Jestliže tedy bydlíte v domě, kde jsou ještě stará okna, stojí jistě za to popřemýšlet o jejich výměně za moderní variantu s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi. Vybírat je z čeho.
Evergreenem je dřevo
Z architektonického hlediska je nekrásnější dřevo. Přírodní materiál zkrátka nic nenahradí. A ještě je ekologický. Že je ale potřeba se o dřevěná okna příliš starat a nic nevydrží? Bývávalo.
"Dnes se při zpracování oken používají materiály a technologické postupy zaručující jejich dlouhou životnost,“ říká Jan Berger ze společnosti Otherm, která se výrobou oken zabývá.
Podle odborníků může být životnost dřevěných oken takřka sto let a také jejich údržba je dnes již výrazně jednodušší než v minulosti. "Rozhodnout se pro dřevo tedy rozhodně neznamená tradici a krásu na úkor funkční kvality,“ říká Berger.
Základem je použití kvalitního dřeva. "Kvůli nárokům na stálost tvaru u oken musí jít vždy výhradně o ušlechtilý a správně ošetřený materiál,“ vysvětluje truhlář Pavel Míček.
Hodně záleží rovněž na tom, o jakou dřevinu půjde. Nejčastěji používanými jsou smrk, borovice, dub a exotické meranti.
"Dub je příliš tvrdý, takže má horší tepelnou izolaci oproti měkkým dřevům, na druhou stranu je nejtrvanlivější,“ popisuje Jan Berger. Borovice může "smůlovatět", taková dřeva se však pro výrobu oken používat nesmějí.
Nejvíce se používá smrk a meranti. "Smrk patří mezi měkké dřevo, je tedy vhodnější, co se týká tepelné izolace, na druhou stranu je náchylnější na mechanické poškození,“ říká Berger.
Mezi dřevěnými okny patří smrk k levnějším na rozdíl například od dubu. "Meranti je oblíbeným dřevem pro svou netradiční strukturu,“ dodává Berger.
Technologie je důležitá
A pak je to používaná technologie, která ještě ovlivňuje kvalitu oken. Důležité je při ošetření materiálu použít trojí máčení.
První ještě před čepováním, tedy lidově - máčení ještě jednotlivých kusů dřeva, z nichž bude následně rám okna vyroben.
Některé firmy toto první máčení vynechávají a máčejí až celý výrobek, poté následuje celkové stříkání. "Vynecháním prvního máčení se lazura nedostane dovnitř výrobku a ten pak není stoprocentně chráněn,“ upozorňuje Jan Berger.
I to nejkvalitnější dřevěné okno ale přece jenom vyžaduje pravidelnou údržbu. "Jednou za rok až dva roky je třeba použít renovační sadu - tedy přetřít okna houbičkou napuštěnou lazurou,“ dodává Jan Berger.
"Dvakrát ročně je dobré také ošetřit okna balzámem na dřevo. A do budoucna budete muset počítat i s přebroušením a dalším nátěrem.“ A samozřejmě nezapomeňte občas promazat kování. To ovšem platí i pro okna plastová.
Plast znamená komfort
Právě plastová okna si lidé do svých domovů v posledních letech dávají nejčastěji. Důvodem je v prvé řadě cena. Rozdíl mezi nejlevnějším plastovým a nejlevnějším dřevěným oknem činí totiž přibližně 30 až 40 procent.
Pokud bychom ale srovnávali rozměrově stejné kvalitní plastové okno s dřevěným designem a dřevěné okno, bude se rozdíl pohybovat jenom okolo 10 procent.
Druhým důvodem, proč dává mnoho lidí přednost plastovým oknům, je jejich bezúdržbovost. Pohodlí je zkrátka pohodlí.
Ani o kvalitu nemusíte mít obavy. "Vývoj PVC a materiálů na jejich bázi byl zahájen již v 19. století. První plastové okno bylo vyrobeno v Německu v roce 1954,“ popisuje Jan Berger.
"Z toho je patrné, že zkušenosti s PVC profily pro výrobu oken jsou delší než půlstoletí, a tak není pochyb o tom, že se jedná o osvědčený a ověřený materiál.“
Kvalitní profily jsou také zárukou dlouhé životnosti. Uvádí se, že jejich fyzická životnost je delší než "morální" - okna samotná mohou být "na doživotí", jak dokazují laboratoře, tak praxe, po určité době, například po 50 letech, už ale lidé přistupují k výměně z estetických důvodů, a také tepelně izolačních.
Často se hovoří o tom, že kvalitu plastových oken určuje počet komor rámu. Obecně panuje přesvědčení, že čím více komor, tím výrazně lepší tepelné hodnoty. Tak jednoduché to ale v žádném případě není.
Normy stanovují parametry, které musejí být splněny, aby komora mohla být uznána jako plnohodnotná - například tloušťku první stěny, vzdálenost jednotlivých přepážek komor či sílu přepážek.
