Marek Dudák, technický poradce v oblasti architektury a stavebnictví

velikost textu:
vydáno 2.10.2001 12:00
Zajímá vás problematika energetických úspor, vytápění a využívání alternativních energetických zdrojů a trvale udržitelného bydlení? Na vaše dotazy čeká technický poradce v oblasti architektury a stavebnictví Marek Dudák, který se pokusí odpovědět a nebo zprostředkovat odpovědi dalších odborníků

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. listopadu 2001 do 0:00

OTÁZKA: Projektant mně zrazuje od kontaktního zateplení polystyrenem. Tvrdí, že pod polystyrenovými deskami zdivo vlhne a plesniví. Co mně můžete, prosím, poradit? Plhák Jan
ODPOVĚĎ: K problémům, které popisujete, může u zateplených konstrukcí skutečně docházet. Příčinou podobných jevů je kondenzace vodních par, ke které může dojít jak uvnitř konstrukce tak na jejím povrchu. Zkondenzovaná voda pak bývá příčinou řady technických poruch a degradačních procesů. Kromě zmíněného plesnivění to je například významné snížení tepelně izolačních vlastností použité izolace v důsledku nasáknutí vodou, která je ideálním tepelným vodičem. Pokud tedy v konstrukci nezamezíte kondenzaci par, případně pokud neumožníte rychlý transport zkondenzované vody mimo konstrukci, může plánované zateplení přinést řádově mnohem menší výsledný efekt než v ideálním výpočtovém případě. Přestože z důvodu některých materiálových vlastností je kondenzace vodních par u zateplení pěnovým polystyrenem častějším a citlivějším problémem než například u izolace z minerálních vláken, nelze říci, že polystyren se k podobným účelům nehodí. Každá obvodová konstrukce totiž musí vyhovovat normám v oblastech tepelně izolačních vlastností, kondenzace vodních par a minimální povrchové teploty na straně interiéru. A v těchto směrech je také nutné ji posoudit, případně návrh změnit, pokud nevyhoví. Najít se dá řada variant v různém materiálovém řešení, včetně polystyrenu. Vše samozřejmě záleží nejen na zvolené izolaci, ale i na vlastnostech původního zdiva. To, co tedy dobře funguje například u souseda, nemusí nutně vyhovovat také ve Vašem případě. Nicméně to je přesně práce pro Vašeho projektanta. Ten musí navržené řešení posoudit i při volbě minerální izolace, která také nemusí vyhovět v každém případě. Vybrat si zateplovací systém z mnoha nabídek a variant na trhu pouze podle ceny byste jistě zvládl sám i bez honorovaného odborníka. Volbu tepelných izolací by však měly ovlivňovat i další aspekty, jako je stupeň požární odolnosti, akustická izolace nebo dopad výroby na životní prostředí a možnosti recyklace. 10.10.2001 9:25
OTÁZKA: Setkal jste se v reálu s kotlem na dřevěnné peletky? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti. Děkuji. Helena Ducháčková
ODPOVĚĎ: Osobní zkušenost s kotlem na dřevěné pelety nemám. Z hlediska teoretického Vám tuto technologii ale mohu s klidným svědomím doporučit. Nejedná se o žádnou žhavou novinku, abyste se musela obávat nějakých technických problémů s provozem kotle. Jako ve všem samozřejmě záleží na výrobci. Co se finanční stránky věci týká, již dnes je vytápění biomasou ekonomicky rentabilní. Vzhledem k tomu, že se dosud jedná o nepříliš rozšířenou metodu, je nutné předem zjistit a zvážit možnosti získávání pelet v daném regionu. Protože se pelety většinou vyrábí z odpadu při dřevozpracující výrobě, můžete již dnes dosáhnout při topení biomasou významných úspor proti použití