Popelnice hyzdily město. Nahradily je elegantní podzemní kontejnery

Jsou elegantní, šetří místo a lidé se jich tolik neštítí. Podzemní kontejnery na tříděný odpad ale mají i slabá místa. Jsou mnohem dražší než klasické popelnice a není tak jednoduché je vyprázdnit.

Podzemních kontejnerů na odpad v centru Hradce Králové si kolemjdoucí skoro ani nevšimnou | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Z některých míst v centru Hradce Králové zmizely kontejnery na domovní a tříděný odpad a nahradily je podzemní nádoby. Na každém z šesti stanovišť jsou tři nádoby. Objem takové podzemní popelnice jsou tři kubíky.

"Staré kontejnery působí nevzhledně, podzemní nádoby jsou, zvláště na historických místech, elegantním řešením," uvedl mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda.

Podzemní kontejnery nenarušují charakter okolí a odpovídají i požadavkům památkářů. Podle Svobody vyhovují i obyvatelům města: "Nepřekáží jim a oproti klasickým popelnicím nehrozí, že je někdo odtlačí někam jinam."

Podzemní kontejnery však mají i některé nevýhody. Jednou z nich je vysoká pořizovací cena. Náklady na pořízení klasické popelnice se pohybují od 5 do 25 tisíc. Kontejner uložený v zemi je několikanásobně dražší.

Z architektonického hlediska jsou kontejnery zajímavé. Svoz odpadu je ale dražší

"K pořizovací ceně je totiž nutné připočíst další náklady na stavební úpravy, přeložky sítí či úpravu povrchů," uvedl ředitel Hradeckých služeb Radek Sokol. V Praze může stát vybudování jednoho kompletního stanoviště tří podzemních kontejnerů až dva miliony korun. Náklady na jejich pořízení se mohou lišit podle místa. Vždy záleží na provedení kontejneru a na nutných stavebních úpravách.

Údržba kontejnerů ani svoz odpadu nejsou nejlevnější

Z architektonického hlediska jsou kontejnery velmi zajímavé, ale jejich údržba je dražší než u klasických popelnic. A v mnoha případech je problém i s jejich vysypáním.

Třeba na Masarykově náměstí v Hradci Králové svoz ztěžují zaparkovaná auta. Místo kolem popelnic řidiče přímo svádí k tomu, aby tu svá auta nechali. Přitom ani netuší, že tím brání svozu, který provádí speciální automobil s hydraulickou rukou. Ta kontejner ze země vytáhne a musí ho přes zaparkované vozy přenést.

Města váhají

V ostatních městech v Královéhradeckém kraji zatím podzemní kontejnery nemají. "Inovacím se nebráníme, ale nebudeme dělat něco jen proto, že je to moderní," řekl trutnovský starosta Ivan Adamec.

Ani podzemní kontejnery se neobejdou bez občasného nepořádku v okolí. Otvory nádob jsou totiž poměrně malé a lidé proto objemnější odpad položí na zem vedle. "Když vedle kontejneru někdo odloží igelitovou tašku, další lidé už nezkoumají, zda je kontejner plný, nebo ne a vrší odpadky okolo," uvedl Sokol.

Systém prý zneužívají i okolní obchody, které k podzemním kontejnerům dávají rozměrnější krabice a obaly.

Při svozu je problém hlavně s objemem odpadu. Speciální vozidlo na svoz odpadu z podzemních nádob totiž nemá hydraulický lis jako ostatní kuka vozy. "To je asi ta nejdražší položka na celém systému. Nevyužije se totiž plná kapacita aut," dodal Sokol.

Systém nakládání s odpady stojí Hradec Králové ročně 60,5 milionu korun. V porovnání s podobně velkými městy je to ale podle Sokola částka výrazně nižší. "Největší část této částky město pokryje z poplatků občanů a z příspěvků na třídění a recyklaci," uvedl Sokol.

I přes některé nevýhody město počítá s dalšími podzemními kontejnery. "Při rekonstrukci některých míst o tom budeme uvažovat. Je proto možné, že se počet podzemních kontejnerů zvýší. Je to řešení elegantní, ale nákladné," uvedl Svoboda. Nové podzemní kontejnery by se mohly objevit hlavně tam, kde klasické kontejnery působí problémy a jsou nevzhledné.

"Jsem pro jejich umisťování do historických či turisty hojně navštěvovaných částí města. Ale pro běžné použití mají z ekonomického i provozního hlediska více nevýhod než výhod," dodal Sokol.

I přes některé nevýhody město počítá s dalšími podzemními kontejnery

Ostatní města v kraji o ně zatím nestojí

V ostatních městech v hradeckém kraji zatím podzemní kontejnery nemají. "Inovacím se nebráníme, ale nebudeme dělat něco jen proto, že je to moderní," řekl trutnovský starosta Ivan Adamec.

Město prý musí nejdříve zjistit, zda by novinka nebyla velkou zátěží pro jeho rozpočet: "Pokud zjistíme, že je to praktické, zlehčí to manipulaci a bude to méně zatěžovat rozpočet, budeme o tom uvažovat."

Ani v Rychnově nad Kněžnou podzemní kontejnery nemají. "Moc jsem o tom zatím neslyšel, ale možná je to dobrý nápad a budeme o tom uvažovat," uvedl rychnovský starosta Jiří Rokl.

Rovněž v Jičíně v nejbližších letech s novinkou nepočítají. "Vím, že s kontejnery na tříděný odpad a s jejich umísťováním je problém. Při rekonstrukci historického centra města jsme o tom uvažovali, ale odradila nás vysoká pořizovací cena. A to jak kontejnerů, tak i speciální techniky," řekl jičínský starosta Martin Puš a dodal: "Centrum města je zrekonstruované a podzemní kontejnery nejsou na pořadu dne."

Také v Náchodě dávají přednost klasickým plastovým kontejnerům. "Snažíme se, aby kontejnery byly pro lidi v dostupné vzdálenosti. Do budoucna o tom neuvažujeme, i když vím, že se to tak leckde dělá. Pro město typu Náchoda to není dobré řešení," míní náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Podle něj je ideální, když kontejnery na tříděný jsou do sta metrů od domů: "Jsou-li dál, lidem se už k nim nechce chodit."