Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion se zvedacím dnem pomohl zlepšit výkony plavců

  1:00aktualizováno  1:00
Vlna, která překonává překážku. Tak vypadá stavba London Aquatics Centre, plavecký stadion od studia architektky Zahy Hadid. Nadšení architektů plavci nejdříve nesdíleli, dosažené rekordy je však přesvědčily.

Vizualizace: London Aquatics Centre - "přídavná" křídla po olympiádě zmizí. | foto: Zaha Hadid Architects

S návrhem stadionu pro vodní sporty, který nabízí během olympiády místo pro 17 500 diváků, zvítězilo studio Zahy Hadid v soutěži v roce 2005. Architektka za něj získala v roce 2010 ocenění Structural Steel Design Awards.

Stavbu, jejíž tvar je inspirován proudem vody v momentě, kdy vlna překonává překážku, tvoří jako základ šest zakřivených betonových desek, které lemují tři bazény: dva 50metrové (jeden závodní a druhý tréninkový, ten se skrývá pod mostem pro pěší, aby se ušetřilo za drahou střešní konstrukci) a 25 metrů dlouhý bazén se čtyřúrovňovým skokanským můstkem. Ten svou dokonalou a elegantní podobou nemá v architektuře plaveckých stadionů obdoby.

London Aquatics Centre - kapacita hlediště se po olympiádě sníží na 2 500

London Aquatics Centre. Kapacita hlediště se po olympiádě sníží na 2 500 diváků.

Vše zakrývá unikátní vlnící se střecha s délkou 160 a šířkou 80 metrů. Je tedy delší než největší terminál na londýnském letišti Heathrow. Provoz byl spuštěn v červenci 2011 a někteří plavci, zejména znakaři, měli ještě na začátku her výhrady vůči šikmo umístěným světlům ve stropě.

Fotogalerie

Ještě větší výhrady však měla sama autorka proti změnám ve svém projektu, k nimž došlo kvůli navýšení počtu míst. Z některých sedadel totiž není dobře vidět na skoky z věže a diváci musí sledovat závodníky i na velkoplošných obrazovkách.

Stejně jako hlavní olympijský stadion je plavecký komplex London Aquatics Centre po skončení her předurčen k velkému "zeštíhlení": místo možných 17 500 diváků se jich do nového centra vejde pouze 2 500.

Střecha, která se na koncích stadionu sklání k zemi, totiž přechází ve dvojici tribun se strmými hledišti. Ta však po olympiádě zmizí a nahradí je prohnutá skleněná fasáda. Tak se zdůrazní dojem proudící vody.

Architektura versus výkony

Když bylo před více než dvěma roky zakázáno plavcům používat celotělové plavky z materiálů, na nich se podílela i NASA (a přinesly více než 200 světových rekordů), očekávalo se, že další posun bude více než obtížný. Přesto rekordy přibývají i v Londýně. A to i díky řešení bazénu.

Především závodní bazén má nastavitelnou hloubku na tři metry. U nižší hloubky kolem dvou metrů totiž vznikají pod plavci nežádoucí proudy. Jenže pro běžný provoz znamená taková hloubka neúměrné množství vody (4 000 000 litrů!), a tím i nákladů. Po skončení her se proto hloubka sníží na dva metry, může být však i mnohem nižší. Pro naplnění tři bazénů během olympiády tak bylo potřeba přibližně deset milionů litrů vody.

Aby nedocházelo ke zpětnému vlnění vody, které "zpomaluje" závodníky, nevyužívaly se krajní dráhy, těch je totiž deset místo tradičních osmi. Ze stejného důvodu zde navíc fungovaly výkonné odvodňovací kanálky, během závodů se vypínala i filtrace. Ze speciálního materiálu byly i "šňůry" vymezující jednotlivé dráhy, i ty bránily zpětnému vlnění. To vše pomáhalo plavcům k lepším časů.

