Panelová sídliště mají své plusy. Patří dle expertů do dějin architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Svébytnou kapitolou dějin moderní architektury jsou podle odborníků panelové domy a sídliště, mnohými opovrhovaný způsob bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje.

Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť vzniklých taktéž na zelené louce se architekti od počátku snažili vtisknout sídlišti Nový Barrandov vlastní identitu. Nechali se inspirovat historií blízkých filmových ateliérů a vytvořili pro novou čtvrť lokální kontext. Ulice a náměstí dostaly názvy podle slavných filmařů a herců. | foto: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz

Panelákům se věnují výzkumy v mnoha oborech, protože výslednou podobu sídlišť spoluurčovala řada faktorů od politické situace přes dění v kultuře až k ekonomice a novým technologiím. Přestože na sídlištích dnes žijí bezmála tři miliony obyvatel, jde o dosud nezmapovaný komplexní fenomén, řekla Lucie Skřivánková, která řídila výzkumný projekt studující 73 sídlišť v celé ČR.

Některé otázky kolem sídlišť podle ní zůstanou nezodpovězeny. Kvůli absenci archivních pramenů nelze třeba zhodnotit, jestli byla typizovaná výstavba ekonomicky efektivnější, nebo ne.

Výzkum podle ní prokázal, že mezi sídlišti je třeba rozlišovat a že neplatí teze, že všechna jsou stejná. Počátky sídlišť se kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu.

Fotogalerie

Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami. Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru, uvedla Skřivánková.

Během normalizace v 70. letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

„Naším cílem bylo ukázat, že ne všechna sídliště musejí nutně být nahodilými shluky betonových krabic, že řadu z nich projektovali zajímaví architekti a urbanisté, u některých celků z 50. a 60. let to byly ještě osobnosti meziválečné architektonické avantgardy,“ uvedla Skřivánková. Jako příklady vydařených sídlišť se stále nejčastěji zmiňují pražská Invalidovna a Ďáblice, kladenská Sítná a Lesná v Brně. „Architektonické a urbanistické kvality má řada dalších celků,“ míní.

NEJ rekordy paneláků

Sídliště, kde se bojí policie, i nejdelší chodba

Dům v Zelenohorské ulici je se svou délkou 340 metrů pomyslným králem všech...
Současná podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.

Ač o panelácích mnozí mluví přezíravě, stále v nich bydlí asi třetina Čechů. Není divu. Postavilo se jich na 80 tisíc a bydlení v nich je dostupné. Od 50. let do roku 1991 tak vzniklo v Československu na 1,2 milionu bytů. Přinášíme osm největších panelových rekordů.

„Chtěli jsme přispět k citlivějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci prostředí sídlišť,“ uvedla k výzkumu. Podle ní by mohlo být zdrojem inspirace zahraničí. „V Německu a ve Francii se snižuje počet podlaží nebo se bourají některé objekty, aby se odlehčila přílišná hustota výstavby, to ale nelze uskutečnit v našich podmínkách, kde je většina paneláků plně obydlená. Reálnější je poohlédnout se po příkladech kvalitních přestaveb panelových domů,“ řekla.

Někteří památkáři chtějí chránit urbanistickou strukturu sídlišť tam, kde je podle nich kvalitní. „V případě některých solitérů, jako třeba Wolkerák v Liberci nebo Experimentální dům PL 60 v Plzni, má smysl uvažovat o jejich prohlášení za památky. Nejde o to paneláky glorifikovat, ale bylo by chybou snažit se je vymazat z dějin architektury a tvářit se, že nemohou mít žádné architektonické kvality,“ uvedla Skřivánková.

Prohlášením sídliště Lesná se ministerstvo kultury zabývalo před několika lety, památkou se ale nestalo a úřad doporučil jeho ochranu vydáním regulačního plánu. Stejně se staví k návrhu na prohlášení sídliště v Praze Ďáblicích.

Paneláky řešily bytovou krizi, díky ceně i dnes lákají kupce

Panelové domy začínaly jako experiment, v socialistickém Československu byly rychlým řešením bytové krize. Nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

„Dnes představují alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje,“ sdělil analytik týmu nemovitostí poradenské společnosti Deloitte Petr Hána.

Paneláky mají podle něj mnoho nevýhod, jako špatnou hlukovou izolaci nebo chybějící parkování. Většinou ale stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury.

Za výhodu označil Hána i nižší ceny v porovnání s developerskými projekty nebo starší cihlovou zástavbou. Kvůli obecnému cenovému růstu bydlení i nedostatečné nabídce zdražují ale i panelové byty.

V každé ze čtvrtí Jihozápadního Města je umístěno několik uměleckých děl. Před...

V každé ze čtvrtí Jihozápadního Města je umístěno několik uměleckých děl. Před sportovní halou v ulici Bellušově stojí bronzová socha Gymnastka se stuhou Jaroslava Kolovrata z roku 1989.

Podle Deloitte byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena panelového bytu v Praze a krajských městech 41 100 korun za metr čtvereční. Proti bytům v developerských projektech byly o 30 procent levnější.