drahých fosilních paliv. Ekonomika se navíc v budoucnosti bude stále výrazněji přiklánět k biomase. Jedná se totiž o regionálně obnovitelný zdroj, který se narozdíl od fosilních surovin nemusí přepravovat na extrémně dlouhé vzdálenosti a jehož zásoby může člověk poměrně snadno regulovat. Nevýhodou při topení dřevem a dřevěnými produkty je podobně jako u ostatních pevných paliv potřeba poměrně rozsáhlých skladovacích prostor. Biomasa musí být skladována v suchých krytých prostorech. Na druhou stranu se ale jedná o materiál čistý a dokonce voňavý. 10.10.2001 9:27
OTÁZKA: jakým postupem se pokládá asfaltový šindel? od kolika stupňů sklonu střechy se může používat? Anonym
ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že mou specializací je problematika nízkoenergetických staveb, vytápění a energetických úspor, nejsem schopen na tuto otázku dostatečně fundovaně odpovědět. Odpověď však jednoduše získáte u každého pokrývače nebo u výrobců či prodejců této krytiny. 10.10.2001 9:28
OTÁZKA: Ráda bych se zeptala, zda máte ponětí kdy dojde k ukončení poslední etapy výstavby nízkoenergetického projektu v Přídolí. Děkuji za promptní odpověď. Lucie Hrbkova
ODPOVĚĎ: Vážená slečno Hrbková, vzhledem k tomu, že čas od času se potkáváme i osobně, nechám si odpověď až na naše příští setkání. 12.10.2001 16:37
OTÁZKA: Vazeny pane, prosim o odpoved na nasledujici Hodlam stavet dum o obytne plose cca 170 m2, material Porothem 40 PD+ 1)polystyren 5 nebo více cm 2)k vytapeni planuji podlahove topeni kuchyne jidelna, koupelny, chodba, dale deskova telesa v ostanich prostorach, ves pres plynovy turbo kotel 3)v obyvacim pokoji krbova vlozka ci kamna napojena na tepelny rozvod + teplovzdusne rozvody do podkrovi Prosim o zhodnocení zda se da neco vylepsi, ci neni neco prilis predimenzovane, dekuji Sládeček. Anonym
ODPOVĚĎ: Otázka volby konceptu vytápění domu je vždy závislá na mnoha konkrétních podmínkách a na požadavcích zákazníka. K detailnějšímu posouzení Vašeho záměru by tedy bylo třeba blíže se seznámit s celým návrhem. Pokud náhodou pocházíte z jižních Čech, mohu Vám doporučit bezplatný poradenský servis, který v této oblasti provádí Energy centrum z Českých Budějovic. Jinak alespoň několik základních poznámek: 1. Z popsaného materiálu obvodové konstrukce je zřejmé, že máte zájem o zdivo s vysokým tepelně izolačním standardem. Nevím, co Vás vedlo právě k této materiálové volbě, ale z hlediska finančního i stavebně fyzikálního se podle mne nejedná o ideální variantu pro nízkoenergetickou výstavbu. Samotné zdivo Porotherm 40 P + D má totiž díky své konstrukci poměrně solidní tepelně izolační vlastnosti. Samo o sobě však vyšším požadavkům již nevyhoví. Při přidání tepelně izolační vrstvy s mnohonásobně lepšími izolačními vlastnostmi je izolační schopnost zdiva zbytečná a může být dokonce kontraproduktivní v otázkách tepelné akumulace a kondenzace vodní páry. Pro vícevrstvé konstrukce se proto více hodí subtilnější nosné zdivo s vysokou únosností a nižšími izolačními vlastnostmi, které navíc celou konstrukci může významně zlevnit. Pokud byste chtěl stavět z dutinových cihel, nabízí se i u stejného výrobce mnohem lepší alternativa například v podobě konstrukce s nosnou stěnou 24 P + D a s větší tloušťkou izolace, která Vás finančně vyjde srovnatelně nebo dokonce levněji, než samotná stěna například z Porothermu 44 P + D. 2. Co se otopného systému týká, kombinujete