Rozhovor s Petrem Lachnitem

vydáno 21.4.2001 12:00
Ing. Petr Lachnit, CSc. se narodil v roce 1949. Po absolutoriu Vysoké školy báňské pracoval ve společnosti Vítkovice. V roce 1995 byl jmenován náměstkem primátora města Ostravy. Od roku 1990 je členem ČSSD a v roce 1998 se stal jejím místopředsedou pro komunální politiku. Je ženatý a má dvě děti. O životě běžných rodin a o problémech s bydlení ví jistě dost nejen zprostředkovaně, ale i z vlastní zkušenosti. Začátkem dubna předložil vládě návrh zákona o obecně prospěšných bytových družstvech. Podle něho by družstva mohla například na byt v hodnotě milión Kč získat nevratnou dotaci 200 000 Kč. Zbývajících 300 000 Kč nákladů by tvořil vklad člena družstva a další půlmiliónový úvěr by získalo družstvo s dotovanou úrokovou sazbou. Ta by činila 4%, takže splátka úvěru by byla 3 030 Kč. S náklady na údržbu a služby by celkové náklady tříčlenné rodiny na bydlení v bytě obecně prospěšného bytového družstva byly 6 530 Kč měsíčně.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 20. května 2001 do 13:00

OTÁZKA: Je podle Vás vůbec někdy možné uspokojivě vyřešit bydlení mladých rodin? Znáte nějaký úspěšný model v zahraničí? (existuje země krále Miroslava, kde jsou všichni spokojeni?) redakce
ODPOVĚĎ: Ideální situace, kdy si kdykoli a kdekoli najde jakákoli rodina levné a zároveň kvalitní bydlení, neexistuje nikde na světě. Země krále Miroslava se vyskytují skutečně jen v pohádkách. Je ale nezbytné, aby stát na zlepšování dostupnosti bydlení neustále pracoval. Zahraniční zkušenosti si ministerstvo trvale monitoruje a troufám si tvrdit, že máme nejobsáhlejší a nejaktuálnější odbornou knihovnu z oblasti bytové politiky různých zemí. Často se užívá termín „žebřík bydlení“, po němž postupně domácnost „stoupá“. Ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou obvykle začínají mladí lidé bydlet ve skromném nájemním bytě a teprve po nějaké době si pořizují vlastnické bydlení s využitím dlouhodobého úvěru, který pak rodina splácí. Průměrný věk, kdy si např. německý občan pořizuje vlastní bydlení s využitím hypotečního úvěru, je téměř 40 let. A doplňuji, že nově postavené byty či rodinné domy jsou vždy nejdražší; proto se daleko častěji využívají úvěry na pořízení již existujícího domku či bytu. Přestože jsou u nás více než tři čtvrtiny obyvatel se svým bydlením spokojeny, máte pravdu, že relativně nízkou dostupnost bydlení pociťují zejména mladé domácnosti. Protože většinou nemají šanci získat byt s regulovaným nájemným – v němž mnohdy paradoxně bydlí velmi dobře situované rodiny, jsou „nuceni“ hledat bydlení na volném trhu nebo stavět či kupovat nové, a tudíž drahé bydlení. Této situace jsem si velmi dobře vědom; proto mám připraven program zaměřený na mladé domácnosti, jehož cílem je podpořit tuto cílovou skupinu při pořízení bydlení – starého i nového, vlastnického i družstevního. Podmínky bych rád připravil tak, aby ještě v letošním roce mohla být ze Státního fondu rozvoje bydlení tato finanční podpora realizována. 22.4.2001 12:59
OTÁZKA: Jak to vlastně nyní vypadá s hypotékami? Byl kolem nich velký rozruch, tak nás zajímá, co je nového? redakce
ODPOVĚĎ: Byla schválena novelizace zákona o rozpočtových pravidlech, která umožňuje vyplácení příspěvku ze státního rozpočtu fyzickým osobám na základě nařízení vlády a ne pouze zákona. To bylo důležité a tím se hlavní problém vyřešil. Bohužel, podle „starého“ - stávajícího - nařízení vlády se poskytuje úroková dotace ve výši dvou procentních bodů, a to je, podle mého názoru, nedostatečné – právě z důvodu nízké cenové dostupnosti nového bydlení. Proto jsem předložil již v prosinci návrh změny; nyní předkládám návrh celého nového nařízení vlády, jehož cílem je, kromě odstranění některých drobných nedostatků, právě zvýšení státní úrokové dotace tak, aby byla štědřejší i při nižších průměrných úrokových sazbách. Pevně doufám, že se mi podaří tento návrh prosadit, protože rozdíl jednoho tisíce Kč ve výši splátky je pro rodinu opravdu citelný. 22.4.2001 12:59
