Když vědci říkají, že atmosféru v kancelářských prostorách zhoršují kolegové, nemusí tím hned mít na mysli špatné mezilidské vztahy. Lidé totiž do místnosti přinášejí také nepříjemné plyny. Tělo totiž přirozeně uvolňuje chemikálie aceton a izopren, které člověk vydechuje.
K tomu se přidávají výpary z použitých šamponů nebo parfémů. Něco dodají také šaty čerstvě vyzvednuté z čistírny. Mnohé jedovaté látky však dokáží zlikvidovat obyčejné pokojové rostliny, pouze je třeba zvolit ty správné.
Vadí koberce i kopírky
Mnohým z uvolňovaných chemických látek se říká těkavé organické sloučeniny. Ty se ve vzduchu míchají s malými dávkami formaldehydu a obdobnými chemikáliemi z koberců a nábytku, případně i z kancelářských lepidel.
Těkavé organické sloučeniny reagují s ozonem z kopírovacích strojů a také z výfukových plynů, které se tlačí zvenčí. Ve vzájemných reakcích se vytvářejí další škodlivé látky, mezi nimiž nechybějí aldehydy, ketony, kyseliny octová a dusičná...
Jako na pláži si mohou připadat ti, kteří si pro odpočinek či rozhovor vybrali místo pod slunečníkem. I české kanceláře (návrh Ateliéru Kyzlink) mohou vypadat zajímavě. Nechybějí v nich důležité květiny.
Každá z těchto látek se obvykle vyskytuje pouze v množství menším, než je dávka, kterou by lékaři považovali za nebezpečnou. Problémem však je, že v reálném životě na člověka nepůsobí jen jedna, ale více látek najednou.
O tom vědí své mnozí lidé pracující v kancelářích. Sucho v hrdle, ucpaný nos a podrážděné oči jim doplňuje pocit únavy a špatné soustředění na práci. To nemusí být jenom příznak neschopnosti zvládnout pracovní úkoly, ale také úplně přirozená reakce organismu na plynový koktejl namíchaný v místnosti.
Už před čtvrtstoletím dokázal Lars Molhave z univerzity v dánském Arhusu, že tyto potíže způsobuje směs dvaadvaceti těkavých organických látek unikajících ze stavebních materiálů. Dnes jich už vědci znají mnohonásobně víc.
Rostliny na straně člověka
V tomto chemickém útoku proti obyvatelům kanceláří stojí na straně člověka rostliny. Už v roce 1989 zkoumala americká kosmická agentura NASA, v jakých podmínkách by žili lidé třeba na základně na Měsíci. Její odborník Bill Wolverton zjistil, že když do pokusné místnosti umístil filodendrony a potosy, snížila se koncentrace škodlivin, protože rostliny odstraňovaly ze vzduchu těkavé organické sloučeniny.
Wolverton zkoumal dál, dnes má v Mississippi firmu, která se specializuje na rostliny určené k čištění životního prostředí. Zjistil, že pět desítek rozličných domácích rostlin v květináči dokáže polykat těkavé organické sloučeniny z kancelářské plynové směsi.
Vánoční hvězda je jedna z nejokrasnějších pokojových květin, nechejte jí vyniknout.
Azalky, gumovníky, tulipány, poinsettie (mexické pryšce zvané též vánoční hvězdy) a bambusové palmy odstraňují ze vzduchu formaldehyd.
Areková palma je skvělá na toluen. Lilie je skutečně mnohostranná: odstraňuje aceton, metanol, etanol, benzen, trichloretylen, octan etylnatý a k tomu ještě i formaldehyd a toluen.
Nežádoucí chemikálie totiž slouží jako potrava mikroorganismům, jež rostou na kořenech a v okolí kořenů rostlin.
V místnosti, kde jsou v květináčích tyto, ale i další rostliny, například banánovníky, se množství škodlivin snižuje. I když ne až na úplnou nulu. Jak dalšími pokusy v kancelářských budovách dokazuje Peter Dingle z australské Murdochovy univerzity, úplně se zbavit těkavých organických sloučenin se nedá ani v botanickém skleníku.
