Pasivní dům vyhřeje i chladnička

Pasivní dům je na pohled obyčejný, ale tak dobře zateplený, že se v něm téměř nemusí topit. Po většinu roku stačí k vyhřátí teplo pasivně získané ze slunce, spotřebičů, osvětlení a obyvatel domu. Je to vlastně nízkoenergetický dům dotažený do extrému.

"Třeba svíčka znamená tepelný zisk 30 wattů, žárovka nebo člověk 100 wattů, počítač 150 wattů. Teplo vyrábí i chladnička, pračka nebo televizor," vypočítává architekt Josef Smola, specialista na úsporné domy. Takže třeba čtyři lidé nahradí jeden radiátor.

Teplo v domě pomáhá udržet systém řízeného větrání s rekuperací. Vzduch do domu a ven ženou ventilátory potrubím přes výměník, kde nasávaný vzduch přebírá teplo od toho odváděného. Díky tomu teplo neuniká, jako je tomu u větrání okny.

INFOGRAFIKA: Jak vypadá pasivní dům

"Náklady na vytápění a ohřev vody se mohou měsíčně pohybovat i kolem 200 korun. Úspory na energiích jsou proti klasickým novým domům 10 až 20 tisíc korun ročně," srovnává Jindřich Kindl z firmy JRD, která připravuje stavbu prvního pasivního bytového domu v Česku.

Kolik úsporný dům stojí

I když pasivní dům vyžaduje speciální technologie a silnější izolace, nemusí být o moc dražší než běžné domy. "Podstatné je, jak velký a vybavený dům je. Až se budou pasivní domy stavět masově, nebude rozdíl žádný," říká Aleš Brotánek, architekt zaměřený na pasivní domy.

Co potřebujete vědět

Jakou dotaci dostanete na pasivní dům?

Novostavba rodinného domu (potřeba tepla na vytápění nejvýše 20 kWh/m²) - 220 tisíc Kč na dům
Novostavba bytového domu (potřeba tepla na vytápění nejvýše 15 kWh/m²) - 140 tisíc Kč na byt

Máte nárok na dotaci? Přijďte se zeptat

Semináře o programu Zelená úsporám ve Středočeském kraji Jesenice - 21. 5. 2009,
18 hodin - Kulturní centrum obecního úřadu Říčany - 22. 5. 2009,
17 hodin - Dům s pečovatelskou službou Jílové u Prahy - 26. 5. 2009, 18 hodin - Regionální muzeum Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - 2. 6. 2009, 17 hodin - Brandýské kino
Kolín - 4. 6. 2009, 18 hodin - Obecní dům

Cenu ovlivní i materiály a doprava. Podle Centra pasivního domu jsou náklady u rodinných domů vyšší maximálně o 10 až 15 procent. Jindřich Kindl ze zkušenosti s pasivními byty uvádí 20 až 30 procent.

Ceny se většinou pohybují mezi 3,5 a 7 miliony korun. "Vyšší náklady ve srovnání s běžným domem se na úsporách vrátí za 10 až 12 let," počítá Josef Smola.

Jak se dům staví

Pasivní dům nelze udělat úpravou projektu tradičního domu. Při návrhu i stavbě se postupuje jinak, než jsou stavbaři zvyklí. Začíná to výběrem parcely.

Kvůli dostatečným tepelným ziskům ze slunce musí být obytné místnosti domu otočené na jih. Aby dům nestínily sousední stavby nebo stromy, je vhodné jej postavit u severní hranice pozemku. A to všude nejde.

Dalším pravidlem je jednoduchý tvar, aby dům měl co nejmenší plochu stěn. "Ideální, ale nerealizovatelná, je koule, krychle je nepraktická. Ustálená podoba je ležatý kvádr delší stranou k jihu," vyjmenovává Josef Smola.

Obytné místnosti jsou obrácené ke slunci a více prosklené, vstup, chodby a úložné prostory s menšími okny najdete na opačné straně.

U stavby jsou přísné nároky na dělníky, aby ve stěnách nevznikala místa s úniky tepla. Musí se dbát na detaily - izoluje se osazení oken do stěny, není možné dělit tvárnice a chybějící části vyplňovat maltou. Pasivní dům by měl být vzduchotěsný, tak se nepoužívají krby či digestoře s odvětráním.

Vzduchotěsnost je nutná i pro fungování systému nuceného větrání. "Měl by mít účinnost až 80 procent," říká Petr Morávek z firmy Atrea, která vyrábí vzduchotechniku. Náklady na pořízení jsou 100 až 300 tisíc korun. Nejsou však třeba radiátory a rozvody, čímž se ušetří 100 až 150 tisíc korun.

Co je dražší a kde lze ušetřit

"Izolace venkovních stěn, střechy a podlah přilehlých k terénu musí být třikrát lepší než normy," říká Petr Morávek. Do venkovních zdí se dává 25 až 45 centimetrů izolací, podlahy se izolují 30 centimetry, střecha až 60 centimetry.

historie a výhled

První pasivní dům stál v roce 1976 v Kodani, větší rozvoj začal v 90. letech v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Dnes jich v těchto zemích stojí už desítky tisíc. V Česku stál první v roce 2005 a dnes jich je několik desítek. V Německu a Rakousku začne v nejbližších letech platit povinnost stavět každý nový dům jako pasivní. V některých částech Rakouska to už teď platí pro budovy stavěné z veřejných rozpočtů.

To však nemusí znamenat zdražení. "Nemá smysl stavět stěnu tloušťky 44 centimetrů a obložit ji 20 centimetry izolací - ztrácí se prostor a stavba se prodražuje," říká Jan Bárta z Centra pasivního domu.

Dům by byl opravdu drahý a okna by připomínala tunely. Dá se však postavit tenčí zeď. "Cena stavby z tvárnic tloušťky 44 centimetrů je stejná jako 15 centimetrů zdiva a 30 centimetrů izolace," dodává Jan Bárta.

Okna pasivního domu musí 2,5krát lépe izolovat, než udává norma. To znamená masivní, zateplené rámy a trojskla. A taková okna mohou být o 30, ale i o 100 procent dražší než běžný standard.

V pasivním domě se však používá méně oken a některá lze nahradit neotvíravými. "Jsou levnější o 40 procent oproti otvíravým," říká Jan Bárta. Okna se umisťují co nejblíže k ploše fasády - to zamezí dalším ztrátám.

Kvůli tepelným ziskům v zimě se na jižní stěnu dávají větší okna. Ta je však nutné v létě zastínit, aby se dům nepřehříval - větším přesahem střechy a venkovními žaluziemi či roletami. - čtěte Šest příkladů pasivních domů a bytů

Kde hledat další informace

• Více se o programu Zelená úsporám dozvíte na webu www.zelenausporam.cz.
• Pro žadatele o podporu je připravena i zelená linka 800 260 500, ve všední dny od 7:30 do 16:30.
• Své otázky můžete posílat také na adresu [e-mail] nebo na e-mail redakce MF DNES [e-mail].