Len je materiál výrazně ekologický, který při pěstování nepotřebuje hnojit ani ošetřovat pesticidy, při zpracování nepotřebuje žádné chemické úpravy. Lněná prostěradla vám vydrží bez problémů desítky let, a to i při častém praní. Stojí možná třikrát tolik co levná či průměrná froté či úpletová prostěradla, ale kvalita a životnost jsou nesrovnatelné.
Vlákna lnu obsahují oleje, které je chrání, a s nimi i pokožku uživatele.
Bohužel tuzemských lněných výrobků je málo, v divokých „devadesátkách“ padla řada českých výrobců, takže dnes není výjimkou, že za tři lněné utěrky zaplatíte kolem 600 korun, za jednu klidně i 240 až 490 korun.
Samozřejmě letní pohoda záleží i na tom, jakou přikrývku povlékáte nebo jakou máte matraci. Na trhu se běžně nabízejí takzvané letní přikrývky, ať již v provedení z dutého vlákna, nebo z peří. Velmi příjemné jsou přikrývky z velbloudí srsti, o nichž platí, že v létě chladí a v zimě hřejí.
Na letní horké dny se vracejí i polštáře plněné kvalitním peřím. „Deky z velbloudí srsti se sice musí chemicky čistit, ale polštáře plněné peřím lze s pomocí speciálních přípravků prát i doma,“ říká Oldřich Glogar ze společnosti 2G Lipov, která se specializuje na výrobu lůžkovin. V případě domácího praní výrobků z peří se však neobejdete bez sušičky.
Vlákno, které šetří vodu
V posledních letech se do popředí zájmu spotřebitelů dostal nový materiál, a to lyocell. Lůžkoviny s obsahem lyocellových vláken totiž dokážou absorbovat až o 130 % potu víc než ty z klasické bavlny. Z lyocellu může být nejen povrchová tkanina, ale i samotná náplň přikrývek.
Lyocell je „udržitelná“ tkanina, která se poprvé objevila v roce 1972 v americkém závodě Enka. Začala se používat nejen v ložním prádle, ale také v ručnících, džínovině a oděvech, spodním prádle a také ve zdravotnických obvazech.
 |
Lyocell se vyrábí z eukalyptových stromů, ale také z dubu, bambusu či břízy. Když vznikne tekutá dřevní hmota, jde vlastně o lepkavou surovou celulózu. Tato kapalná směs se zahřeje a rozpustí se pomocí rozpouštědla zvaného aminoxid. Po přefiltrování celulóza prochází procesem spřádání, který z ní vytvoří světlá, dlouhá a tenká vlákna.
Tato vlákna se promyjí a vysuší, dokud nejsou připravena k výrobě, spředena do příze a utkána do finální tkaniny lyocell. Proces je poměrně krátký, trvá nejvýš dvě a půl hodiny. To znamená výrazně nižší spotřebu vody i energie.
Výrobci lůžkovin však šli ještě dál, a tak vznikl materiál tencel lyocell, na jehož počátku stojí přírodní, voňavé dřevo. Z něj se dále vyrobí celulóza, která v sofistikovaném procesu postupně dostane podobu vláken spřádaných do příze a nakonec hustě tkaných na látku. Dřevo pochází z udržitelně obhospodařovaných lesů a celý výrobní proces je postavený na energii z obnovitelných zdrojů.
Povlečení Lejaan vzniká v českých dílnách z přírodních materiálů vyvinutých na míru této značce, má autorskou paletu barev a minimalistický design.
„Vlákna se zpracovávají v uzavřeném cyklu, takže všechny látky, které vznikají při jeho výrobě, jsou zachycovány a znovu využívány. Proto se tvoří minimální množství odpadu a spotřeba vody je až dvacetkrát nižší, než je tomu u zpracování bavlny,″ vysvětluje Jan Bartoš, jeden ze tří zakladatelů české značky Lejaan, specialisty na ložní povlečení. Tato tuzemská značka se zaměřuje právě na výrobu povlečení z materiálu tencel lyocell.
Ten je totiž ideální pro výrobu ložního prádla. Je výjimečně odolný a zároveň pružný, prodyšný, hebký a příjemný i pro velmi citlivou pokožku. Mikroskopická vlákna od těla odvádí vlhkost, které absorbují dvakrát víc než bavlna, a navíc přirozeně vytváří antibakteriální prostředí zamezující množení mikroorganismů. A co víc, povlečení s příměsí vláken tencel lyocell vypadá dobře i bez žehlení, což lnu vyčítají jeho odpůrci. Byť ke lnu prostě pomačkání patří.
Výjimečné vlastnosti lyocellu se uplatní celoročně, dvojitý termoregulační účinek ve studených měsících zahřeje a v létě příjemně chladí. Látky s příměsí tencel lyocell navíc vydrží dlouhé roky. Pokud se však přesto rozhodnete s povlečením rozloučit, lyocellovo-bavlněné kolekce lze bez obav kompostovat. Do poslední nitky se totiž rozloží. V kolekcích Lejaan vlákna tencel lyocell totiž převládají, a to v poměru šedesát procent ku čtyřiceti procentům bavlny.
K povlečení z vlákna tencel lyocell si lze pořídit i pléd, který tvoří směs 33 % bavlny a 67 % lyocellu v zelené, červené, žluté nebo modré barvě o rozměrech 120 × 160 cm.
Mix vláken se ostatně objevuje nejen u povlečení, novinkou letošního roku jsou u Lejaanu osušky a ručníky, které kombinují bavlnu a konopí. Bavlna ručníkům dodává savost, konopí přidává své přirozené antibakteriální účinky. Výsledkem jsou měkké osušky, které vydrží dlouho svěží, i když po letním dni někdy skončí nedosušené na dně plážové tašky.
Pozor na syntetiku
Pokud chcete kvůli snadné údržbě dát přednost levnějším syntetickým vláknům, která se vyrábějí nejčastěji z polyesteru neboli z ropy, nedělejte to. Pod označením mikrovlákno se skrývají umělé materiály, které sice na omak působí příjemně, do ložnice se však hodí nanejvýš jako dekorace.
„Nemají téměř žádnou prodyšnost ani schopnost odvádět vlhkost a nejsou proto vhodné pro kontakt s pokožkou,“ vysvětluje Josef Handrejch z písecké firmy Kvalitex zaměřené na povlečení. Syntetická vlákna často bývají náchylná ke vzniku statické elektřiny a také ráda vážou nečistoty. Není náhodou, že zázračné utěrky na úklid se vyrábějí právě z mikrovláken.
