Původní kompozice utvářená jako poutní místo (dominanty prostoru tvořil kostel sv. Vavřince, kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a kaple Křížové cesty) se zásadně změnila umístěním rozhledny při příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891.
Park měl před začátkem prací řadu technických i estetických nedostatků. Stromy byly ve špatném zdravotním stavu, na mnoha místech se nacházela nevhodná keřová výsadba, rozsáhlé plochy v trávnících byly sešlapané.
 |
Povrchy zpevněných cest a asfaltových ploch nevyhovovaly po estetické ani technické stránce. Problémem bylo také staré veřejné osvětlení, nejednotný mobiliář, absence odstavného stání pro automobily či nefunkční kanalizace.
Při obnově zpevněných ploch se využily různé typy kladení žulové a vápencové dlažby. Na severní straně vzniklo mlatové prostranství, u něhož se použila technologie vysoce propustného mlatu – především kvůli velkému počtu vzrostlých stromů.
Zadržení srážkové vody na místě řeší vsakovací galerie umístěné několik metrů pod zpevněnými plochami. Nově použitý mobiliář pochází z ateliéru Artěl. Současně s revitalizací parku uskutečnilo hlavní město Praha obnovu historických sakrálních staveb – dvou kaplí a Křížové cesty.
Několik desítek letitých stromů se po dobu stavby intenzivně zavlažovalo a jejich kořenové systémy chránila metoda air spade (technologie pneumatického rýče).
Park kolem Petřínské rozhledny se nachází na území Pražské památkové rezervace, která je od roku 1992 zařazena pod názvem „Praha – historické jádro města“ do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Pozemky jsou zahrnuty mezi památkově chráněná území, podél severního okraje a ve východní části parku probíhají dokonce hranice zvláště chráněných území.
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