teplovodní systém s podlahovým vytápěním a tradičními otopnými tělesy se systémem teplovzdušného vytápění na pevná paliva. Samotný teplovodní systém by jistě stačil k zajištění dostatečné tepelné pohody domu, stejně jako by v případě skutečně kvalitní tepelně izolační obálky stavby mohl pro vytápění domu postačit samostatný teplovzdušný systém. Z investičního hlediska se tedy jedná o zbytečné zdvojování a o poměrně nákladnou variantu. Neznám ale Vaše důvody pro volbu plynu a dřeva jako topného zdroje ani zamýšlený provozní režim stavby. 12.10.2001 16:38
OTÁZKA: Znáte nějaké negativní vlivy podlahového vytápění na lidské zdraví. Mylsíte, že je podlahové vyt. vhodné do všech prostor domu. je možno na podlahové vytápění položit dřevěnou plovoucí podlahu, vlísky a je pak možné mít tam ještěmenší koberec? děkuji za odpověď. Jitka Gajdošíková
ODPOVĚĎ: Již delší dobu se v určitých kruzích spekuluje o negativním vlivu podlahového vytápění na lidský organismus. Jedná se ale spíše o nefér argumenty zastánců konkurenčních metod vytápění. Nejsem si alespoň vědom žádné relevantní studie, která by tyto úvahy skutečně potvrdila. Teploty nášlapných vrstev podlahy i rozložení teplot v celém interiéru v případě podlahového topení považuji naopak za velmi příhodné a lidskému organismu příjemné. Použití tohoto systému je ale limitováno maximálním tepelným výkonem. Proto je vhodné používat jej v dobře tepelně izolovaných objektech, v opačném případě je třeba podlahové vytápění doplnit o další zdroj tepla, což zbytečně celou stavbu prodražuje. Na druhou stranu může být problémem podlahového vytápění jeho vysoká tepelná setrvačnost. Konkrétně to znamená, že pro vytopení objektu nebo místnosti pomocí této technologie je od okamžiku zatopení a spuštění celého systému potřeba poměrně dlouhá doba i několika hodin. To sice samozřejmě funguje i opačně při vypnutí systému, ale bez dodatečného rychlého zdroje tepla může být takový systém poněkud nekomfortní především v jarních a podzimních dnech, kdy ještě není třeba kontinuálně objekt vytápět a díky výkyvům počasí nelze odhadnout a předem načasovat spuštění systému s dostatečným předstihem. Jako povrchové vrstvy u vytápěné podlahy lze použít dlažbu, dřevěné vlísky, koberec i další možné krytiny. Je však nutné rozhodnout se ještě před návrhem a nadimenzováním topení, protože na zvoleném povrchu záleží výsledný výkon systému. Ten je nutné přesně spočítat. 12.10.2001 16:40
OTÁZKA: je digestor nutna k tomu, aby nevznikaly v byte plisne, nebo je to jen pohlcovac pachu? karel
ODPOVĚĎ: Ke vzniku a růstu plísní v interiéru stavebního objektu je vedle dostatečných teplot zapotřebí vysoká míra vlhkosti. A to buď přímo ve formě kapalné zkondenzované vody nebo dokonce i při dlouhodobějším velmi vysokém (> 90 %) nasycení vzduchu vodní párou. Kromě člověka samotného jsou největšími zdroji vlhkosti v objektu především koupelna, WC a právě kuchyň, zejména sporák. Část vlhkosti jsou schopny absorbovat samotné konstrukce stavby, pokud ale nedojde k rychlému odpaření vlhkosti zpět nebo k jejímu odvedení mimo konstrukci, může docházet k velmi zásadním poruchám stavby, včetně vzniku plísní. Druhou cestou snižování vlhkosti je výměna vzduchu, ke které dochází přirozenou infiltrací různými průduchy, okny a netěsnostmi stavby nebo nuceným větráním. U moderních tepelně izolovaných staveb je přirozená infiltrace obvodovou konstrukcí stále nižší, takže