Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Palác Rokoko je kubistický skvost. Autor se proslavil až po tragédii

  1:00aktualizováno  1:00
V říjnu uplyne 140 let od narození Emila Králíčka, pozapomenutého mistra české secese a kubismu, který navrhl i Šupichovy domy na Václavském náměstí. Známé jsou spíš pod názvem palác Rokoko. Zajistil jim ho vyhlášený kabaret stejného jména v přízemí.

Palác Rokoko patří s přilehlými domy a pasáží Lucerna mezi kulturní památky. | foto: Jiří Podrazil

Jak je možné objevit dílo výjimečného architekta moderního směru s odstupem desítek let, když na jeho stopy narazíte při procházce centrem Prahy skoro na každém kroku?

Emil Králíček se narodil 11. října 1877 v Německém Brodě (dnes Havlíčkově). Po absolutoriu na stavební průmyslové škole v Praze nastoupil v roce 1897 do projekční kanceláře Antonína Balšánka, ve které pracoval na budově Muzea hl. m. Prahy nebo divadla v Plzni.

Po třech letech odešel do ateliéru Josepha Marii Olbricha do Darmstadtu a objevil moderní secesní architekturu. Po dalších třech letech se vrátil do Prahy a díky zahraničním zkušenostem nastoupil do významné stavební firmy Matěje Blechy v Karlíně, která se do velké míry podílela na dnešní podobě centra města.

Fotogalerie

Specializoval se zejména na návrhy průčelí, na kterých spolupracoval s významným štukatérem a dekoratérem Celdou Kloučkem. V roce 1907, v pouhých třiceti letech, se stal hlavním projektantem firmy a úzce spolupracoval s předními sochaři tehdejší doby: Karlem Pavlíkem, Antonínem Waigantem a Antonínem Odehnalem, kteří vyzdobili také Šupichovy domy.

Od secese plynule přešel k nastupujícímu kubismu a v jeho duchu navrhoval nejen budovy, ale i drobnější artefakty, například kandelábr lucerny na Jungmannově náměstí. Secese a kubismus se zásadním způsobem odlišovaly, zatímco zdobná secese kladla důraz na florální motivy, kubismus si propůjčil geometrické ornamenty a jistou strohost. Secese prostor zkrášlovala, kubismus ho vytvářel.

Emil Králíček dokázal využít obojí a v navrhovaných stavbách se často podílel i na podobě interiéru. Například v Adamově lékárně na Václavském náměstí, Karlínské záložně nebo v Šupichových domech. Známějším se však stal až v roce 1922, když založil společnou firmu s Rudolfem Šolcem a vystoupil z anonymní práce pro stavebního giganta.

Firma Králíček-Šolc fungovala až do roku 1949 i přesto, že 26. března 1930 spáchal Emil Králíček sebevraždu, patrně kvůli rodinným důvodům či finančním potížím. Skutečně známým se však stal až posmrtně, kdy mu historici začali připisovat význačné stavby, které realizoval anonymně pro firmu Matěje Blechy.

Pražský mecenáš

Na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice stával od 17. století Aehrentalský palác, který spolu se sousedními domy skoupili Matěj Blecha, Jan Černý a Josef Šupich.

Tento význačný pražský advokát a mecenáš měl jasnou představu, jak by dům harmonicky spojující všechny tři pozemky měl vypadat, a tak přímo oslovil nejznámější projekční kancelář Matěje Blechy, který jednu část také spoluvlastnil. Multifunkční komplex, jehož součástí už tehdy byla banka a kabaret, získal název Šupichovy domy a byl první svého druhu v Praze.

V novém kubistickém stylu jej navrhl Emil Králíček, včetně interiérových detailů. Jeho práci pravděpodobně znal o generaci starší otec Josefa Šupicha, významný stavitel, který se podílel na výstavbě Národního divadla a posléze si s podporou Josefa Zítka založil vlastní stavební firmu.

Tu převzal jeho starší syn Prokop, mladší Josef si otevřel v Praze advokátní praxi a následně pro ni nechal zbudovat reprezentativní sídlo v nynějším paláci Rokoko.

