Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Ostrova zlodějů je luxusní čtvrť. Oslo je architektonická supervelmoc

  1:00aktualizováno  1:00
Norská metropole Oslo je městem vikingské historie, zasněžených lesů, rybolovu a ropného průmyslu. Největší norské město je však v současné době také nejrychleji rostoucí evropskou metropolí a prochází největší a nejkontroverznější změnou od 17. století.

V Oslu se rýsuje řada zářících mrakodrapů známých jako Barcode (Čárový kód). | foto: Profimedia.cz

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008 po sporech kolem jejího ultramoderního designu a ceny 835 milionů dolarů (16,7 miliard korun). Od té doby se díky bezplatnému přístupu veřejnosti na její svažitou střechu stala Opera oblíbenou atrakcí, která nabízí panoramatický výhled na okolní kopce a fjord.

V současnosti se toto panorama rychle mění. Na jedné straně se rýsuje řada zářících mrakodrapů, známých jako Barcode (Čárový kód). Otočíte-li se o 90 stupňů, spatříte stavební dělníky, kteří pracují na výškových obytných budovách a nahrazují staré silnice podzemními tunely.

Prohlédněte si nové Oslo

"Před pár lety jsme měli město s nízkými domy a věžemi několika kostelů," říká architekt Geir Haaversen, který stojí za projektem Barcode. " Ale musíme si zvykat na změnu, protože v Oslu nyní žije a pracuje mnohem víc lidí. Stromy jsou tady posvátné, Norové milují výlety do krajiny, a tak jedinou možností je hustší osídlení a stavění do výšky," dodává.

Růst populace v metropoli přesahuje v posledních letech dvě procenta ročně a počet obyvatel podle očekávání stoupne z 624 tisíc v roce 2013 na 832 tisíc v letech 2040 - 2050, uvádí norský statistický úřad. Tato skutečnost je částečně důsledkem zvyšující se porodnosti a prodlužování života občanů. Důvodem je však také rekordní imigrace.

Norsko od konce 60. let, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, přitahuje nekončící proud přistěhovalců. V současnosti největší skupinu nových imigrantů tvoří podle BBC Poláci a Litevci. Sílí také přistěhovalectví ze zemí jižní Evropy zápolících s ekonomickou krizí.

Nový bytový výškový dům Niels ve čtvrti Tjuvholmen. Ta vyrostla v místě starého...

Nový bytový výškový dům Niels ve čtvrti Tjuvholmen, která vyrostla v místě starého průmyslového mola.

"Vydělávám tady třikrát víc než doma, a to ještě nepočítám spropitné," říká třiadvacetiletý Portugalec Vasco Raposo, který se do města přistěhoval v říjnu 2012 a vede tady bar. "Společnost je tu nastavená tak, že nikdo není ve skutečnosti chudý, ať už dělá jakoukoli práci," dodává.

Norsko stojí podle institutu Legatum již pět let v čele žebříčku bohatství a blahobytu, který zahrnuje 110 států.

S 10 tisíci novými byty plánovanými pro norskou metropoli v příštích 15 letech není divu, že mnoho imigrantů, kteří se stěhují na sever, jsou stavbaři a architekti. Norsko se nedávno v hlasování stalo nejlepším místem na světě pro mladé architekty, kteří hledají práci.

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské...

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008.

Šest minut jízdy tramvají od Opery stojí nejluxusnější nové předměstí Osla Tjuvholmen neboli Ostrov zlodějů. Na tomto místě se v 18. století popravovali lupiči, ale před pár lety se sem nastěhovali soukromí developeři.

V roce 2012 sem bylo přemístěno muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano, který je rovněž autorem slavného Pompidouova centra a londýnského mrakodrapu Shard (více o mrakodrapu zde).

Naproti se tyčí první pětihvězdičkový hotel postavený v Oslu za více než 100 let, který vlastní jeden z nejbohatších Norů, miliardář Petter Stordalen. "Jsme součástí měnící se tváře Osla," prohlašuje v hotelové lobby zaplněné sametovými pohovkami a zahraničním uměním. "Toto město už nejsou jen ryby a ropa. Stáváme se architektonickou supervelmocí a cílem cest za kulturou a obchodem. Kdo byl v Oslu naposledy před deseti lety, bude při návratu v šoku," dodává.

Šest minut jízdy tramvají od Opery stojí nejluxusnější nové předměstí Osla...

Tjuvholmen - nová čtvrť v Oslu

Rychlý rozvoj města ovšem na některých místech vyvolal silnou kritiku. V průzkumu veřejného mínění deníku Aftenposten se 71 procent respondentů vyjádřilo proti projektu mrakodrapů Barcode.

"Máme tady všechny tyto výškové budovy, které vyčnívají a jsou možná věhlasné, ale plánovači moc nemyslí na to, aby město zlepšili pro typické obyvatele," říká Lars Röde, historik architektury a bývalý ředitel Muzea města Osla. Podle něj hrozí, že město ztratí svou severskou identitu. "Dalo by se říct, že jsme měli víc peněz než rozumu, a skončilo to tak, že jsme zničili obraz města, na který jsme zvyklí a který se nám líbí," dodal.

Pro jiné diskuse kolem měnícího se obrazu Osla souvisí s širší politickou debatou o národnostně stále pestřejší populaci Norska. Dva roky poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí v centru Osla a na nedalekém ostrově Utöya, protiimigrační strana, kterou kdysi podporoval, vstoupila do vlády jako součást kolice vedené novou konzervativní premiérkou Ernou Solbergovou.

Letecký pohled na Oslo. V popředí je budova muzea moderního umění Astrup...

Letecký pohled na Oslo. V popředí je budova muzea moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano.

"Ve východním Oslu žijí imigranti a obyvatelstvo bílé pleti tam tvoří menšinu," vysvětluje jeden z norských taxikářů. "Elegantní budovy jsou v bohatých čtvrtích. Jsou symbolem rostoucí propasti mezi bohatými a chudými a nedostatečné asimilace. Obávám se, že bychom mohli být v budoucnu svědky nepokojů, které zažil Stockholm či Paříž," dodává.

Geir Haaverson však tvrdí, že cílem plánovačů a architektů je vytvořit jednotnější město. Jeho firma vyhrála šest soutěží na návrh nových projektů za sebou, včetně několika na východě Osla. Haaverson se soustřeďuje na vytváření "společenských prostor" jako náměstí a hřišť, kde se mohou prolínat různé národnosti a jejichž zelené plochy ztělesňují norskou lásku k přírodě.

"Oslo může využít tohoto růstu ku svému prospěchu, či naopak. Je to příležitost. Jsem přesvědčen, že začínáme dostávat Oslo na přední stránky z dobrých důvodů," konstatuje.

Autoři: ,



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř...

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

Vítězný návrh soutěže The Cube, designová sada stolní lampičky, reproduktoru a...
Vítězné kostky z kamene fungují jako budík, lampička i reproduktor

Mladí čeští designéři si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek nápadů. To platí i o Ing. arch. Jaroslavu Kopeckém,...

První zmínka o Dolením mlýnu je z roku 1568.
Otci na smrtelné posteli slíbil, že mlýn neprodá. Opravuje ho 10 let

Už deset let pracuje Jan Bartoníček na obnově Doleního mlýna v Bradlecké Lhotě na Semilsku, který patří k unikátním...

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.