Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhada z Glasgow. Sebevraždy, infarkty, špatný život kvůli panelákům?

  1:00aktualizováno  1:00
Podlomené zdraví a příliš nízký věk v úmrtních listech. To trápí obyvatele největšího skotského města Glasgow. Fenomén, který je v encyklopediích zapsán pod heslem glasgowský efekt, zkoumají stovky vědců. Odborníci postupně sestavili 17 důvodů ke strachu z života na neutěšených sídlištích.

Tzv. glasgowský efekt je poměrně nový fenomén. Společnost si ho začala všímat až v devadesátých letech minulého století. | foto: Profimedia.cz

Průměrný Skot se dožije 73 let, v Glasgow ale jen 68 let. Angličan žijící na nejbohatším jihu v Eastbournu obyvatele Glasgow přežije až o patnáct let. Něco asi opravdu není v pořádku.

Paneláky v Glasgow

Špatné zdraví, četné sebevraždy a infarkty způsobuje podle studií nejen nezřízený životní styl, kouření, nestřídmá konzumace alkoholu a drog, neplnohodnotná strava a nedostatek slunečního svitu, ale také nekvalitní životní prostředí.

To ale přímo nesouvisí s průmyslovým zaměřením města Glasgow, které je už v poslední době na ústupu. 

Podle laiků není možné mít spokojený a dlouhý život v prostředí, kde jsou okopané fasády, bortící se zdivo, zrezivělé ploty i zábradlí a rozbitá okna.

Vědci se postupně dobrali celkem sedmnácti stěžejních bodů, které spouštějí tzv. glasgowský efekt. Kromě jmenovaných problémů se na něm podílí:

  • psychické strádání
  • migrace obyvatelstva
  • genetické rozdíly
  • rozdílné individuální hodnoty
  • kultura odcizení
  • nevhodná výchova
  • nízký sociální statut
  • nízký kulturní kapitál
  • sektářství
  • nízká mobilita
  • nemožnost se přestěhovat 
  • špatně dostupná zdravotní péče
  • vysoká koncentrace stejně strádajících lidí v bezprostředním okolí
  • sociální rozdíly v rámci města
  • pád silných a léty garantovaných průmyslových odvětví
  • politické přenice
  • nepříznivé klima

David Walsh, který vede glasgowské Centrum pro výzkum zdravotního stavu obyvatelstva, rozhodně nechce tento problém podceňovat. Podle něj jde o tisíce zbytečných úmrtí.  

Může se hodit

Chcete bydlet lépe? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

V jedné z nejkomplexnějších prací o glasgowském efektu Walsh uvádí, že jde o poměrně nový fenomén, kterého si společnost začala všímat až v 90. letech. V minulosti bylo navíc Glasgow opěvováno spisovateli, umělci i vědci pro svou bohatou architekturu, silnou obchodnickou atmosféru i množství univerzit.

Když ovšem vědci okolo Walshe porovnali život v jiných ostrovních městech, které průmyslová revoluce také dramaticky proměnila, jako je Liverpool nebo Manchester, zjistili, že glasgowská úmrtnost zůstává neúměrně vysoká. Glasgowský efekt tak představuje jakousi statistickou chybu, kde tradiční čísla jednoduše neplatí.

Sídliště Red Road, teskné a prázdné město duchů, které způsobuje v Glasgow...

Sídliště Red Road, teskné a prázdné město duchů, které způsobuje v Glasgow problémy, vyrostlo zcela bez lidského měřítka.

Kde rozhodně nebydlet?

Sighthill, Easterhouse nebo Red Road jsou jména lokalit, které glasgowští realitní makléři zrovna nemilují. Předměstské zóny, které vznikly na východě a severovýchodě Glasgow v druhé polovině minulého století, se dnes snaží město proměnit, nebo se jich elegantně zbavit.

Sídliště Easterhouse vyrostlo několik let po válce. Jeho prudká výstavba ze špatných materiálů probíhala bez řádného urbanistického plánu, který by připravil tisícům obyvatel kvalitní sociální infrastrukturu a dovolil jim příjemný každodenní život. Soubory malometrážních bytů se pomalu stávaly hnízdem sociálně vyloučených rodin, které se nemohly odrazit ode dna. 

Podobného osudu se dočkalo dnes již legendární sídliště Red Road, múza alternativních umělců. Red Road je i domovem z vězení se navrátivšího Clyda, hrdiny stejnojmenného dánsko-britského filmu z roku 2007, jehož pohyb šedí bezútěšných věžáků připomíná bezprizornost a krystalické zoufalství důvěřivého Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková.

