Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha má opravdový slum. Chudinská kolonie Na Slatinách je raritou

  1:00aktualizováno  1:00
Jediná chudinská čtvrť, která se v Praze zachovala, vznikla za první republiky a žádný režim si s ní neuměl poradit. Kolonie Na Slatinách vyrostla na pomezí Michle a Strašnic a lidé si tu domky stavěli sami z toho, co sehnali. A zdejší škola si zahrála ve filmu Obecná škola.

„Vždycky jsem si myslel, že slumy pro chudé existují jen někde v Jižní Americe, jako třeba v Rio de Janeiru. a jsou známé tím, že je nebezpečné tam chodit. Zjistil jsem, že opravdový slum máme i v Praze a je Na Slatinách,“ píše Petr Ryska na svém portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti. 

Kolonie vznikla na začátku 20. let minulého století. V tehdy mladé československé republice bylo nutné postavit desítky nových budov pro státní úřady se sídlem v Praze. Do hlavního města se proto za prací sjížděli dělníci a řemeslníci z celé země. Činže v nájemních domech pro ně však byly příliš drahé. Začali se tedy usazovat na pozemcích a polích kolem tehdejší Velké Prahy.

Kolonie Na Slatinách

Houževnatí dělníci stavěli své domky sami z toho, co sehnali. Využívali staré cihly, prkna, trámy, železniční pražce, dehtové lepenky a jiné papundekly. Lépe se měl ten, kdo na pozemek dotáhl vyřazený železniční vagón. Takový šťastlivec si polovinu oken zabednil a na ventilační komínky přiklopil staré plechovky. Díky tomu měl teplo. 

Většina těchto staveb vznikla načerno. První domek vyrostl Na Slatinách v roce 1924. Za tři roky jich bylo v okolí kolem 300. Nouzová kolonie zabrala celé údolí Slatinského potoka.

Souběžně se Slatinami začala vznikat i vedlejší kolonie Pod Bohdalcem, kterou skvěle popsal Karel Čapek v povídce Na Rafandě z roku 1925. „Nejdříve se zvolený pozemek obežene rezavým drátem nebo starými obručemi, pak se staví buď rovnou na zemi nebo na maličké podezdívce z bouračky. Zarazí se do země pár trámků tlustých jako paže (ale nesmí to být moc silná paže), pobije se to prkny a je to. Teď z jara ještě moc nevadí, svítí-li slunce všemi spárami prken. Ostatní domky jsou vlastní výtvor svých obyvatelů, některé jsou stlučeny ze starých beden, vrazí se do toho plechová roura sebraná na smetišti, seženou se staré dveře, a zbývá-li ještě nějaká díra, zalepí se papírem. Je to přístřeší, do jakého by chalupník kozu nedal.“

Podobně živelně se stavělo i v kolonii Na Slatinách, kde samozřejmě bydlely i děti. Pro ně obec postavila v ulici Nad Vršovskou horou školu s pěti ročníky, která se proslavila ve filmu Obecná škola nominovaném na Oscara. Školu tvoří několik řad dřevěných pavilonů. Dnes jsou ve velmi špatném stavu a mají zatlučená okna. Celý areál obsadili bezdomovci. 

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500...

Voda byla zadarmo. Za přípojku elektrického proudu se před válkou platilo 500 korun.

Největší rozkvět kolonie zažila ve 30. až 50. letech minulého století.

Rozkvět zažila kolonie ve 30. až 50. letech minulého století.

„Kolonie Na Slatinách měla své kupce, krčmáře, holiče, zmrzlináře, mandly, mlékárny, gramofony, harmoniky a kino. V době největšího rozkvětu měli Slatinští i fotbalový klub a kroužek divadelních ochotníků. Divadlo se hrávalo v hospodě zvané U Blebtů. Začínalo se bez elektřiny a bez vody. To obec napravila až v roce 1934. Vodu tehdy mohli obyvatelé čerpat zdarma z hydrantů. Za elektrickou přípojku se platilo 500 korun, což byly tehdy velké peníze a tak si elektřinu do svých příbytků obyvatelé začali zavádět až za protektorátu, když nemohli sehnat petrolej do lamp,“ vypráví Petr Ryska.

Vycházka do kolonie

Komentovaná procházka po chudinských prvorepublikových koloniích v Praze.

  • neděle 5.4. od 14:00
  • velikonoční pondělí 6.4. od 14:00

Sraz Na zastávce bus číslo 136 Slavia ve směru na Floru (zastávka před stadionem Slavia)

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz.

Žádný režim, ani prvorepublikový, ani protektorátní, ani socialistický a koneckonců ani ten dnešní si s kolonií Na Slatinách neuměl poradit. Zlikvidovat se ji nepodařilo.

V souvislosti s rozvíjející se sídlištní výstavbou začala kolonie v 60. letech zanikat. Za přidělení bytu se musel majitel domku zavázat, že zbourá nejprve komín a potom i celý domek a materiál sám zlikviduje odvozem na skládku. Nabídku ale využili jen někteří. Později přiděloval národní výbor takto uvolněné parcely na stavbu plechových garáží a případně i na zahrádky.

Kolonie Na Slatinách slouží částečně pořád jako nouzová, ale částečně také jako zahrádkářská osada. Celá kolonie má jen jednu adresu podle jediné oficiálně pojmenované ulice Na Slatinách.

Autor:



Nejčtenější

Rodina umělců zachránila starý mlýn. Dnes v něm bydlí tři generace

Starý mlýn... Neomezený prostor pro život... A prostředí, které mu přísluší. To...

Nebýt umělecké představivosti, mlýn stojící na kraji stupavských přírodních krás by si lidé připomínali už jen ve...

Zrekonstruovali si starou chalupu, teď sní o stolování na terase

Interiéry už má rodina hotové, teď je čeká exteriér včetně terasy.

Rčení „postav dům, zasaď strom a zploď syna“ se dnes často mění na „oprav dům, zasaď strom a postav terasu“. Ta se...



Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Do domu, pod kterým může téct voda i bahno, vejdete po padací lávce

Pozemek o ploše téměř dva tisíce metrů není oplocený, takže se kolem domu volně...

Jeden z nejlepších světových architektů Robert Konieczny si postavil dům na svazích Beskyd. Pojmenoval jej Archa....

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Další z rubriky

Slováci začali prodávat obytné vajíčko Ecocapsule za dva miliony korun

Tři roky starý nápad trojice slovenských architektů se stal skutečností.

Originální obytná buňka Ecocapsule bratislavského studia Nice Architects jde po třech letech vývoje do výroby. Cena...

Dům U Černé Matky Boží je klenotem Prahy a magnetem na turisty

Grand Café Orient. Josef Gočár navrhl pro kavárnu osvětlení i podobu baru....

Pouhé tři roky tvořili členové Skupiny výtvarných umělců v duchu kubismu, než vypukla první světová válka. V...

Dohromady je jim 151 let. Jezdí v tesle a postavili si chytrý dům

Symetricky dům předěluje vodní plocha bazénku, na který navazuje terasa, která...

Dva nizozemští senioři si ve vesničce Cadzand nechali postavit nový moderní dům. Šestasedmdesátiletý Dick Rakhorst je...

Najdete na iDNES.cz