OTÁZKA: A co nájemné? Leden 2002 se blíží a stále není, jasno, co bude. Připravujete nějaké kroky? redakce
ODPOVĚĎ: Svůj návrh na řešení jsem již připravil v loňském roce a předložil vládě. Čas skutečně utíká; v červnu 2000 zrušil Ústavní soud současnou formu regulace nájemného z bytů s tím, že dal zákonodárcům 1,5 roku na vytvoření systému, který by nebyl v rozporu s ústavou. Já jsem přesvědčen, že návrh, který jsem vloni předložil, v rozporu s ústavou nebyl. Velmi mne mrzí, že Poslanecká sněmovna vládní návrh jako celek zamítla. Přestože jsem měl na některé části zákona odlišný názor, to není žádné tajemství, byl návrh jako celek rozhodně kvalitním podkladem pro zevrubnou odbornou i politickou diskusi. Navíc – vládní návrh upravoval kromě změn „regulovaného“ nájemného i řadu dalších otázek včetně nájemného věcně usměrňovaného, rozúčtování a splatnost služeb atd. Tato situace mne netěší, protože na přípravu zásadně odlišného pojetí již není dostatek času. Jsem však samozřejmě připraven předložit úpravu svého návrhu tak, aby mohla být věcná i politická diskuse obnovena. 22.4.2001 13:00
OTÁZKA: Jakou cestu byste volil Vy, kdybyste dnes hledal bydlení pro svou právě založenou rodinu? redakce
ODPOVĚĎ: Tak musel bych se vžít do situace ve které jsem byl před 30ti lety, kdy jsem vlastně teprve začínal vydělávat, takže nějaké našetřené peníze jsem neměl, stejně jako žádné bohaté příbuzné.Ani rodiče nenašetřili žádné prostředky. Tatínek už pobíral důchod 1 200 korun měsíčně, takže z toho nic našetřit nešlo a maminka, ta pracovala jako vychovatelka, takže také neměla žádný závratný plat. Takže jsme napřed se ženou, ještě jako studenti bydleli u svých rodičů.Potom jsme si na čas sehnali podnájem a pak se mi podařilo získat první byt po bratrovi,ale byl asi 4. s koupelnou na chodbě ve společných prostorách domu. No a teprve až asi čtvrté bydlení bylo na základě pořadníku, slušný dvoupokojový byt. Tak to je ta minulost, no a jak bych postupoval dneska? Dneska bych se samozřejmě snažil získat nájemní bydlení, protože to je pro mladého člověka, který nemá prostředky, rozhodně to nejlepší. Navíc bych ho hledal ve starší zástavbě, protože v nové zástavbě jsou byty podle dnešních cenových podmínek poměrně drahé. Důležité je také vědět, co pro bydlení dělá obec, takže první cesta by měla směřovat na obecní či obvodní úřady a jejich odbory bydlení, kde vědí, jaké jsou u nich možnosti. Dneska je také dobré využít stavební spoření. No a kdybych byl dneska mladým studentem, tak bych asi také hledal podnájem v inzerátech, např. u starších lidí. Sehnat ideální bydlení opravdu není jednoduché. Záleží také na tom, odkud jste a kde chcete bydlet. Jsou místa, kde je bytů dostatek, ale zase je zde problém sehnat práci. 22.4.2001 13:01
OTÁZKA: Jaké další osudy má Váš návrh, pane ministře, a kdy by mohl vstoupit v platnost? redakce
ODPOVĚĎ: Hlavním smyslem navrženého nového zákona o obecně prospěšných bytových družstvech je vytvořit předpoklady pro vznik a funkci takových subjektů, které budou zajišťovat výstavbu bytových domů a poskytovat cenově dostupné nájemní bydlení v těchto domech občanům, kteří si mohou dovolit určitou vstupní investici do bydlení, ale nemají dost prostředků na to, aby si pořídili bydlení vlastnické. Financování výstavby nájemních bytů bude realizováno ze tří základních zdrojů: z vlastních prostředků člena prospěšného družstva, ze státní nevratné investiční dotace a z úvěru poskytnutého družstvu, jehož splácení bude dotováno tak, aby úrok placený prospěšným družstvem činil zhruba 4 % p.a. Vzájemný poměr těchto tří zdrojů musí vycházet z reálných cen nové výstavby a bude nastaven tak, aby zvýraznil pozici tohoto bydlení na trhu s