náhledy
Červená vila Josefa Binka, Krucemburk (1908–1909): podnikatel, fotograf a technický experimentátor Josef Binko se přátelil s Josefem Gočárem. Ten mu ještě za svého působení v ateliéru Jana Kotěry navrhl dům později nazvaný Červenou vilou.
Autor: Foibos
Vila Vendelína Máchy, Bechyně (1902–1903): objednavatelem vily Vlasta vzniklé dostavbou staršího domu byl majitel pekárny v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu. Autorem byl Jan Kotěra. Mácha chtěl v domě mimo jiné tuto společnost hostit, pořádat zde intelektuální dýchánky. Odborníci na Kotěrovy stavby se shodují, že Máchova vila představuje autorovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou.
Autor: Foibos
Vila Eduarda Lisky, Ostrava–Slezská Ostrava (1935), stavebník Eduard Liska, architekti Lubomír a Čestmír Šlapetové: zaoblený dům ve stylu organické architektury je zasazený ve svahu na Bazalech. Vstup a vjezd do garáže je z ulice do zvýšeného suterénu, v němž jsou umístěny servisní místnosti. Vlastní bydlení je nad ním ve zvýšeném přízemí, z něj lze vstoupit na terasu a do zahrady.
Autor: Foibos
Vila Eugenie Primavesi, Olomouc (1905–1906), stavebníci Otto a Eugenie Primavesi, architekti Franz von Krauss a Josef Tölk: asymetrickou vilu bez výraznějších ozdob architekti zasadili mezi barokní budovy. Uvnitř je centrální dvoupodlažní obytná hala se schodištěm stoupajícím k ochozu. V dispozici se uplatnil britský model dělení na společenskou a intimní část. Architekti navrhli i většinu vybavení, jež dodaly vídeňské uměleckořemeslné dílny Antona Pospischila. Špičkové bylo technické zázemí napojené na vlastní elektrárnu – ústřední vytápění, centrální vysávání prachu a ventilační systém.
Autor: Foibos
Vila Lützov, Karlovy Vary (1854) stavebník August von Lützow, architekt neznámý: dům byl jednou z prvních vil v Karlových Varech i v celých severozápadních Čechách. Traduje se, že byl postaven podle projektu berlínského architekta, existují nepotvrzené zmínky o podílu karlovarského stavitele Johanna Knolla. Svým stylem se vila vymyká všem stavbám ze své doby ve městě.
Autor: Foibos
Vila Tomáše Bati, Zlín (1909–1912): Tomáš Baťa si nechal v roce 1909 vizovickým stavitelem Františkem Novákem vyprojektovat vlastní dům. Během stavby se však obrátil na významného architekta Jana Kotěru, aby projekt přepracoval. Původní návrh Kotěra radikálně změnil.
Autor: Foibos
Vila Františka Wiesnera, Chrudim (1879, architekt František Schmoranz ml.: majitel chrudimské strojírny a slévárny František Wiesner v roce 1872 koupil barokní Neuperkovský dvůr a nechal jej přestavět na vilu. Vyhlídl si architekta ze Slatiňan, který dlouho působil v Egyptě a ve Vídni. Stavba se hlásí k severskému proudu neorenesance inspirovanému německou zámeckou architekturou počátku 17. století a zástavbou hanzovních měst.
Autor: Foibos
Trmalova vila v Praze – Strašnicích od architekta Jana Kotěry
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz