Bazén u domu Franka Sinatry

Bazén u domu Franka Sinatry | foto: Ája Bufka

Jak vypadá Hlavní město mejdanů: vyspat se můžete i v domě Sinatry

  • 1
Týden modernismu je už řadu let nejznámější akcí k setkávání milovníků architektury z poloviny minulého století. Tento neobvyklý festival se odehrává v Palm Springs v jižní Kalifornii každý rok v únoru.

Součástí Týdne modernismu je nejméně 250 doprovodných akcí. Kromě stylové architektury jsou na programu odborné přednášky, sympozia, prodej originálů i kopií dobového nábytku, uměleckých děl a módních doplňků.

Dům Marilyn Monroe je v perfektním stavu.

Patří sem i cyklistické, autobusové a především pěší túry věnované sousedství celebrit v takzvané Filmové kolonii. Za 35 dolarů si lze během tříhodinové pěší procházky s kurátorem prohlédnout exteriéry budov a vyslechnout si odborné i fascinující příběhy o bývalých či současných slavných majitelích.

Předpremiéra jako návnada

Předpremiéra letošní akce se odehrála v říjnu 2016 a nabídla třídenní ochutnávku toho, co hlavní akce nabídne v únoru, kdy oslavy živého muzea architektury každoročně přilákají do pouště desetitisíce obdivovatelů modernismu z celého světa.

Řada domů postavených od počátku padesátých a šedesátých let glorifikuje hollywoodskou historii a nabízí pohled do soukromí celebrit. Například Marilyn Monroe, Liz Taylorové, Franka Sinatry, Elvise Presleyho, Barbry Streisandové až po Leonarda DiCapria a dalších.

Stavby jsou dokumentem představ uznávaných autorů modernistických trendů. Vizionáři architektury v poušti byli například E. Stewart Williams, William Krisel, William Cody, Albert Frey, Richard Neutra, John Lautner, Donald Wexler, John Porter Clark, stavitelé George a Robert Alexanderové a řada dalších.

Palm Springs se nalézá v poušti a jeho okolí dodnes patří původním obyvatelům, indiánům kmene Cahuilla, kteří nedaleko mají vlastní rezervaci potvrzenou vládou Spojených států už od roku 1896. Městem bylo prohlášeno v roce 1938 díky sanatoriím na léčbu tuberkulózy.

Okolí rezidencí omezily předpisy na jeden příjezd bez pouličního osvětlení, aby se zabránilo nahlížení do soukromí sousedů a světlo nerušilo výhled na majestátné hory. Pramenitá voda umožnila v místních ovocných sadech pěstování především datlových a okrasných palem.

Možná i proto si architekt E. Stewart Williams přejmenoval zdejší oblast na Twin Palms, podle dvojitých stromů, které vytvářejí orientační body. Koncem čtyřicátých let se Palm Springs stalo druhým domovem filmových hvězd, protože studiové smlouvy jim zakazovaly cestovat více jak 200 kilometrů od Hollywoodu.

Během natáčení totiž musely být v případě potřeby okamžitě k dispozici. Navíc se nemusely bát vzájemně setkávat, ať už k utajovaným obchodním jednáním anebo milostným avantýrám, protože tehdy od nich paparazzi museli mít souhlas k fotografování.

Vkus celebrit se měnil

Vše tady začala architektura ve stylu mexických puebel, kterou si oblíbil i Cary Grant. Miloval hrubé omítky, cihly, obloukové vstupy a keramické dlaždice podlah. Vila, která pro něj byla postavena v roce 1930 a zrestaurovaná v roce 2009, nese dodnes původní název Las Palmas.

Nastupující generace celebrit v Hollywoodu tenhle styl příliš nevzrušoval. Možná i proto, že více jak pětasedmdesát procent zdejších domů bylo postaveno po druhé světové válce. Šlo o víkendová obydlí v modernistickém stylu, kde hlavním stavebním materiálem bylo sklo, železo, beton a dřevo. Design byl jednoduchý. Nabízel elegantní horizontální a vertikální čisté linky.

Detail otevřené střechy s otvory

Přestože většina z jednopatrových staveb měla rozlohu jen 150 čtverečních metrů, každá má jiný exteriér a variace interiérů, které se snaží co nejvíce přiblížit přechod přírody do vnitřku budovy a opačně. Charakteristické jsou různé tvary a velikosti oken, interiéry osvětlené přirozeným stropním světlem a především hra s úhlopříčkami „motýlích křídel“ střechy, které jsou složeny ze dvou panelů dotýkajících se v polovině. Nezanedbatelné jsou kruhové příjezdové vjezdy.

Celoroční teplé počasí nevyžaduje u budov ani garáže, jen zastíněné prostory k zaparkování. Předzahrádky už tehdy oplývaly rostlinami nenáročnými na spotřebu vody.