byty, tj. pozici, která se nachází „uprostřed“ mezi čistě nájemním a vlastnickým bydlením. Tomuto postavení „družstevního" nájemního bydlení odpovídá cílová skupina, což jsou domácnosti se středními příjmy; jejich finančním možnostem bude podpora bytové výstavby přizpůsobena. Model, který jsem přiložil k navrženému zákonu, je jen ilustrací, která má, mimo jiné, prokázat, že i při tzv. nákladovém nájemném není bydlení v novém bytě nijak mimořádně levné – právě v důsledku vysokých cen nového bytu ve vztahu k průměrným příjmům. Navržený model odpovídá i vývoji a zkušenostem zemí západní Evropy, kde je pro obdobný typ bytové výstavby často užíván termín „třetí sektor“ – tj. mezi sektory vlastnického a nájemního bydlení. Návrh zákona jsem předložil v březnu, v současné době jej projednávají odborné komise Legislativní rady vlády a poté bude zařazen na program jednání vlády. Navržená účinnost zákona je dnem 1. ledna 2002. 23.4.2001 13:44
OTÁZKA: Pane ministře, bytová oblast představuje největší dluh vlády nejenom vůči občanům ČR, ale i vůči EU. Otázek by bylo mnoho. Pokládám ty základní : 1.Má MMR(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) zpracovanou koncepci bytové politiky ? 2.Kde MMR bere jistotu, že v ČR je nedostatek bytů a z jakých údajů vychází ? 3.Kdy konečně dojde k deregulaci nájemného a k narovnání zdeformovaných cen bydlení ? 4.Proč se stát rozhodl prodávat občanům byty do soukromého vlastnictví, když praktické kroky směřují proti vlastníkům bytových jednotek ? 5.Je MMR znám neutěšený stav v bytovém družstevnictví, zejména nedostatečná ochrana práv členů družstev (viz. konkurs na majetek SBD Kavčí Skála) ? 6.Proč prodejce bytu v soukromém vlastnictví musí státu zaplatit daň a prodejce stejného, ale družstevního bytu daň platit nemusí ? Miroslav
ODPOVĚĎ: 1. Má MMR zpracovanou koncepci bytové politiky? Samozřejmě. Východiskem jednotlivých návrhů je koncepce bytové politiky, přijatá vládou v říjnu 1999. Je v plném znění, tj. včetně všech textových i grafických příloh na webu ministerstva www.mmr.cz. 2. Kde MMR bere jistotu, že v ČR je nedostatek bytů a z jakých údajů vychází? Nedostatek bytů lze, samozřejmě, charakterizovat různými způsoby. Při porovnání „tvrdých“ statistických dat je zřejmé, že počet bytů na počet obyvatel je v ČR znatelně nižší, než ve vyspělých státech, přestože velikost domácnosti je srovnatelná. Nedostatek nelze chápat plošně, protože vztah nabídky a poptávky je různý na různých lokálních trzích s byty. MMR trvale monitoruje vývoj v lokalitách ČR, a to jak z hlediska technické dostupnosti bytů, tak finanční dostupnosti starých i nových bytů. Číselné údaje vycházejí z dat Českého statistického úřadu a z vlastních zdrojů MMR (odborní spolupracovníci, realitní kanceláře, samosprávy obcí, měst a městských částí apod.); mezinárodní srovnání vycházejí z dat OSN a statistiky EU. 3. Kdy konečně dojde k deregulaci nájemného a k narovnání zdeformovaných cen bydlení? Je všeobecně známo, že návrh zákona o nájemném, který vypracovalo MMR, směřoval k postupnému odstranění deformací na trhu s nájemními byty, ke sblížení dvou hladin nájemného a k eliminaci černého trhu. V Praze a jiných atraktivních městech takové narovnání nemůže proběhnout naráz ani během dvou let. Jsem přesvědčen, že někde již „není co narovnávat“, zatímco v některých lokalitách toto narovnávání bude trvat řadu let. 4. Proč se stát rozhodl prodávat občanům byty do soukromého vlastnictví, když praktické kroky směřují proti vlastníkům bytových jednotek? Ohrazuji se proti oběma tvrzením. Stát se nerozhodl žádné byty prodávat, protože žádné nevlastní. To, že tzv. stavební bytová družstva musí, podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, převést byt do vlastnictví na základě žádosti, byla vůle Parlamentu, nikoli vlády. Nejsem si vědom žádných kroků proti vlastníkům bytových jednotek; mají např. osvobození od daně z nemovitosti, mohou čerpat dotace na opravy panelových bytových domů. Pokud máte na mysli společenství vlastníků, tak Ústavní soud jednoznačně potvrdil, že se nejedná o žádné omezení vlastnického práva. 