"Takže logicky vzato, pokud 'naskládáme' do 76 milimetrů hloubky rámu okna 7 komor, budou jejich vzdálenosti menší než třeba u 5 komor. A jak je známo, vzduch izoluje,“ vysvětluje Jan Berger.
Z toho pohledu by se tedy zdálo být lepší okno s pěti komorami. Jenže fakticky to tak nikdy nelze říci, protože faktorů je více.
"Samozřejmě izolační schopnost ovlivňuje i vyšší počet přepážek a jejich celkové umístění a podobně,“ říká Berger. "Důležitým faktorem pro tepelnou izolaci je také stavební hloubka."
Správné osazení
Výsledný efekt značně ovlivňuje správné osazení okna do stavebního otvoru. "Pokud okno není kvalitně osazeno, může docházet k různým netěsnostem,“ upozorňuje zedník Pavel Beníšek. Do interiéru může například prosakovat voda nebo by dokonce nemuselo jít okno vůbec zavřít.
Jen správné ukotvení okna a zapěnění polyuretanovou pěnou by nám dnes ale stačit nemělo. Chceme-li opravdu zabránit únikům tepla, je potřeba ještě dokonale utěsnit připojovací spáru.
"Z venkovní strany spáry se dávají materiály, které zabrání zatékání do prostoru spáry, ale zároveň umožňují její odvětrání,“ popisuje Beníšek. "Polyuretanová pěna uvnitř je pak perfektně chráněna.“
Na vnitřní straně správy se zase používají těsnící parotěsné fólie, jež brání proniknutí vlhkosti z interiéru do polyuretanové pěny ve spáře.
Izolační dvojskla
A jsou samozřejmě ještě skla, na nichž záleží, kolik energie ušetříme. Důraz je kladen především na zvýšenou tepelnou izolaci.
Veškeré moderní otvorové výplně - oken plastových i dřevěných, nebo méně častých hliníkových - jsou zaskleny takzvaným izolačním dvojsklem.
"Tento typ zasklení se v základním složení skládá ze dvou skel tloušťky 4 milimetry, mezi kterými je 16milimetrová vzduchová mezera,“ říká Jan Berger z Othermu.
Nejedná se tedy o zasklení "vakuové", jak si mnozí myslí. "Vzduch v meziskelním prostoru je vysušený, tedy jeho tlak je nepatrně nižší než tlak atmosférický o parciální tlak vodních par."
V žádném případě ale není vzduch 'vysátý'. V takovém případě by se totiž sklo, které je pružné, deformovalo vlivem vnějšího tlaku atmosférického vzduchu do tvaru čočky rozptylky a zkreslovalo by tak vidění skrz sklo. A navíc by v místě dotyku obou skel docházelo k jejich praskání.
Princip je tedy jiný. Izolační 'schopnost' vakua je při výrobě izolačních dvojskel nahrazena naplněním meziskelního prostoru inertními plyny, které mají výrazně nižší tepelnou vodivost než vzduch.
"Takovým plynem je běžně argon, vzácněji krypton. Tyto plyny jsou v meziskelním prostoru uzavřeny pod tlakem, který se rovná atmosférickému,“ dodává Berger. Díky tomu funguje vše, jak má.
| Plísním zabrání mikroventilace Moderní okna mohou být vybavena systémem bezprůvanového větrání, takzvanou mikroventilací. Ta zabezpečuje stálou výměnu vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím. Systém mikroventilace spolu s pravidelným větráním odvádí přebytek vodních par z místnosti a zabraňuje tak tvoření plísní i ve vlhkých místnostech. Volit můžete z několika variant: *Systém větracích kanálků - umožňuje výměnu vzduchu v místnosti díky vyfrézovaným otvorům v rámu okna - tento systém větrání není vratný - pokud byste chtěli později plné zatěsnění, nezbude než okna vyměnit *Úprava těsnění - zabezpečuje větší prostup vzduchu přes těsnění - jedná se o vratný proces úpravy těsnění zabezpečující stálou infiltraci vzduchu v místnosti - pokud byste později chtěli znovu plné zatěsnění, provede se výměna celoobvodového těsnění *Spárové větrání pomocí kování - umožňuje vychýlit kliku do tzv. čtvrté polohy (úhel 45°), což má za následek oddálení křídla od rámu o přibližně 3 milimetry - systém mikrovětrání zabezpečující zvýšenou infiltraci vzduchu, který lze plně ovládat - při vychýlení okna do polohy spárového větrání není okno bezpečně zavřené *Neviditelný Air Controller - umožní stálý přívod vzduchu při zachování důležitých vlastností okna - zvukotěsnost, tepelná izolace, zabezpečení proti vloupání a utěsnění proti dešti |
