Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Památkáři mluví i do interiérů

  1:00aktualizováno  1:00
Rekonstruovat v Dejvicích a Bubenči staré byty, ale také třeba školy vyžaduje trpělivost. Téměř ke všemu se totiž vyjadřují památkáři, protože obě čtvrti jsou památková zóna.

Kvůli památkářům má zakladní škola Emy Destinnové část fasády růžovou a část zelenou | foto: Ilona Šáralová MF DNES

Koupit a zrekonstruovat starý prvorepublikový byt v Dejvicích a Bubenči je pro mnohé obyvatele Prahy snem. Lidé shánějí byty dlouhé měsíce nebo roky a platí nevídané ceny. Momentálně je to totiž nedostatkové zboží. V momentě, kdy byt seženou, přichází další běh na dlouhou trať. Důvodem jsou památkáři. V centrální části Prahy 6 se vyjadřují skoro ke všemu. A bez jejich povolení noví vlastníci nezískají stavební povolení k úpravám.

Interiér bez památkářů neopravíte
Památkáři dávají souhlas k opravě oken, střech, případným vikýřům, ale i interiérovým změnám. Jeden z majitelů bytů v Dejvicích, který nechtěl zveřejnit své jméno (redakce ho má k dispozici) koupil nedávno naprosto vybydlený byt naproti americké rezidenci, v ulici Československé armády. Samozřejmě se rozhodl pro kompletní rekonstrukci. Netušil však, že ho čeká neskutečná anabáze.

"Chtěli jsme ctít ducha bytu i domu, ale zároveň jsme potřebovali vyměnit ostění vnitřních dveří - zdevastované, polorozpadlé. A už byl problém, stejně jako se zvětšením koupelny a oknem do světlíku," říká majitel bytu. Památkáři mu dali zamítavé stanovisko. Musel vše vymyslet znovu. Celé schvalování, než mohl začít s opravou, trvalo půl roku. "My přitom chtěli žít jinak, než v bytě, který připomínal vybydlený chlív," vzpomíná.

Plastová okna jsou načerno
Podobné zkušenosti má i další obyvatelka Bubenče. Má byt pod střechou a loni chtěla zvětšit klasické střešní okno, vyměnit původní za trochu větší. Narazila opět na památkáře, kteří její žádost zamítli. "Přitom na protějším domě je střecha plná vyklápěcích veluxových oken - mnohem větších, než jsme požadovali my," uvádí osmatřicetiletá žena, které nejvíc ze všeho vadí, že památkáři neměří všem stejným metrem.

Podle jakých pravidel tedy památkáři dávají nebo nedávají souhlas k rekonstrukcím bytů či domů? "Klíč neexistuje. Dejvice a Bubeneč jsou památková zóna a my se vyjadřujeme v podstatě ke všemu," říká ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu Jan Kněžínek. Památkáři podle něho zásadně nepovolují právě plastová okna.

"Pokud někde jsou, je to načerno," tvrdí Kněžínek. Dodává, že u památkově chráněných domů památkáři chtějí, aby se i střešní okna přibližovala tvarem těm původním. "S interiérem je to stejné, chceme zachovat historicko-kulturní dědictví," uvádí. Zároveň přiznává i jakýsi letitý spor mezi jeho odborem památkové péče a Národním památkovým ústavem. "Ústav hledá ideální až idealistické řešení, my, i když chceme chránit, víme, že v objektech se i žije," vysvětluje Kněžínek.

Škola s dvoubarevnou fasádou
Kvůli nařízení památkářů má například Základní škola Emy Destinnové na náměstí Svobody dvoubarevnou fasádu. Přitom stačilo málo: jen aby pravá ruka věděla, co dělá (nebo spíše jak rozhodla) levá. "Kvůli památkářům má zrekonstruovaná Základní škola Emy Destinnové na náměstí Svobody část fasády růžovou barvu, část zelenošedou," říká tiskový mluvčí Prahy 6 Martin Šalek.

Školu totiž radnice kvůli financím opravovala ve dvou fázích. A tak se stalo, že nejprve přišel jeden památkář a podle svého úsudku nařídil růžovou fasádu. "O rok později s námi opravu konzultoval jeho kolega a nařídil zelenošedou," popisuje vznik netradiční barevnosti školy Šalek. Není sám, kdo některé kroky památkářů příliš nechápe. Radnice má totiž čerstvě za sebou i časově a finančně náročnou opravu funkcionalistického Skleněného paláce, takzvaného Skleňáku na náměstí Svobody.

Skleněný palác v novém
Při rekonstrukci Skleňáku museli dělníci kvůli požadavkům památkářů opravovat kovové zimní zahrady stejnou technologií, která se používala v roce 1938. "Doba už je prostě jinde, používá se silikon a podobně. Nevím, čemu by vadilo používat při rekonstrukci moderní postupy," ptá se Jaroslav Bachora, vydavatel radničního časopisu Šestka.

Skleňák je jedním z domů, které městská část nenabídla v privatizaci, ale postupně jej mezi lety 2001 a 2007 za sto osm milionů korun kompletně opravila. Na rekonstrukci funkcionalistického domu, který byl v roce 1964 prohlášen kulturní památkou a umístil se na jednom z předních míst v odborné architektonické soutěži Stavba století, dohlížel Národní památkový ústav. Ten požadoval maximálně zachovat vše, co je původní.

A co lidé ve Skleňáku najdou? Kavárnu, specializovanou prodejnu vín a destilátů, obchod s květinami a samozřejmě i staronovou obřadní síň. Ta včetně potřebného zázemí zabírá celou pravou polovinu přízemí domu. Vedle stylového interiéru přináší i výrazně zvýšený komfort pro svatebčany. Výrazným přínosem pak je i velká přijímací hala se zamykatelnými šatnami pro dvě svatby současně, přímý vstup na toalety z haly včetně prostorného WC pro invalidy nebo samostatná oddělená "úpravna" nevěsty.

Autoři:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...



Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Další z rubriky

Nad řekou si postavili dům, který vypadá jako loď. Povodní se nebojí

Architekt Jiří Pilka navrhl stavbu na pilotách. Záměrně použil stylové prvky,...

Vysoký dům připomíná zaoceánskou loď, a není to náhoda. Manželé Klára a Radek Křížovi milují moře i svou řeku, na...

Třípodlažní chata s molem nabízí neuvěřitelný výhled na jezero

Nejvyšší patro chaty je vybudované nad úrovní korun okolních stromů.

Chata na Modrém jezeře (Blue Lake Retreat) texaského studia LakeFlato Architects je jednou z vítězných staveb oceněných...

Klimatizace a problémy kolem nich. Možností jsou i chladicí stropy

Mobilní klimatizace využívá k odvodu horkého vzduchu okenní sadu, kterou lze...

Vysoké teploty se odmítají vzdát, příští týden mají opět přesáhnout tropické třicítky. A tak z obchodů mizí často i...



Najdete na iDNES.cz