Pořádek šetří místo v bytě

Na rovinu – úložné prostory v bytě nejsou v praxi moje silná stránka. Od doby, kdy jsem se přestala každé dva roky stěhovat, totiž neukládám, ale skladuji. A to je úplně špatně. Jak jste na tom vy? Samozřejmě lze začít výčtem, že v tuzemské domácnosti tvoří průměrně třetinu ukládaných předmětů oděvy, prádlo pak dalších 16 procent.

Jenže: seriózní výzkum, z něhož vzešla tato čísla, proběhl naposledy v době, kdy v zásuvkách ležely i pionýrské šátky, byť nepoužívané.

Ty zmizely, bohužel s nimi také knihy. Přibyla cédéčka, ubylo bot (alespoň podle počtu nakupovaných). Věcí je přesto stále víc. Ale kam s nimi?

Systém dělá pořádek
Pokud si chcete dopřát luxus pořádku a bezproblémového vyhledávání věcí – hlavně po ráno nebo před cestou - nezbude, než si pořídit systém. Něco jako v počítači: textový soubor, složka, fotomail…

Hledáte kalhoty? Pokud šetříte místem či ramínky a ukládáte je třeba pod sako (a nejde-li o oblek), pak se často nahledáte. Lepší bude „kalhotový věšák“ pro vícero kusů – přehledný, výsuvný a hlavně stále na stejném místě.

Kravata? Totéž! Ponožky? Existují třídící „vsadky“ do zásuvek, slepci zase využívají plastové „sponky“, s nimiž odkládají ponožky do koše na špinavé prádlo, s nimi je perou a také věší – a nakonec ukládají do zásuvek.

Jedině tak mají jistotu, že si na sebe nevezmou třeba hnědou a žlutou ponožku. Mimochodem podobné sponky z plastu se v zahraničí prodávají běžně i pro vidoucí.

Takto lze pokračovat s čímkoliv, od pásků, klobouků, CD až po pokličky či příbory. K většině konkrétních předmětů a oblečení prostě patří konkrétní úložné prostory, pořadače či věšáky – ušetříte si čas i nervy. Pořádek se totiž nedělá, ale udržuje, jak praví jedno moudré přísloví.

Nejrůznější systémy pro ukládání najdete v IKEA, ale také u prodejců vestavných skříní, v oddělení s domácími úklidovými prostředky v každém hypermarketu, u řady zásilkových služeb (například Schärfer, Neckermann) a dokonce třeba v prodejnách s oblečením (Marks&Spencer).

další foto

Neskladovat!
Omšelá rada zní: co jste neoblékli rok, už na sebe nevezmete! Dejte to pryč – synovi, do popelnice, sousedům, na charitu a třeba i do popelnice. Buďte nemilosrdní: úvaha „Přece do těch šatů brzy zhubnu…“ je klišé. Opravdu zhubnete? Pokud ano, pak si zasloužíte něco nového na sebe, ne staré oblečení. Jestliže ne, pěstujete si v šatníku jen potravu pro moly.

Vyřešit úložné prostory proto znamená především zvládnout tři problémy: množství věcí k ukládání, vymyslet systém – a teprve pak hledat konkrétní skříně, skříňky, kontejnery či věšáky.

Nesmíte zapomenout i na fakt, že snadný přístup k uloženým věcem znamená chránit své nervy, čas i zdraví!

Vše uložené v prostoru zhruba do 40 cm nad podlahou a výše než 185 cm je prostě špatně dostupné či jen s pomocí schůdků nebo diskutabilního balancování na židličkách, štokrlatech a obdobných „pomocnících“. Mimochodem: jeden z důvodů, proč nejvíce úrazů představují pády z výšky v bezpečí domova!

Ukládám, ukládáš, ukládáme
Místo pro ukládání lze získat různě. Za ideální bývají pokládány šatny, protože šetří úložný prostor. Architekti tvrdí, že takto ušetříte až čtyři metry čtvereční.

Nahradit je mohou rohové skříně uspořádané do podoby šatny – bleskově sem lze uklidit oblečení, sportovní vybavení i vysavač. Navíc je lze využít i v poměrně malém prostoru včetně dětského pokoje.

Možností je i rozdělení šatníku na „zimní“ a „letní“.
V krabicích přečkají sezóny letní šaty stejně jako zimní kombinézy. Někdo využívá systém „vysávacích“ pytlů, jejichž obsah se „vycucnutím vzduchu“ zmenší až o desítky procent, takže se vejdou bez problémů do kontejnerů pod postelí či do nástavců ve skříni.

Ale až budete uložené věci na novou sezónu vyjímat, rozvěšovat a žehlit, přiznejte si: opravdu je letos použijete?!

CENTIMETRY K UKLÁDÁNÍ

• hloubka šatní skříně k ukládání oděvů by měla být minimálně 60 cm
  
• před skříní potřebujete asi 90 až 100 cm k pohodlnému vyjímání věcí i oblékání
  
• v případě, že šatna slouží i jako chodba, je minimální šířka 100 cm
  
• pro kalhoty pověšené na délku potřebujete minimálně 130 cm, dámské dlouhé pláště a šaty vyžaduje dokonce 145 až 160 cm!

Více se dočtete v časopise Living 11 (v prodeji od 29. 10. 2004)
Více článků o bydlení: LIVING

Šatna, která je součástí ložnice.

Šatna je součástí ložnice. Bílé provedení opticky zvětšuje prostor.

Šatna jako samostatná místnost.

V šatně je schovaný i koš na špinavé prádlo.

Jednoduše řešená šatna.

Jednotlivé kovové komponenty šatního systému lze dokupovat podle potřeby, případně je doplnit zásuvkami a policemi z lamina.

Rostoucí skříň - Nemáte šatnu? Tak zkuste třeba modulový šatní systém Stanley. Můžete jej rychle instalovat na zeď a k podlaze nebo mezi strop a podlahu. Na rozdíl od vestavěných skříní se s ním přestěhujete i do dalšího bytu. Tento systém můžete snadno použít například za příčku postavenou za čelem postele – a tak může vzniknout zajímavá, dobře větratelná šatna, kterou lze proběhnout jako úzkým koridorem k ledové ploše. Systém díky svému „hliníkovému techno-vzhledu“ působí vzdušným a elegantním dojmem. Jednotlivé kovové komponenty lze dokupovat podle potřeby, případně je doplnit zásuvkami a policemi z lamina (www.alppraha.cz).

Jako šatna poslouží ideálně malý pokojík nebo komora, a nemusíte do ní pořizovat ani skříně, stačí regály a vhodné krabice.

Čelní plochy vestavných skříní v dětských pokojích lze upravit netradičně nebo je dokonce použít jako tabuli na malování.

Jednotlivé kovové komponenty šatního systému lze dokupovat podle potřeby, případně je doplnit zásuvkami a policemi z lamina.