5. Je MMR znám neutěšený stav v bytovém družstevnictví, zejména nedostatečná ochrana práv členů družstev (viz konkurs na majetek SBD Kavčí skála)? MMR samozřejmě pečlivě sleduje vývoj v v šech sektorech bydlení, nejen v družstevním. Nedomnívám se, že stav bytového družstevnictví je „neutěšený“. Naprostá většina bytových družstev – a jedná se o statisíce bytů – funguje bezproblémově. To samozřejmě neznamená, že není co zlepšovat. MMR se na nové právní úpravě pro bytová družstva podílí; návrh na „nové pojetí“ obecně prospěšných bytových družstev jsem již vládě předložil, Jedná se o nový zákon a jsem přesvědčen, že ochrana členů bude dostatečná. 6. Proč prodejce bytu v soukromém vlastnictví musí státu zaplatit daň a prodejce stejného, ale družstevního bytu daň platit nemusí? Není zřejmé, jakou daň máte na mysli. Převodní daň je daní majetkovou vázanou na nemovitost a družstevní byt není takovým majetkem. Na převod členských práv za úplatu se však vztahuje, samozřejmě, příjmová daň. 23.4.2001 14:21
OTÁZKA: Pane ministře, z čeho vyplývá Vaše tvrzení, že 3/4 obyvatel jsou spokojeny s bydlením? Petr
ODPOVĚĎ: Z průzkumů veřejného mínění - Sofres Factum, IVVM. Pro nejčerstvější informace se můžete obrátit přímo na tuto agenturu. 25.4.2001 8:38
OTÁZKA: Z jakého zdroje jste vycházel při zjišťování skutečnosti, že většina Němců poprvé dosáhne vlastnického bydlení až ve 40 letech? Na základně osobní zkušenosti usuzuji, že jsou schopni této situace dosáhnout mnohem dříve. Jiří
ODPOVĚĎ: MMR udržuje trvale mezinárodní pracovní kontakty v oblasti bydlení se všemi evropskými zeměmi a je také zapojeno do mezinárodních vládních i nevládních aktivit s mezinárodní působností. Kromě "tvrdých" statistických dat (OSN, OECD? EU...) má MMR i bilaterální pracovní vztahy. Konkrétně k Německu: Německo má (spolu s Holandskem a Švýcarskem) relativně velký podíl bytů v nájemním sektoru a jedná se většinou o nájemní byty v soukromých domech. Vlastnický sektor dosahuje cca 48 % z celkového bytového fondu. Obvyklý "bytový žebřík" postupu mladé německé domácnosti začíná většinou od nájemního bytu. Pokud má domácnost nízký příjem, je jí umožněn vstup do tzv. sociálního bytu, kde je však snížené (a kompenzované z veřejných rozpočtů) nájemné podmíněno každoročním předkládáním výše příjmů a v případě překročení "sociální hranice" je nájemné zvýšeno na místní tržní úroveň. Vlastnické bydlení je relativně drahé, záleží však velmi na lokalitě, kde nemovitost pořizována. Existuje řada podpor, ustavených v 90. letech na podporu pořízení vlastnického bydlení - po sjednocení Německa. Domy a byty do vlastnictví si kupují - s využitím dlouhodobého hypotečního úvěru - spíš rodiny ve středním věku, než mladé rodiny či důchodci. Průměrný věk je cca 38 let. Díky podporám a díky ekonomické prosperitě se dostupnost vlastnického bydlení zvýšila, patrný je zejména posun k bytům v tzv. kondominiích a stagnující poměr vlastnického bydlení v rodinných domech (drahé pozemky i domy). Situace je pochopitelně výrazně jiná ve městech a na venkově, kde, stejně jako v ČR, jasně dominuje vlastnické bydlení v domcích za většinou přijatelné ceny (u starších nemovitostí). Ale pracovní příležitosti ve městech "vytahují" ceny nemovitostí vzhůru. Zdroje: Statistiky OSN a EU, zahraniční publikace o bytové politice (Balchin 1996, Donner 2000). 25.4.2001 11:13
OTÁZKA: Veškeré vaše "podpory" lidí stavících si vlastní bydlení jsou směšné ve srovnání s tím, kolik z nich dostanete, když mají tu drzost postavit si dům vlastníma rukama a platí tudíž DPH 22%. Pokládáte to za normální? Pavel