Domy byly osvobozeny od funkčnosti primárního bydliště a jejich jediným cílem bylo poskytnout potěšení. Možná i proto získalo Palm Springs pověst a přezdívku „Hlavní město mejdanů“. Může za to skutečnost, že v interiérech jsou větší kuchyně než ložnice, aby se přizpůsobily náročným požadavkům na zábavu.

V období prezidentství Johna F. Kennedyho se městečko s dnešní populací necelých padesát tisíc obyvatel stalo kultovním místem zábavy a hazardu na západě Spojených států. Pomáhalo k tomu i čisté ovzduší, bohaté minerální prameny a příjemně teplé počasí v zimních měsících.

Sinatrův dům milují filmaři

Koncem 80. let se zdejším starostou stal zpěvák Sonny Bono, bývalý manžel Cher. Od té doby patří ke zdejším nejvýznamnějším událostem golfové a tenisové turnaje, filmové a rockové festivaly i skutečnost, že je nedaleko nejdelší visutá lanovka ve Spojených státech.

Většinu místních nemovitostí lze dnes pořídit v rozmezí jednoho až dvou milionů dolarů. Výjimku tvoří domy ikonických majitelů Franka Sinatry a Elvise Presleyho.

Obývací pokoj s výhledem na bazén

Sinatra si v Palm Springs nechal postavit pro sebe a svou první manželku Nancy Barbato dům, který v roce 1947 navrhl E. Stewart Williams. Čtyřpokojová budova se sedmi koupelnami má rozlohu skoro 400 metrů čtverečních. Hlavní příchod od brány do domu je zastřešený otevřenou konstrukcí ve stylu baldachýnu, která chrání před slunečními paprsky a vrhá stíny, jež v podvečer vytvářejí iluzi kláves v bazénu ve tvaru klavíru.

Dům má otevíratelná střešní okna a posuvné, skleněné stěny od podlahy ke stropu z obýváku i kuchyně. Jsou součásti vstupu na terasu a k bazénu. Možná i proto si tento dům oblíbili filmaři. Posloužil například při natáčení snímku Prokletí nepláčou v hlavní roli s Joan Crawfordovou.

Dnes se nemovitost pronajímá jako místo pro natáčení a speciální akce. Pokud má někdo sen spát v Sinatrově ložnici, je to možné. Pouze musí zaplatit 2 600 dolarů za jednu noc s minimální objednávkou na tři noci. Přítomnost Sinatry a jeho temperamentu je tady potvrzena například v podobě popraskaného umyvadla. Může za to lahev šampaňského, kterou v hádce hodil po své druhé manželce Avě Gardnerové.

Nedaleko odsud stojí „UFO“ dům legendárního komika Boba Hopea, který se nedávno objevil na trhu s nemovitostmi. Před pár týdny se prodala za 13 milionů dolarů, přestože začátkem roku 2013 za ni prodejce chtěl závratných 50 milionů.

Dům bez jediného rohu

Rozprodej pozůstalosti celebrit se nezastavil ani u hnízdečka lásky Elvise. Právě se nabízí za necelých deset milionů. Jde o dům na ploše jednoho akru o rozloze 511 čtverečních metrů. Tady údajně prožil slavný zpěvák s Priscillou první dny manželství a přenesl ji přes práh při zpěvu písně The Hawaiian Wedding Song.

Elvisův dům - interiér, kde je téměř vše do kruhu.

Dům má neoficiální název Svatební úkryt a pomohl jej vybrat Elvisův manažer, plukovník Tom Parker. Součástí půdorysu obydlí je opulentní bazén, tenisový kurt a pětipokojový byt se stejným počtem koupelen.

Zajímavost? Budova nemá pravé úhly, ale je postavena v kruzích, včetně vstupních schodů. „Bylo to pro nás místo odpočinku,“ vzpomínala podle časopisu Architectural Digest bývalá manželka Elvise Priscilla.

„Dům byl ve skutečnosti dekompresní komorou. Dokázali jsme se tady vyhnout pozornosti světa a na chvíli si užívat obyčejný život. Jakmile jsme vyjeli z Hollywoodu, nastalo uklidnění. Vždy jsem ten pocit milovala. V tu dobu jsme to oba potřebovali. Skoro každý víkend jsme sem dojížděli anebo kdykoliv měl Elvis příliš stresu z práce. Často jsme jezdili v limuzíně, ale někdy rád sám řídil některé z aut, které měl právě v oblibě,“ popisuje Priscilla.

Když se manželé odstěhovali, noví majitelé po nich našli ve stěnách domu „uvězněné“ baseballové míče. Což znamená, že po televizních obrazovkách Elvis nikdy nestřílel z koltu, jak bylo jeho zvykem, když se rozčílil.

Pro případné zájemce o koupi některé z ikonických nemovitostí je potřeba uvést, že přestože nejde o gotické, barokní ani renesanční památky, zdejší památkáři jsou podobně neústupní jako jejich kolegové v Evropě. K jakýmkoliv změnám a vyplnění představ nových majitelů na modernizaci dají jen stěží povolení.

,