Základem materiálového minimalismu se pro architekta Milana Jirouše stalo dřevo, konkrétně dubové podlahové krytiny Kährs, doplněné sklem a textilním čalouněním. Puristické pojetí interiéru díky originálnímu využití dřeva a dalším promyšleným detailům (například televize zabudovaná v zádech čalounění jídelní lavice, zrcadla opticky násobící prostor a podobně) vytvořily útulné bydlení.
Při totální proměně bytu šetřil architekt s dveřmi, těch je tu poskrovnu. Kromě těch vstupních zůstaly jen troje. Pouze dveře u toalety vytvářejí soukromí pomocí mléčného skla, ostatní včetně dveří u koupelny či ložnice jsou z čirého skla.
„A ty jsou stejně pořád otevřené... Je to byt pro manželský pár, pro dva lidi, kteří spolu léta žijí. Bydleli v rodinném domě, ale děti jim vylétly z hnízda, tak se přestěhovali do paneláku. Cestují po světě a chtějí si to užít, nechtějí sekat trávu a starat se o dům. Při rekonstrukci jsme tedy upřednostnili potřeby manželů,“ vysvětluje architekt Milan Jirouš, proč navrhl takto otevřený prostor.
Interiér plný zrcadel s upířím efektem
Původní dispozici 3+1 proměnil architekt vybouráním příček ve vzdušné 2+kk, které navíc opticky zvětšují velké plochy zrcadel. „Díky zrcadlům má klient dvojitý prostor za jedny peníze,“ vysvětluje s lehkou ironií architekt Jirouš. „Lidé se nejdřív zrcadel bojí, že se na sebe budou pořád koukat, ale po nějaké době už se nevnímáte. Vznikne takzvaný upíří efekt, kdy se člověk přestane v zrcadle vidět a nevnímá zrcadlo, ale velkorysost prostoru.“
V bytě o ploše padesát pět metrů čtverečních „spotřeboval“ architekt tři sta metrů čtverečních dubových krytin v tmavším dekoru Dub Ydre.
Povrch lamel ošetřený přírodním olejem je upravený technikami, které zvýrazňují povrch dřeva, jako jsou kartáčování, ruční škrábání a opracování Riverstone, kdy se místa okolo suků ohoblují do hloubky, čímž se suky zvýrazní a navodí dojem starých prken.
„Používám jen olejované podlahy – jsou příjemné na dotek a hlavně cítíte to dřevo. Když je nalakujete, vytvoříte na dřevě slupku a už se dotýkáte laku, nikoli dřeva,“ vysvětluje architekt.
Už z číselného údaje o množství krytiny je zřejmé, že při jejím použití nezůstalo jen u podlah. „Vícevrstvé dřevěné podlahy jsou super materiál, jsou lepené, tedy klasický sendvič s povrchem z masivu, takže jsou tvarově stálé a nekroutí se. Lze z nich udělat nábytek, položit je na podlahu, přilepit na stěny i na strop. Interiér tak získá úžasné klima i v letních měsících. V paneláku jím byt i trochu odhlučníte. Člověk má potřebu pořád na ty stěny sahat, je to přírodní materiál, žádný fake,“ vypočítává přednosti materiálu Milan Jirouš.
Vědomě se totiž zaměřuje na věci z kvalitních materiálů. „Jsem z Krkonoš, takže mám vazbu na dřevo a sádrokarton nemusím – je to laciný šmejd. Mám svoje vyučené české řemeslníky a pracujeme se dřevem, stejně tak i všechny další věci děláme v českých prvovýrobách. Například čalounění sedaček, jídelního sezení, postele i stěny za ní nám vyráběla na zakázku rodinná firma Polstrin Design z Hradce Králové.“
Materiálový minimalismus s křišťálem po babičce
Základem interiéru bytu je minimalistické pojetí materiálů a tvarů, které prostor sjednocují a vytvářejí jej pocitově větší a vzdušnější. I čalounění v jednotném odstínu holubičí šedi s hrubší texturou tuto stylovou čistotu vizuálně dotváří.
Celý interiér je obložený dřevěnou předstěnou, pod kterou architekt schoval množství úložných prostor. Ale třeba i jídelní stůl má zásuvky na schování drobností jako u stolů z dob našich dědů. „Nemám rád poličky, je to jen zlo pro hromadění nesmyslů, na které pak sedá prach,“ pokračuje architekt, přesto pár horizontálních ploch v bytě vzniklo.
Na nich našel místo český křišťál po babičce. „Je to vlastně recyklát. Paní jej měla v kredenci a byla strašně překvapená, že takové věci může do interiéru krásně použít.“
Televize by podle architekta neměla být dominantou interiéru, proto ji schoval v zádech sedačky. Stejně tak na první pohled není vidět ani topení, rovněž skryté pod obložením. Do „čistého“ konceptu patří i nábytek bez viditelných madel a úchytů, který se otevírá jen zatlačením na dvířka.
„Klient občas přijde s nápadem: pojďme ten interiér něčím rozbít, pane architekte. Tak se ho zeptám, jestli jej rozbijeme šutrem nebo dynamitem? Samozřejmě přeháním... Srovnaný a zharmonizovaný interiér vytváří klid. A jakmile se nastěhujete, tak si necháte přehozený svetr přes židli, sednete si v červeném tričku na sedačku, do koupelny si dáte kartáček a najednou máte interiér ,rozbitý‘ samotným uživatelem.“
Pozornosti architekta neušel jediný detail, natož pak vstupní dveře, se kterými si rovněž pohrál: z vnitřní strany jsou zrcadlové s téměř nepostřehnutelnou nerezovou klikou.
„Vstupní dveře vnímám jako prvek na odejití, což je svým způsobem nepříjemný moment, tak se je snažím pocitově v interiéru upozadit nalepeným zrcadlem. Jednak se v něm prohlédnete, jak vypadáte, než vyjdete na veřejnost, což je užitečné. A současně někdy zafungují i jako dobrý fór, když přijde návštěva, protože nemůže najít cestu ven. A je na majiteli, kdy jí cestu ukáže,“ uzavírá Milan Jirouš.
Technické informaceGenerální dodavatel: Architekt Milan Jirouš Projektant: Ing. arch. Milan Jirouš, Ing. Petr Mužík Dodavatel podlahových krytin: Kratochvíl parket profi Podlahové krytiny: Třívrstvé dřevěné krytiny Kährs, kolekce Småland, dekor Dub Ydre, 1-lamelový, rozměr 2420×187×15 mm Dodavatel a výrobce sedacích souprav a čalounění: Polstrin Design Realizace: 2018 |