Panelová výstavba skončila v Československu na přelomu 80. a 90. let se změnou režimu. Od 50. let do roku 1991 bylo v Česku postaveno zhruba 80 tisíc panelových domů s 1,2 milionu bytů. V roce 1989 v nich bydlely více než tři miliony lidí.

Bytová výstavba dosáhla vrcholu v polovině 70. let, kdy bylo dokončeno přes 70 tisíc bytů v bytových domech. Podle údajů Českého statistického úřadu tehdy intenzita bytové výstavby činila osm až devět bytů na 1 000 obyvatel ročně a výrazně převyšovala úroveň výstavby ve většině evropských zemí.

Standardizovaná panelová sídliště výrazně měnila ráz měst. Příkladem jsou pražské Jižní město, brněnské Bohunice, Poruba v Ostravě, Severní Předměstí v Plzni, Moravské Předměstí v Hradci Králové, sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo Severní Terasa v Ústí nad Labem.

Nejvyšší panelový dům byl dokončen v roce 1980 v pražském Jižním Městě. Měří 81 metrů a má 23 podlaží. Nejdelší panelový dům je od roku 1975 v pražských Bohnicích v Zelenohorské ulici. Měří 300 metrů.

Jako příklad krásného sídliště se nabízejí Ďáblice s velkoryse založeným...

Jako příklad krásného sídliště se nabízejí Ďáblice s velkoryse založeným urbanismem a výraznými architektonickými kvalitami. Výstavba sídliště započala v roce 1968, do roku 1975 byly hotové bytové domy a některé stavby občanské vybavenosti.

„Po ukončení centrálně plánované výstavby nastalo na českém rezidenčním trhu vakuum, které pomohl vyřešit až zákon o vlastnictví bytů z roku 1994. V 90. letech ještě nebylo možné koupit byt, a to zejména kvůli nerozvinutému trhu. Jednodušší bylo postavit si vlastní dům a nastal čas takzvaných satelitů za hranicemi velkých měst,“ doplnil Hána.

Podle ČSÚ byla bytová výstavba nejnižší v roce 1995, kdy klesl počet dokončených bytů v porovnání s rokem 1975 o 87 procent. Teprve poté začala bytová výstavba mírně ožívat.

Podle Hány umožnila nastartování bytového trhu až privatizace obecního a podnikového bytového fondu, rozvoj bytových projektů a po roce 2000 i rozvoj trhu s hypotečními úvěry.

„Od jednoho extrému v podobě čistě státní či obecní výstavby jsme se posunuli na druhou stranu, kdy téměř veškerou bytovou výstavbu zajišťují soukromé společnosti,“ uvedl Hána. Jako příklady největších novodobých projektů v Praze zmínil Zelené město, Trojský vrch, Javorovou čtvrť, Prosek park, Metropoli Zličín, Rezidenci Garden Towers nebo bytový areál Jahodnice.

Co máte rádi na panelových sídlištích?

celkem hlasů: 806

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 29. ledna 2018. Anketa je uzavřena.

Pohodlné bydlení bez potřeby výrazných investic 343
Hodně zeleně. Mám pocit, že bydlím v parku 124
Zavedená kvalitní městská hromadná doprava 124
Školky, školy, obchody a služby jsou blízko 83
Dobrá dopravní dostupnost 27
Cenově dostupné bydlení a široký výběr bytů 23
Můj panelák stojí v centru města 23
Dům je zateplený a kompletně opravený 21
Jsem tu opravdu doma 19
Lepší dispozice bytů 19
Autoři: ,

Nejčtenější

Na samotě u Prievidze si mladá žena vybudovala bydlení jako v ráji

Na dotažení některých detailů se majitelka radila s architektkou, která navrhla...

Když jste od malička ve spojení s přírodou, dlouho ve městě nevydržíte a utečete na hory. To byl i případ sympatické a...

Jak se žije na Albertově. Čtvrť pod Vyšehradem je světovým unikátem

Natalie navrhuje šperky. Inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií...

Při návrhu šperků ze série Origami se Natalie Vicenová inspirovala stejnojmennými japonskými skládačkami z papíru,...

Kuchyně, jídelna a obývák s krbem za 450 tisíc. Majitelé jsou nadšení

Alena s Vladimírem se rozhodli pro modernizaci obývací kuchyně.

Alena bydlí se svým mužem Vladimírem v domku na okraji Prahy, který si postavili před dvaadvaceti lety. Kuchyně,...

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Na rekonstrukci statku se nadřela celá rodina, dnes si zde užívají

Na místě zpustlého dvora je dnes udržovaná skalka z žulových kamenů osázená...

Dvě stě let starý statek zrekonstruovala rodina v sedmdesátých letech a na chalupu jezdí už čtvrtá generace. Eva...

Další z rubriky

Za dispozici bytu s průchozí koupelnou by se měli architekti stydět

Kuchyň je umístěná vlastně v krátké chodbě a spojená s jídelním koutem.

Byt 2+1 mamince s jedenáctiletou dcerou svou dispozicí nevyhovuje, rekonstrukci výrazně komplikuje i objem financí,...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají...

Najdete na iDNES.cz