Mladí manželé obývali ještě před dvěma lety menší panelový byt v okresním městě na jižní Moravě. Ten však nesplňoval jejich nároky na životní prostor, a navíc nebyl perspektivní - kam s dětmi?
Proto se rozhodli pro pořízení něčeho většího a velkorysejšího. Od začátku měli jasno v tom, že jejich představám nejvíce odpovídá bydlení v podkroví, postupem času dospěli i k tomu, že nechtějí být obklopeni další zástavbou, ale zelení. Začali tedy shánět. Stále však naráželi: nabízené byty byly nevhodně řešené, příliš drahé nebo nebyly v osobním vlastnictví.
Lehkost a vzdušnost
Pak se manželé dozvěděli o chystané nástavbě na panelových domech v Kohoutovicích v Brně. Začali se o projekt zajímat a nakonec se ke koupi rozhodli. Nebyli však spokojeni s původním návrhem řešení. Dispozice byla řešena klasickým panelákovým stylem, tedy malé místnosti, spousta koridorů a lomených stěn. Navíc části s nejlepším výhledem mělo obsadit technické zázemí.
„My jsme však preferovali čistou hladkou linii se čtvercovým půdorysem, měli jsme odlišné představy i o rozvržení místností. Chtěli jsme otevřít byt do výšky, abychom získali více prostoru a světla,“ vypočítává Miroslav. Nový projekt si proto majitelé nechali vypracovat od odborníka, architekta Jana Hrabala.
Rozhodující prvky
„Prvním krokem bylo vytvoření přehledné a funkční dispozice a využití prostorových možností daných podkrovím v mansardové střeše,“ říká k projektu architekt Hrabal, „komunikačním uzlem se stala rozšířená předsíň, blížící se rozměry spíše malé hale. Na konci ji odlehčuje stěna z pískovaného skla, která do ní vnáší denní světlo z obývacího pokoje. Z předsíně jsou přístupné všechny pokoje, koupelna s WC i skladovací komora skrytá za posuvnými dveřmi.“
Vlastní denní část je tak jeden otevřený celek, který tvoří obývací pokoj, jídelna a kuchyňský kout. Dojem většího prostoru umocňuje jeho otevření do krovu s viditelnou konstrukcí. Odlehčení prostoru bylo docíleno i sestavami střešních oken po obvodu místnosti a v horních partiích střechy. Současně je tak dobře prosvětlen také střed pokoje. Obdobně byl vyřešený prostor i v ložnici a v pracovně – budoucím dětském pokoji.
Manželé se rozhodli pro střešní okna Velux (výklopná, typ GPL s ventilační klapkou). Velkou důležitost přisoudil architekt jejich výškovému osazení, protože možnosti výhledu, které byt nabízí, jsou opravdu velkolepé. Zeleň obklopuje dům ze tří stran a krajina se táhne, kam až oko dohlédne.
Při dobré viditelnosti je vidět dokonce až na Pálavu. „Tuto otázku jsme vyřešili detailem umístění okna v nice s parapetem,“ vysvětluje architekt, „okno je hlouběji a níže zapuštěno a jeho spodní rám se tak dostává na žádanou výšku asi metr nad podlahou. Navíc pod parapetní deskou k oknu správně proudí vzduch od topení, umístěného pod okny. Kritický detail tloušťky tepelné izolace kolem rámu oken vyřešil tepelně izolační rám Velux.“
Hra světla a barev
Okna jsou pravidelně rozmístěna po obvodovém plášti bytu, aby se všude v místnostech dosáhlo rovnoměrného prosvětlení denním světlem. Okna byla použita i ve funkci takzvaných skylightů (výše umístěných oken), které přivádějí světlo do hloubky dispozic a zároveň umožňují lepší provětrání prostor. Že pak bude příliš světla i slunce?
Tomu brání venkovní markýzy, různé nároky na světlo v jednotlivých místnostech pak majitelé vyřešili pomocí vhodně zvolených vnitřních doplňků. V pracovně a v ložnici použili zatemňující rolety DKL, jejichž barva ladí s barevností každé místnosti. V případě potřeby dokáží tyto rolety vytvořit v místnosti naprostou tmu i během dne. V ložnici jsou navíc instalovány průsvitné plisované rolety FPL, s jejichž pomocí můžete denní světlo příjemně ztlumit. Elektrické ovládání oken a doplňků usnadňuje manipulaci s nimi.
Celé barevné ladění bytu vychází z jemných pastelů. Jejich půvab a lehkost nejlépe vynikne ve spojení se světlem. Pracovna je žlutá, ložnice modrá, chodba fialová a obývací pokoj s jídelnou a kuchyní zelený. Jedinou výjimku představuje koupelna, kde čistotu sněhově bílého obkladu podtrhují dvě kontrastní úzké linky sytě červené mozaiky.
Prostor, který dýchá
„Nechtěli jsme dojem velkého a vzdušného prostoru zničit nevhodným nábytkem. Navíc jsme toho názoru, že čím méně předmětů, tím lépe,“ osvětluje Miroslav záměr, kterého se s manželkou při zařizování bytu drželi. Nutno dodat, že ku prospěchu věci – nenápadný nábytek ze světlého dřeva ve skandinávském stylu působí přirozeně.
Objemné úložné skříně zde nenajdete, problémy s uskladněním věcí vyřešili majitelé díky komoře a malé půdičce nad chodbou. A jak toto nové bydlení odpovídá původní vizi? „Myslím, že se nám podařilo naše představy naplnit, v něčem dokonce i překonat,“ říká Miroslav a dodává: „Získali jsme atypický životní prostor, kde se netísníme a kde můžeme přirozeně a volně dýchat. A nestálo nás to víc, než kdybychom ,kývli´ na původní panelákovou dispozici.“
Další informace k tématu najdete v Living 10/2005
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
 Jak se také dá bydlet v paneláku |
