Plast předběhl ostatní materiály

- První umělá hmota vznikla jako výsledek pokusů profesora Alexandera Parkese už v roce 1850. S tvrdou, pružnou a průsvitnou hmotou, kterou pojmenoval parkesin, si však nevěděl rady. Téměř o dvacet let později ji vylepšil Američan John Hyatt - a vyrobil z ní kulečníkové koule. Hmotě se začalo říkat celuloid. Pak si prý v roce 1904 Belgičan Leo Baekeland polil sendvič se sýrem formaldehydem - a byl tu tvrdý, a na rozdíl od celuloidu nehořlavý, bakelit. Dnes i přes snahy mnohých o návrat k přírodním materiálům najdete plast všude, byť třeba v kombinaci se dřevem nebo s hliníkem. Posledním hitem jsou dokonce porcelánové šálky splastovými úchytkami.
Pokud jde o nádobí a drobné spotřebiče, pak je jasné, že se dnešní domácnost bez moderních plastů už neobejde. Jsou lehké, nehořlavé, postupně se zbavují i nežádoucí křehkosti. Nikdo se o ně nepořeže, vydrží i domácí "italské" diskuse. Nádobí z plastu lze mýt v myčce, speciální výrobky můžete používat také v mikrovlnné troubě nebo v mrazáku, snesou totiž i velmi nízké teploty.

Design vychází z funkce

Zatímco tuzemský spotřebitel si při vyslovení pojmu plastový nábytek nejčastěji představí levnou židli z polypropylenu, v zahraničí bývá plast spojován se jmény slavných designérů. "Esovitá" plastová židle dánského návrháře Vernera Pantona z roku 1959 se zařadila mezi klasiku světového designu. Dodnes ji také švýcarská společnost Vitra vyrábí (na tuzemském trhu vás přijde asi na 4500 korun). K největším hitům současné nabídky se řadí křesílko Toy od Philippa Starcka. Je lehké, nabízí se v řadě jemných pastelových barev a snadno se omývá. Proto také zaplavilo nové kavárny a bistra, které mívají v oblibě zejména mladí lidé. Atraktivně však vypadá i v běžném bytovém interiéru, navíc se prodává za dostupnou cenu - kolem 2500 korun, což je při tak věhlasném jménu jejího autora velmi přijatelné. "Plast je pro nábytek skvělá věc, ale musí být správně použit," říká designér Lodovico Acerbis, "nejde o to vyrábět z něj věci za každou cenu, ale použít plast takovým způsobem, jaký ostatní materiály nedovolují." Názor Lodovica Acerbise, jehož dědeček založil rodinnou firmu už v roce 1870, potvrzuje i architektka Ewa Nemoudry z firmy Sirius: "Z plastu můžete vytvořit tvary, které ze dřeva nebo z jiného materiálu udělat nelze, navíc může být plast i transparentní, a tím docílíte velmi zajímavé efekty. Plast je ovšem jen plast. Pokud praskne, už jej neopravíte."

Pozor na kvalitu

"Všude ve světě se dnes potkáváme s levnými asijskými výrobky. To platí i u plastu," tvrdí GianCarlo Marucci z firmy M. G. Distribuzione, která na tuzemském trhu zastupuje špičkové italské výrobce nádobí, domácích spotřebičů a drobných doplňků, "je zbytečné se soudit. Jednodušší je přijít s jinými tvary a barvami. V nejbližší době proto výrazné oranžové, zelené a modré barvy vystřídá například kosmické stříbřité provedení nebo transparentní jemné pastely. Nádobí pak vypadá jako vyrobené z čistého, průsvitného skla v jemných tónech." Díky novým plastům se výrazně usnadňuje i použití domácích spotřebičů. "Novou fritézu z řady Cucina můžete rozložit na několik kusů a ty pak včetně nerezové vany - samozřejmě kromě topné spirály - pohodlně umýt v myčce," tvrdí Boris Tománek z firmy Philips, "ani plastové potažení skleněných konvic na bocích není samoúčelné. Zvyšuje odolnost skla při nechtěném nárazu. Plast v kuchyni tak šetří námahu při mytí a zvyšuje bezpečnost." Pokud jde o doplňky, pak si plast získává zejména mladé spotřebitele. Jestliže se spojí zajímavý design s přijatelnou cenou, lze mu totiž jen těžko konkurovat. To platí například o koupelnových doplňcích se značkou Authentics. Ačkoliv je prodávají nábytkové galerie, stojí jednotlivé kusy asi od 70 do 1200 korun. Výrazným barvám a hlavně netradičním tvarům mohou starší chromové či keramické doplňky konkurovat jen těžko.