Prý tam bude jezdit vždycky, když se tam vypravíme my. Mám nějaký zákonný nárok užívat chalupu nerušeně? Není dost dobře možné oddělit místnosti k užívání bratrovi a mně. A jak to bude s údržbou, kdo to bude platit?
Na dotaz odpověděla advokátka Jana Poslední
Podílové spoluvlastnictví bývá danajským darem, zvláště pokud mezi spoluvlastníky nepanují dobré vztahy. Ustanovení § 1126 občanského zákoníku zní: (1) Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. (2) Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
A podle § 1128 odst. 1 o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Patová situace nastává v případě rovnosti hlasů a neochotě se domluvit. Tolik moje odpověď na dotaz, jak to bude s údržbou.
Jinak řečeno, veškeré opravy, placení daně a poplatků (odpadky, vodné, stočné, elektřina aj.) byste měli hradit oba polovinou, nedojde-li mezi vámi k jiné dohodě. Například takové, že úhrada bude úměrná počtu doby strávené na chalupě.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a nabídneme řešení konkrétních situací. |
Nedospějete-li k ničemu rozumnému, může o záležitosti na návrh jednoho z vás rozhodnout soud. Podle § 1012 OZ má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.
Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Toto ustanovení se přiměřeně vztahuje i na spoluvlastnictví společné věci.
Čili ano, máte nezadatelné právo, stejně jako váš bratr, na nerušený výkon svých vlastnických práv v mezích svého spoluvlastnického podílu na nemovitosti. A zase to není o ničem jiném než o dohodě, a patovou situaci může rozhodnout soud.
V takto vyhrocených situacích stojí za zvážení, zda opravdu setrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Zda není lepší spoluvlastnictví zrušit a majetkově se vypořádat.
Zákon opět preferuje dohodu spoluvlastníků. Není-li možná, rozhodne na návrh některého z nich o zrušení spoluvlastnictví soud, zároveň rozhodne i o způsobu jejich vypořádání (§ 1143 OZ).
Způsoby vypořádání jsou v zásadě tři. Jednak jde o reálné rozdělení společné věci. Předpokladem je, že nemovitost je dispozičně řešena tak, že lze provést její rozdělení na dvě části, aniž by se tím podstatně snížila její celková hodnota. Což podle toho, co píšete, není uskutečnitelné.
Není-li rozdělení nemovitosti možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu z vás. Pokud by ani jeden z vás za těchto podmínek o chalupu nestál, resp. nebyl schopen druhého vyplatit, soud nařídí její prodej ve veřejné dražbě. O výtěžek byste se rozdělili polovinou s případným přihlédnutím ke vzájemným dluhům či pohledávkám (například za investici jednoho z vás do opravy).
