Petr Ryska.

Vycházka do kolonie

Komentovaná procházka po chudinských prvorepublikových koloniích v Praze.

  • neděle 5.4. od 14:00
  • velikonoční pondělí 6.4. od 14:00

Sraz Na zastávce bus číslo 136 Slavia ve směru na Floru (zastávka před stadionem Slavia)

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz.

Žádný režim, ani prvorepublikový, ani protektorátní, ani socialistický a koneckonců ani ten dnešní si s kolonií Na Slatinách neuměl poradit. Zlikvidovat se ji nepodařilo.

V souvislosti s rozvíjející se sídlištní výstavbou začala kolonie v 60. letech zanikat. Za přidělení bytu se musel majitel domku zavázat, že zbourá nejprve komín a potom i celý domek a materiál sám zlikviduje odvozem na skládku. Nabídku ale využili jen někteří. Později přiděloval národní výbor takto uvolněné parcely na stavbu plechových garáží a případně i na zahrádky.

Kolonie Na Slatinách slouží částečně pořád jako nouzová, ale částečně také jako zahrádkářská osada. Celá kolonie má jen jednu adresu podle jediné oficiálně pojmenované ulice Na Slatinách.

Autor:



Nejčtenější

Dvě děti do pokoje 2×4 metry nepatří. Ale kam s nimi v malém bytě?

Kuchyňský kout

Příjemná lokalita, krásný výhled, světlý byt. I to jsou důvody, proč se rodina s dvěma dětmi nechce stěhovat, třebaže...

Největší tajemství rohového domu uvidíte jen z vrtulníku. Je jeho pýchou

Rohový dům v sobě spojuje byznys a rodinné zázemí.

Do práce seběhne pár schodů, zacvičí si mezi psaním e-mailů a důležitou schůzkou a dceru nechá plavat v bazénu na...



Malý byt 1+1 za čtyři týdny pořádně prokoukl. Sluníčkově žlutá je pryč

Projekt studio připravovalo tři týdny. Samotná proměna trvala další čtyři týdny.

Byt v přízemí činžovního domu na Starém Městě volal již dlouho po modernizaci. V roce 2002 byl těžce zasažen povodní....

Jazzman Rudy Linka jezdí z New Yorku na část roku na chalupu na Šumavě

Realizaci kuchyně svěřili Linkovi Jiřímu Lukáškovi ze společnosti Sedlák...

Jeho velká cesta začala v roce 1980, kdy jako devatenáctiletý opustil Československo, aby mohl naživo poslouchat...

Proměna zdevastovaného bytu v domě z roku 1900: vládne v něm bílá

Nábytkovou stěnu navrhl Vladimír Hipper na míru danému prostoru a zakomponoval...

Zcela náhodně Jiří narazil na inzertní nabídku bytu k prodeji poblíž kanceláře v centru Brna, kde pracuje. Od koupě ho...

Další z rubriky

České křeslo od italského návrháře zvítězilo v prestižní soutěži v USA

Pojícím prvkem křesla Alba je tvar sedáku a nožní konstrukce z masivního dřeva.

Začíná se stávat legendou. Rodák z italského Merana, designér Alexander Gufler, získal v Chicagu za své křeslo Alba...

Kostelů se bude v Evropě stavět víc, říká architekt Štěpán

Zvláštní cena poroty: Kostel sv. Václava, Sazovice u Zlína, architekt Marek Jan...

„Zdá se mi, že Evropa si teď dělá pořádek v hlavě,“ říká architekt Marek Jan Štěpán. Jeho kostel v Sazovicích na...

Na dům neměli. Koupili starou garáž a chytře ji předělali na bydlení

Interiéry Sormann a Foong vyladili společně s kreativními designérkami Esther...

Koupit si domek v oblíbené, ale předražené melbournské čtvrti Carlton North je téměř nereálné. Mladí architekti Jamie...

Najdete na iDNES.cz