Unikátní stavba

Stavba za 269 milionů liber (přibližně osm miliard korun) byla zahájena v červenci 2008 a dokončena v červenci 2011. Obkladači zde ve třech bazénech položili více než 180 tisíc obkladaček. Dělníků zde pracovalo 3 600!

London Aquatics Centre - skokanská věž

London Aquatics Centre - skokanská věž

London Aquatics Centre a jeho unikátní střecha

London Aquatics Centre a jeho unikátní střecha

Vizualizace: London Aquatics Centre

Vizualizace: London Aquatics Centre

Pro střechu navrhli architekti systém Kalzip, hliníkové profily se stojatou drážkou. Ty umožňují nejen perfektní vodotěsné spojení profilů navzájem, ale také takzvané zipování. Není třeba se tedy obávat pohybu, k němuž dochází v případě teplotní roztažnosti.

Kalzip je ideální právě v případě, kdy architekt vyžaduje náročné tvarování. Střechu tak tvoří ocelová konstrukce s hliníkovou střešní krytinou, její celková hmotnost je 3 200 tun.

Jihozápadní a severozápadní stěny stavby jsou prosklené, aby propouštěly denní světlo. Vedle toho však Zaha Hadid použila pro tréninkový bazén 600 m2 speciální fólie Barrisol Lumière Acoustic na 130 oken v podobě lístků a dalších 120 zaoblených prosvícení. Bazén tak má dostatek příjemného osvětlení.

London Aquatics Centre - bazén má netradičně deset drah.

London Aquatics Centre. Bazén má netradičně deset drah.

Po ukončení olympiády bude Aquatics Centre sloužit veřejnosti, plaveckým klubům, školám i profesionálním závodníkům. Nahradí tak prostory v Národním sportovním centru Crystal Palace, který sloužil jako hlavní areál pro vodní sporty v Londýně. 

Během olympiády je stadion určený pro plavání, paralympijské plavání, skoky do vody, synchronizované plavání a plaveckou část moderního pětiboje.

Zaha Hadid

Přezdívá se jí první dáma architektury. Narodila se 31. 10. 1950 v Bagdádu. Po studiích matematiky na Americké univerzitě v Bejrútu vystudovala architekturu (1972 až 1977) na Architectural Association v Londýně. Jako hostující profesorka učila na řadě univerzit včetně Harvardu a Columbia University. V současnosti přednáší na Vysoké škole užitého umění ve Vídni.
V roce 1979 založila vlastní ateliér Zaha Hadid Architects. První stavba podle jejího návrhu vznikla v roce 1993 a byla to požární zbrojnice pro Vitru v německém Weil am Rhein.

Jako první žena (a v roce 2004 i jako nejmladší architekt) obdržela prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Získala také Cenu Evropské unie za nejlepší současnou architekturu udělovanou nadací Miese van der Rohe (mezi šest finalistů se dostala i v roce 2011). Byla Architektem roku – Zlatá medaile RIBA – Královského institutu britských architektů (2004).

V roce 2008 se stala Designérem roku (Maison & Objet v Paříži). Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa (2010). Je nositelkou celé řady čestných doktorátů.




Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Další z rubriky

Díra v čase. K čemu sloužily dechberoucí obrácené věže?

Nejzajímavější jsou dvě tzv. obrácené věže. Jsou to studny v podobě podzemních...

Romantický palác Quinta da Regaleira stojí u historického centra portugalského města Sintra. K zámku, který spadá do...

Vila v Karibiku je jako vlastní soukromé letovisko s pláží a kuchařem

Vila stojí na západním pobřeží ostrova Providenciales nedaleko stejnojmenného...

Sídlo velké 455 metrů čtverečních se zahradou a patnáctimetrovým bazénem v britském zámořském území Turks a Caicos je...

Budova VŠCHT je funkční, krásná a má vlastní pivovar, kde se vaří Lachout

VŠCHT má vlastní pivovar, kde se studenti učí vařit pivo Lachout (Lahodná...

Chemie často patří ve škole k obávaným předmětům, její praktické využití se vytrácí v biflování vzorečků. Jaké...



Najdete na iDNES.cz