Jílovité půdy se vysycháním smršťují. Kdo by neznal v suchu popraskané bahno na okraji rybníků? Půda může vyschnout do hloubky dvou až tří metrů, a je-li jílovitá, smrští se a povrch terénu klesne; metrová vrstva až o tři centimetry. Tak mohou nepravidelně poklesnout i základy staveb a způsobit potrhání zdi. Proto norma ČSN pro zakládání staveb stanoví na jílovitých půdách minimální hloubku založení 1,6 metru. U rodinných domů, garáží a lehkých jednoduchých staveb se toho však často nedbá. Samozřejmě ke škodě majitelů těchto staveb.
Vysychání půdy vlivem stromů
K výraznému vysychání půdy dochází kolem vzrostlých listnatých stromů, a to tím, že jejich kořeny dokážou při nedostatku vláhy vysát z půdy veškerou vlhkost. Přitom některé stromy mají ve vegetačním období překvapivě vysokou spotřebu vody. Například vrba spotřebuje za den průměrně 150 litrů, dub 140 litrů, bříza 80 litrů, přičemž extrémní spotřeby bývají dvojnásobné až trojnásobné. Na jílovitých půdách terén kolem stromu v suchých obdobích poklesne, a stojí-li strom v blízkosti mělce založeného domu, poklesnou i jeho základy.
Raději dále od domu
Ve Velké Británii bylo zkoumáno, do jaké vzdálenosti od stromu sahá toto nepříznivé působení kořenů. Měřením více než 2600 případů porušených staveb výzkumníci zjistili, že ve většině případů byl tento dosah větší než výška stromu. V České republice se doporučuje, aby na jílovitých půdách byla dodržována minimální vzdálenost vzrostlého stromu od stavby tři čtvrtiny výšky stromu, u alejí a skupin stromů pak vzdálenost minimálně rovná výšce stromů. Ani při dodržení těchto vzdáleností však nejsou zcela vyloučeny škody menšího rozsahu.
Kořeny jdou za vodou
Stromy mají tu zajímavou vlastnost, že umějí vyslat své kořeny do míst, kde je větší vlhkost půdy, například k vyústění okapního svodu nebo k netěsné žumpě či kanalizaci. Tu mohou zcela ucpat. Byly zjištěny případy, že kořeny směřující za zdrojem vody dosáhly až do vzdálenosti rovné dvaapůlnásobku výšky stromu. Kořeny stromů mají čidla, jež je táhnou tam, kde se mohou napít, a tam pak konají dílo zkázy. (Není v tom strom trochu podoben člověku?)
Pozor na kropení!
Někteří poučení majitelé či obyvatelé domů v regionech ohrožených smršťováním základových půd moudře v parném létě kropí okolí domu vodou, aby zabránili vyschnutí půdy. Jestliže však smršťování způsobuje strom, může to být naopak v neprospěch věci, protože voda přitahuje kořeny, a pak je lepší zalévat jen strom, a to pouze na straně odvrácené od domu. Ale jen pokud je dost vody.
Oprava domu je nákladná
Chceme-li opravit dům potrhaný smršťováním základové půdy, je třeba především odstranit příčinu, aby se při příštím suchém období trhliny neobjevily znovu. Znamená to prohloubit základy, to je zvětšit hloubku založení domu, a to je vždy obtížné a nákladné. Lze to provést mikropilotami nebo takzvanou tryskovou injektáží nebo ručním podezděním základů po úsecích tak, aby zasahovaly až do hloubky neovlivněné smršťováním. V každém případě to vyžaduje průzkum a posouzení odborníkem geotechnikem či stavebním geologem. Příčiny trhlin totiž mohou být rozličné. Prvním krokem by mělo být opakované přesné měření šířek trhlin, aby se zjistilo, jsou-li ovlivněny ročními obdobími a počasím.
Jak je to u nových staveb?
U projektů nových staveb se v oblastech jílovitých půd vyplácí volit typ konstrukce málo citlivý na nerovnoměrné sedání. Základové pasy je v každém případě třeba armovat. Je nevhodné zakládat dům ve dvou úrovních (protože mělčeji založená část oproti hlouběji založené si sedne více a dům se potrhá. Také zahradní architekti při projektování zeleně u staveb by si měli vyžádat spolupráci stavebních geologů a dendrologů a respektovat jejich doporučení pro danou lokalitu.
Nejlepší je strom porazit
Pokud potrhání zdí způsobuje strom, pomůže oddělit jej od domu podzemní stěnou z betonu nebo ze silné polyetylenové fólie. Často je ale jediným řešením strom porazit. Jsme stromům vděčni za kyslík, za stín a za ochlazování v horkém létě. Pokud však strom ničí naše obydlí, měl by být odstraněn. Může být nahrazen jiným, neškodným, např. jehličnanem, a ve větší vzdálenosti od domu. Bohužel předpisy, státní orgány a ochránci přírody často nerozumně brání poražení stromu, který lidem více škodí než prospívá. Strom je někdy nutno porazit, aby se zachránil dům.
Pozor na stromy
* Vysychání půdy kolem staveb může zapříčinit její pokles. Může se pak stát, že stavba popraská nebo se roztrhne. Týká se to především jílovitého podloží.
* Za rychlejší vysychání půdy kolem staveb mohou vzrostlé stromy, které jsou zasazeny příliš blízko. Strom totiž svými kořeny vysaje ze svého okolí veškerou vodu - a to až do vzdálenosti několika metrů.
* Stromy je nutné vysazovat dále od staveb - na jílovitých půdách by měla být vzdálenost od domu 3/4 výšky vzrostlého stromu, u alejí a skupin dřevin pak vzdálenost minimálně rovná výšce stromu.
Kde se objevuje jílovitá půda?
Jílovité půdy se v České republice vyskytují ve značné míře v třetihorních a druhohorních pánvích severozápadních Čech, jižních Čech, v pásu od Mladé Boleslavi po Ústí nad Orlicí a v celé východní Moravě od Znojma přes Brno až po Ostravu. Lokálně se mohou vyskytnout i kdekoliv jinde, například v Praze ve zvětralinách jílovitých břidlic. Známé lokality se stavbami postihovanými smršťováním základové půdy jsou například Chomutov, Ústí nad Labem, Louny, Ústí nad Orlicí, Brno, Hodonín, Kyjov,Veselí nad Moravou a další.
Případy vážných poruch staveb
V minulých velmi suchých letech se vyskytly i takové případy, že kvůli potrhání zdí domů bylo nutno obyvatele domu vystěhovat, protože domy se staly neobyvatelné. Například v Hodoníně vlivem blízké skupiny vzrostlých dubů poklesly základy čtyřposchoďového domu o osm až deset centimetrů, a to přesto, že dům byl podsklepený. Vysychání půdy způsobené sáním kořenů může totiž zasahovat do značné hloubky.
Na jiném místě v Hodoníně se bloky domů naklonily, protože z jedné strany pod ně zasahovaly kořeny z aleje. Vodorovná výchylka nakloněním v úrovni střešní římsy byla pět až šest centimetrů. V Ústí nad Labem bříza rostoucí tři metry od budovy mateřské školy způsobila pokles rohu budovy o pět centimetrů a byt školníka musel být vyklizen. Na pětipodlažním domě v Ústí nad Labem klesl působením blízkého stromu pevný nivelační bod o 26 milimetrů. V Praze na Hanspaulce řada topolů vysokých 22 metrů a vzdálených 13 metrů od vily těžce poškodila zdi. Průčelí vily se naklonilo směrem k topolům.
 Pohled ze zahrady |
