Plyn se zdraží, ale ušetřit je možné

Někdo sbírá známky, jiný kotle. Že je to divný koníček? Ne, pouze reakce na vývoj cen energií. Od příštího roku se má zdražit plyn. Nikdo neví zda o dvacet, třicet či bůhví kolik procent. Lidé se bojí. Za poslední rok se tak zvý­ šil prodej kotlů na pevná paliva o padesát procent. Vyplatí se tedy ještě plyn?. "Nejdříve jsme topili uhlím, takže jsem k miminku běhala s rukama černýma od kotle, a protože u nás nebyl plyn, poří­ dili jsme si přímotopy," vzpo­ míná Gabriela Platilová z Ko­ lovrat, "jenže ceny za topení šly tak nahoru, že jsme si poté, co byl i u nás zavedený plyn, rychle koupili kotel plynový.

Předchozí topidla máme ale schovaná, protože kdo ví, co bude za pár let?"

Plynem topí celá Evropa

Právě výhled do budoucnosti by měl dát zároveň i odpověď na to, jaký typ energie zvolit.

"Jakmile začneme jen trochu přemýšlet o přírodě, sáhneme s největší pravděpodobností po plynu," říká Vladimír Tvrz z firmy Johsons Controls, která se specializuje na vytápění a je­ ho regulaci, "z hlediska škodli­ vých emisí není co řešit. Tím, že lidé začátkem devadesátých let začali nahrazovat kotle na pevná paliva přímotopy a ply­ nem, se výrazně zlepšil vzduch ve městech. Celá západní Evro­ pa dnes topí lehkými topnými oleji a plynem. Koks je strašně drahý. Z ekologického a finanč­ ního hlediska nám zbývá jen dřevo. Jenže pouze vysušené a tvrdé, a k němu se každý nedo­ stane. A hlavně ­ kotle na pevná paliva mají v porovnání s pří­ motopy nebo plynem možnost minimální regulace. Přitom právě dobrou regulací ušetříte klidně pětinu nákladů, tedy to, oč se má plyn zdražit." Zateple­ ním venkovního zdiva můžete snížit náklady na topení až o padesát procent, utěsněním oken a dveří o třicet procent.

Všechno ovšem nejde měřit jen penězi. "Nikdy jsem nelito­ vala, že kamna na uhlí skončila ve šrotu a teď vytápíme třípoko­ jový byt plynem. Alespoň se v zimě už necítím jako v Pompe­ jích," říká důchodkyně Alena Dolejšová z šestého pražského obvodu. "Pořízení etážového plynového topení nebylo levné, ale je to komfort," dodává.

Začíná se u topidla

Po zásadním rozhodnutí ­ vytápět zemním plynem ­ musí přijít další. Čím topit? Lokální topidla typu WAW pomalu ustupují. Sice vám rychle ohře­ jí vzduch na požadovanou tep­ lotu (zejména typy se zabudo­ vaným cirkulačním ventiláto­ rem), ale teplou vodu vám nenabídnou a hlavně mají ve srovnání s plynovými kotli nižší účinnost.

Kotle doplněné radiátory s teplovodními rozvody jsou dnes běžné nejen pro vytápění rodinných domků, ale i bytů.

Při pořizování kotle je třeba se ptát na jeho průměrnou roční účinnost, tedy kolik tepla se skutečně využije pro vytápění.

Klasické kotle dosahují za optimálních podmínek až 92 procent, nízkoteplotní asi o sedm procent více a konden­ zační dokonce přes 100 pro­ cent, například Dakon má účin­ nost až 107,5 procenta.

Důležitým parametrem pro výběr spotřebiče je jeho tepelný výkon. Ten by měl odpovídat velikosti vytápěného objektu a potřebě tepla. Posuzují se izo­ lační vlastnosti zdí, jaká jsou okna a dveře, zda se byt nachá­ zí v podkroví či na jakou světo­ vou stranu je orientován. Pro byt 2+1 s roční spotřebou tepla 21 200 kWh postačí podle slov Slavoje Štěpánka ze společnos­ ti Prometheus, která poskytuje komplexní služby při pořizová­ ní plynových zařízení, výkon kotle asi 17 kW, pro byt 3+1 se spotřebou 29 700 kWh už po­ třebujete výkon 24 kW. Rodin­ nému domku s potřebou asi 42 500 kWh za rok odpovídá výkon kotle 26,5 kW.

K teplu patří i teplá voda

Plynové "kombi" kotle topí i ohřívají vodu. Liší se právě způ­ sobem tohoto ohřevu. Do vět­ ších, dvougeneračních bytů nebo rodinných domků bývají doporučovány zásobníkové, protože kvůli zásobníkům zabí­ rají poměrně dost místa.

"V bytech, kde se členové ro­ diny mohou mezi sebou domlu­ vit, kdo bude dřív točit vodu, se víc osvědčují průtočné kombi­ nované kotle," vysvětluje Vladi­ mír Vaněk z firmy Technosan, "lidé ani nepoznají, že se jim po dobu točení teplé vody vypnulo topení." Spotřebiče nezaberou tolik místa a ohřev vody je téměř okamžitý. "Kotel bez ohřívače vody je sice levnější o pět až sedm tisíc korun, ale stej­ ně neušetříte. Musíte hledat ná­ hradní řešení, jak ohřát vodu, a to také něco stojí," dodává Vla­ dimír Vaněk.

V současnosti na českém trhu nabízí závěsné kotle přibližně sedm firem. Nejlevnější z nich jsou od domácích výrobců Karma a Mora, které stojí bez montáže kolem dvaceti tisíc korun. Dovozový kotel Vaillant přijde asi na pětadvacet tisíc korun. Je vybaven plynulou re­ gulací výkonu, která snižuje spotřebu. K osvědčeným znač­ kám patří také Junkers a domácí Dakon. U Junkersu spotřebič střední třídy vyjde kolem osma­ dvaceti tisíc korun, nejdražší pak asi čtyřicet tisíc korun, Dakon nabízí závěsné kotle od 24 do 60 tisíc korun.

Jak se dělí kotle

Podle způsobu umístění se kotle dělí na závěsné ­ patří na zeď ­ nebo stacionární. Ty se stavějí na podlahu, většinou mimo obytné místnosti do skle­ pa nebo do chodby. Jsou spíše vhodnější do rodinných domků.

Spalováním zemního plynu vznikají škodliviny, které je třeba odvést z obytného prosto­ ru. Některé typy odvádějí spali­ ny do komína. Konstrukce ji­ ných kotlů, označovaných "turbo", řeší jejich odvod přes zeď v takzvaném podokenním provedení. To se ale nemusí líbit majiteli domu, může namítat, že vývod naruší fasádu, a nedá ná­ jemci souhlas. "U chráněných objektů takový zásah posuzují památkáři velmi přísně," varuje Miroslav Dostál z České ener­ getické agentury.

Cena "turbo" spotřebičů je ve srovnání s kotli odvádějícími škodliviny do komína vyšší.
Jenže tady bývá nutné vyvlož­ kování komína, které stojí podle vzdálenosti topidla od komína tři sta až pět set korun za metr.
Náklady se tak přibližně srovna­jí.