vzniká potřeba nuceného větrání prostoru. Osazením digestoře s nuceným odtahem vzduchu vzniká v interiéru mírný podtlak, který zvyšuje infiltraci čerstvého vzduchu do objektu. Digestoř navíc odsává vzduch právě v oblasti největšího zdroje vlhkosti i zápachu. Digestoř tedy může nezanedbatelně eliminovat vznik plísní, ale neznamená to, že bez ní to nejde, nebo naopak, že s digestoří jste před plísní uchráněn. Dalším stupněm řešení je propracovaný systém nucené výměny vzduchu, který je možné skloubit i s vytápěním a chlazením objektu. 12.10.2001 16:41
OTÁZKA: zajíma mě něco o taženém sklu informace a o vyrobě technologický postup.dělám na tento postup svoji seminární práci a potřeboval bych více informací z různých ydrojů diky milos
ODPOVĚĎ: Tažené sklo je název pro jednu z technologií výroby plochého skla, které se vyznačuje vysokou čirostí. Otázka technologie výroby skla však rozhodně nepatří mezi mé silné stránky. Mohu vám ale doporučit například Ing. Mrlíka nebo AL Hajjara ze Zlínského CSI, kteří se laboratorně zabývají měřením vlastností okenních výplní, včetně různých druhů skel. 12.10.2001 16:42
OTÁZKA: Plánuji stavbu nízkoenergetického až pasivního domu, tj zateplení 20-30 cm, zdi z plných cihel kvůli akumulaci. Není mi zatím jasné jak vyřešit tepelnou izolaci zdiva od základů. Slyšel jsem něco pórovém skle, nevím ovšem zda má dostatečnou pevnost v tlaku. Co doporučíte? mysak
ODPOVĚĎ: Jednou z možností přerušení tepelné vazby mezi obvodovým zdivem a základovou konstrukcí, potažmo terénem je skutečně použití pěnového skla. Jedná se o materiál s podobnými tepelně izolačními vlastnostmi jako má většina ostatních izolantů. Pěnové sklo se navíc vyznačuje nenasákavostí a vysokým difúzním odporem (zabraňuje prostupu vodních par). Proto je možné jej použít bez obavy z degradace vlastností i ve vlhkém prostředí včetně soklové oblasti stavby. Pro tyto účely existují speciální cihly z pěnového skla, které mají výpočtovou pevnost v tlaku 0.45 MPa. (výrobce udává naměřené hodnoty až 1,6 MPa). Pevnost tedy není nijak závratná, ale pro účely rodinného domu by většinou měla vyhovět. Problémem však je poměrně vysoká cena cihel. Materiál se podle mých informací v ČR nevyrábí, ale dováží jej společnost Azflex. Další variantou řešení tohoto tepelného mostu je přetažení izolační vrstvy obvodové konstrukce přes základ v dostatečné délce směrem do podloží. K podobným účelům je možné použít cenově dostupnější extrudovaný polystyren. 12.10.2001 16:43
OTÁZKA: Chci se zeptat jestli jsou lepší korkové podlahy,nebo dřevěné nebo plovoucí podlahy a jak se pohybují cenově.co byst mi poradil jsem alergička a nechci koberce.Děkuji Magda
ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že zřejmě uvažujete o podlaze z hlediska dosažení ideálního pocitu tepla v interiéru, můžu vám doporučit přírodní typy podlah - dřevo nebo korek působí teple na dotek a dobře se udržuje stíráním. Cenově vycházejí podlahy ve střední třídě zhruba kolem 800 - 1200 Kč/m2 včetně pokládky, vyšší kategorie se mohou vyšplhat až na 2000 - 3000 Kč/m2. Pokud byste uvažovala o položení podlahového topení, nemusíte se bát zvolit korek nebo dřevo, jsou stejně vhodné jako dlažba. Musíte ovšem počítat s dalšími náklady, zhruba o 1000 Kč/m2. Podrobnější informace o různých typech podlah najdete v rubrice Materiály a technologie na ostrově Dům a byt, podlahovinám je tu věnováno dost prostoru. 31.10.2001 8:54