Výstavbu budovy vnímal jako jistou investici, což se potvrdilo v obou světových válkách. Josef Šupich ml. se specializoval na případy nemovitostí a pojišťovnictví. Stal se uznávaným představitelem českých i zahraničních pojišťoven s českou působností. V protektorátu praxi zavřel a obnovil ji na tři roky po válce, ale komunistický převrat v roce 1948 přispěl k selhání jeho srdce.

Po znárodnění pasáž žila svým životem, do oprav se neinvestovalo a dům chátral. Potomci Josefa Šupicha ml. se jej však rozhodli zachránit a po restituci ho zrekonstruovali. V roce 2005 vrátili paláci jeho slávu.

Investor Josef Šupich byl spokojen a historie mu dala za pravdu. S kubistickým...

Investor Josef Šupich byl spokojen a historie mu dala za pravdu. S kubistickým pojetím také zajímavě koresponduje prosklená kopule.

Kubistický skvost

Palác Rokoko zaujme na první pohled výrazným průčelím s kubistickými prvky. Střídmá pudrová barva fasády nechává vyniknout zdobným dekoracím květů růží mezi okny vsazenými do oblouku, čímž fasáda získává na plastičnosti a díky předsazení ústřední části i na subtilnosti.

Vstup do pasáže spojující Lucernu s Václavským náměstím chrání růžemi zdobená kovaná brána, která se na noc zavírá. Relativně úzkou pasáž opticky zvětšují zrcadla vsazená do zlacených rámů po obou stranách.

Světlá podlaha je z litého teraca, které je odolné a zároveň umožňuje skládat ornamenty. Obchody sjednocují třpytící se výlohy s motivy růží. Na provedení je patrný ještě dozvuk secese.

Z ruchu Václavského náměstí vstoupíte do klidu, který dýchá noblesou a luxusem počátku minulého století. Příjemně působí i denní světlo, které proniká proskleným stropem řešeným geometrickými vitrážemi. Motiv kruhu ve čtverci se opakuje na mnoha místech: v oknech na schodišti, v osvětlení, na zábradlí.

Se zdobností veřejných prostor kontrastuje provedení dvorních průčelí z režného zdiva a s drsnou omítkou, doplněné jemným geometrickým dekorem. Pětipatrový palác se stavěl v letech 1912 až 1916 a veřejnosti se otevíral postupně od roku 1915.

Kabaret Rokoko

O Vánocích 1915 navštívili hosté poprvé kabaret Rokoko. V pochmurných válečných dnech je bavil Karel Hašler, Ferenc Futurista či Artur Longen.
V roce 1916 se ředitelem stává Eduard Bass a funguje zde známý kabaret Červená sedma.

Když jeho členové na sklonku první světové války odešli do hotelu Central v Hybernské, kabaret Rokoko začal upadat. Dva roky podnik vedl Vlasta Burian, pak se tu střídali význační umělci. Kabaret se postupně změnil na malé divadlo. V roce 1935 se tu uváděla premiéra hry Voskovce a Wericha Balada z hadrů, v šedesátých letech tu vystupovaly pěvecké hvězdy české pop-music.

V polovině sedmdesátých let se Divadlo Rokoko stalo součástí Městských divadel pražských. Na divadlo navazuje kavárna, která ráno slouží jako snídaňová místnost EA hotelu Rokoko, jehož 48 pokojů vyplňuje většinu budovy. V budově opět sídlí advokátní kancelář, obchody, kavárna.

Václavské náměstí zažívalo začátkem minulého století stavební boom. Domy si zde stavěli významní Pražané, k nimž se prominentní advokát a městský radní Josef Šupich řadil. S navazující Lucernou a pasáží U Nováků patří pasáž Rokoko k největšímu komplexu pasáží ve střední Evropě.

Autoři:






Nejčtenější

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě dispoziční řešení zaměřené víc na počet...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun. Památkově chráněná zřícenina hradu Sheriff...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Další z rubriky

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří...
Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou velmi různorodá. Je mistrem jednoduchých...  celý článek

Taipei Performing Arts Center - autor Rem Koolhaas
Světová architektura v Česku: zatím ji uvidíte jen ve filmu

Mezinárodní festival Film a architektura se už pošesté představí v Praze a ve vybraných regionech. Hvězdou letošního programu je film Rem o nejvýznamnějším...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.