Co je spravedlivé
»V našem domě má část partají lodžii a část ne. Bohužel jsou však součástí pláště budovy a náklady na jejich opravy a údržbu by se měly rozpočítávat mezi všechny lidi, ne jen na jejich uživatele,« uvádí technik domovní samosprávy jednoho z domů SBD Rozvoj Jiří Lisý. Srovnává to s problémem, kdy lidé bydlící v přízemí nechtějí přispívat na opravu střechy, obyvatele v nejvyšším patře zase nezajímají provlhlé základy. Problém nastal, když se obyvatelé bez lodžií dozvěděli, že se na opravu bude doplácet kolem padesáti tisíc na průměrný byt a že platit mají rovným dílem byty s lodžiemi i bez nich. »Že to bylo složité a dlouhé jednání a přesvědčování, ostatně dosvědčuje i to, že celý proces trval skoro čtyři roky. Obyvatelé s lodžiemi nakonec přistoupili na to, že zaplatí zhruba o deset tisíc korun víc,« doplňuje předseda domovní samosprávy Jiří Hrubý.
Snaha se také počítá
Problém je vždy s lidmi, kteří prostě na zaplacení nemají. »Tam, kde jsme viděli dobrou vůli nějak problém řešit, snažili jsme se dohodnout na splátkovém kalendáři a ti lidé opravdu měsíc co měsíc poctivě splácejí. Bohužel jsou tu tři nájemníci, kteří jsou zatvrzelí a nedají nic,« povzdechne si Jiří Lisý s vědomím toho, že není v současných silách družstva účinně zasáhnout. »Kdyby stejně uvažoval každý, tak nám ten barák za chvíli spadne na hlavu,« dodává.
Lodžie vedou k dotaci
Pokud se podaří získat potvrzení statika, že je některá část domu v havarijním stavu, je možné požádat ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na opravu vad panelové výstavby. »Statik potvrdil naše podezření, že popraskané lodžie jsou skutečně nebezpečné a v havarijním stavu, a na základě jeho dobrozdání se nám podařilo získat dotaci tři miliony korun na opravu vad panelových konstrukcí od ministerstva pro místní rozvoj,« popisuje způsob, jak získat alespoň část peněz na zaplacení celkového, asi osmimilionového rozpočtu.
Opravu zaplatí i prodej bytu
Získat peníze na opravy domu je vždy to nejobtížnější. Členové družstev platívají do fondu oprav měsíčně několik set korun, částka se obvykle pohybuje od dvou set do tisícikoruny. Výše této částky by se měla řídit stupněm zchátralosti domu a určí se obvykle dohodou na členské schůzi družstva. Z příkladu velkého družstevního domu SBD Rozvoj je však vidět, že na velké opravy nemusí stačit. Některá družstva se pokoušejí řešit modernizaci svého domu i jinou cestou. »Koupili jsme dům od obce, z patnácti partají se však na splátky skládá jen deset. Ostatní jsou našimi nájemníky,« uvádí právnička Hana Suková z malého bytového družstva vlastníků Sedmička. »Našli jsme však kupce, kteří měli zájem o koupi bytu i s nájemníkem. Existuje totiž spousta lidí, kteří berou koupi bytu jako investici a počítají s tím, že jednou tam budou bydlet jejich děti. A za tyto peníze jsme dali v domě do pořádku všechno, co právě hořelo,« vysvětluje Hana Suková.
Přísnější stanovy
Zároveň ale přiznává, že si neumí představit, že by šla za ostatními spoluvlastníky s požadavkem nějakého většího finančního příspěvku. »První, co bych musela mít v ruce, by bylo potvrzení o havarijním stavu. To je snad jediná věc, která dokáže někoho rozhoupat k otevření peněženky. A než bych se pustila do jakýchkoliv oprav, ujasnila bych si, co říkají stanovy družstva. Zásadní rozhodování by měla schvalovat nadpoloviční většina všech členů, nejen většina přítomných. A některá rozhodnutí, jako třeba zrušení členství a jiné zásadní věci, bych jako právník podmínila dokonce i schválením dvoutřetinovou většinou všech členů. Jen tak se zabrání častému pocitu družstevníků, že je možné jakékoliv rozhodnutí zmanipulovat hrstkou držstevních činitelů,« radí Hana Suková.
Jak získat členy družstva pro opravy v domě:
* zakotvit ve stanovách jasné podmínky tak, aby nemohli mít pocit, že je někdo šidí
* než mít neplatiče, přistoupit na pravidelné postupné splácení
* pokusit se získat dotace od MMR a ČEA
* přesvědčit členy družstva, že je výhodnější pravidelně platit vyšší částky do fondu oprav (alespoň 1000 korun měsíčně) než platit najednou vyšší částky
Statistika: V České republice je podle statistik obydlených 3 700 000 bytů. Z toho je zhruba tři čtvrtě milionu - tedy necelých dvacet procent - družstevních. Jednu část z nich tvoří byty v činžovních domech starých mnoho desítek let, druhou část byty v panelácích, obojí navíc bez pravidelné údržby.
Dotace na opravy družstevního domu:
* dotace na opravy vad panelové výstavby - poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pro opravy havarijního stavu, může dosahovat 50% nákladů na opravu
* dotace na zateplení domu - poskytuje Česká energetická agentura, dosahuje maximálně 40% ceny opravy
* chystá se možnost využít hypoteční úvěrování a stavební spoření i pro družstva