Před dvěma lety se podařilo pomocí výbušnin odstřelit jeden z domů na sídliště...

Před dvěma lety se podařilo pomocí výbušnin odstřelit jeden z domů na sídliště Red Road. Akce proběhla hladce a trvala jen šest sekund.

Všech osm budov sídliště Red Road se mělo postupně dočkat demolice. Dnes je ale zbouraná jen část. Před dvěma lety se podařilo pomocí výbušnin odstřelit jeden z domů. Akce proběhla hladce a trvala jen šest sekund. Ostatní paneláky jsou opuštěné, natáčí se v nich reklamy a čekají, co bude dál. Od další demolice se upustilo.

Masivní odstřel paneláků měl být součástí slavnostního zahajovacího ceremoniálu letošních Her Commonwealthu, které se konaly v napjaté atmosféře skotského boje za osamostatnění na přelomu července a srpna. Vše nyní záleží na politické situaci.

Programy na zlepšení životní situace včetně likvidace panelových sídlišť a s tím spojené výstavby nových bytových domů s řádnou infrastrukturou čekají na výsledky referenda, které se koná dnes 18. září.

Všech osm budov sídliště Red Road se mělo postupně dočkat demolice.

Všech osm budov sídliště Red Road se mělo postupně dočkat demolice.

Glasgowský efekt je mystérium, říká architekt

Existencí fenoménu glasgowského efektu se v Česku zatím mnoho lidí nezabývá. Jedním z mála, který na problém upozorňuje a začíná téma mapovat, je Arch Vader. Tak si nechává říkat mladý český architekt, který stojí za kritickým a satirickým projektem Archwars, jenž se zabývá stinnými stránkami architektury a urbanismu.

"Tvrdit, že za nízkou délkou života tamních lidí by mohly být i špatně navržené čtvrti nebo celý urbanismus, je naprosto scestné a bylo by to nehorázné ohýbání reality. Glasgowský efekt je spíše mystérie. Estetika, funkčnost nebo kvalita prostředí jsou veličiny, které se nedají měřit,“ říká Arch Vader.

Hrozí se unáhlených soudů vědců a novinářů, kteří tvrdí, že s přestěhováním do Glasgow se automaticky zkracuje délka života. "Občané žijící blíže historickému jádru města Glasgow syndromem netrpí, problém určitě není takhle jednoduchý," vysvětluje.

Jak jsme na tom v České republice

Podobná situace jako v Glasgow by v Česku neměla nastat. Nic tomu zatím nenasvědčuje. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se délka života v různých oblastech republiky liší zhruba o pět let, ale žádné naše město se nevyznačuje tím, že by v něm lidé žili výrazně kratší dobu.

Do údajů, které by evidovaly délku života po menších územních celcích, jako jsou čtvrti, se v Česku nikdo nepouští. Podle šetření ČSÚ z roku 2012 se nejvyššího věku dožívají obyvatelé Prahy, žijí o dva roky déle, než je celorepublikový průměr. Muži se v Praze dožívají 77 let a ženy téměř 82.

Žije se vám v panelovém sídlišti dobře?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 5. října 2014. Anketa je uzavřena.

NE 1591
ANO 1581
Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Přestavba na moderní bydlení pro rodinu s dítětem získala řadu ocenění za to,...
Domek v dělnické kolonii se po přestavbě proměnil na moderní bydlení

Dům je součástí historického souboru dělnické kolonie, která vznikla v průmyslové části jižního Londýna na přelomu 18. a 19. století. Po rekonstrukci slouží...  celý článek

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí založení Finska. Seznámit se můžete jak s...  celý článek

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi nebylo tak dobře jako tady,“...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Další z rubriky

Tváří Nákupů Ona Dnes je Jana Stryková
Využijte 50procentní slevy a nakupujte s Ona Dnes. Tipy pro byt a dům

V pondělí 16. října startuje týden zlevněných nákupů s Ona Dnes. V tento den najdete v MF DNES více než stovku kuponů, s nimiž se můžete vypravit pro vybavení...  celý článek

V této kuchyni se žije. Rodina usedá na teakové židle okolo masivního teakového...
Do bytu v domě z roku 1860 použili mix starého a nového nábytku

V malebném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1860, v lázeňském městě Teplice se Martin narodil. Svého času dům využíval i hrabě Esterházy jako své letní...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.