ODPOVĚĎ: MMR nemá žádné podpory na výstavbu „vlastníma rukama“. A je to tak dobře. Domnívám se, že odborné práce by měli dělat odborníci a tzv. „svépomoc“, kdy lékař či učitel v pozdním odpoledni omítali na stavbě či obkládali své budoucí koupelny, snad patří minulosti. Výstavba domu vyžaduje stavební povolení a nový dům projektuje autorizovaný subjekt a staví také autorizovaný subjekt – tedy odborné fyzické či právnické osoby. Finanční podpory nové bytové výstavby, které spravuje a navrhuje MMR, jsou zaměřeny jak na nabídkovou stranu, tak na stranu poptávkovou. Nabídková strana – to je např. podpora obcí nebo bytových družstev jako investorů nové bytové výstavby - investor si na základě výběrového řízení vybere dodavatele, obvykle hotové stavby jako dodávky „na klíč“, a zde je DPH ve výši 5 %. Poptávková podpora – to je např. úroková dotace hypotečních úvěrů, snižující „cenu penez“; rovněž obvykle využitá cestou dodávky odborné stavební nebo developerské firmy, kde je také DPH 5 %. Evropská unie harmonizuje DPH, což by znamenalo pro ČR po vstupu „skokový nárůst“ na 22 %. Proto jsem připravil podrobné podklady a argumenty, které se týkají přechodného období pro dočasné zachování snížené sazby DPH ve výši 5 % pro nové i opravované bytové a rodinné domy. Důvod je zřejmý – zabránit skokovému nárůstu cen bytové výstavby. V ČR je stále ještě, bohužel, poměr ceny nového bytu a průměrného platu obrácený, než v zeních EU. Proto věnuji tolik pozornosti cenové dostupnosti bytové výstavby. 25.4.2001 11:52
OTÁZKA: Pane ministře, dnešním dnem vstoupila v platnost novela zákona o rozpočtových pravidlech a Vaše tisková mluvčí paní Plachá slíbila, že ihned poté budete na vládě předkládat návrh změny vládního nařízení o podpoře hypotečních úvěrů. V programu na příští zasedání 2.5. však tento bod zahrnut není. Kdy tedy změnu hodláte předložit a od kdy bude platit? Pavel
ODPOVĚĎ: "Ministerstvo financí má k návrhu nařízení vlády připomínky, o kterých budeme jednat. Tento resort je v daném případě pro Ministerstvo pro místní rozvoj zásadním připomínkovým místem. Návrh nařízení vlády na podporu hypotečního úvěrování předložím vládě k projednání až po vypořádání připomínek Ministerstva financí." 27.4.2001 11:42
OTÁZKA: Dobrý den, letmo jsem prohlédla Vaši odpověď níže ohledně toho, jak sehnat v současnosti bydlení, tvrdíte, že byste se pokusil kontaktovat obv.úř. a sehnat nájemní bydlení-připadá mi to směšné, protože takový byt v souč.neseženete-zkuste to!!!!je to různé od městské části-buď kdo dá víc, nebo ještě další podmínka navíc je mít trvalý pobyt na určité Praze...vidíte v tom nějakou logiku a dostupnost???mladý člověk tedy ne. Ještě bych poprosila o odpověď na otázku, zda-li můžeme počítat s nějakou finanční podporou Vašeho minist., když se chystáme stavět malý nový RD pro 4-člennou rodinu.Děkuji za odpověď j.
ODPOVĚĎ: Protože situaci v dostupnosti bydlení trvale sleduji, vím, za jakých podmínek uzavírají obce nebo městské části nové nájemní smlouvy. Podmínky se různí; máte pravdu, že některé obce volí cestu volné nabídky „kdo dá více“, což neschvaluji, pokud je to jediná podmínka poskytnutí obecního bytu. Naštěstí většina obcí vede i databáze skutečně potřebných žadatelů a poskytuje jim byty za dostupné nájemné. Dokonce i v centru Prahy, kde jsou ceny na volném trhu výjimečně vysoké, má městská část Praha 1 několik kategorií volných obecních bytů a část z nich poskytuje občanům z tzv. sociálního pořadníku za regulované nájemné; jedná se řádově o sto bytů za rok. Je celkem logické, že se samospráva obcí a městských částí věnuje pomoci především vlastním občanům – tj. osobám s trvalým obytem v dané lokalitě - a já tuto skutečnost nepovažuji za nijak diskriminující. Obce na celém území České republiky vlastní stále zhruba 700 tis. bytů a řadu z nich poskytují za regulované nájemné sociálně potřebným občanům. Podpora vlastnického bydlení, na niž se ptáte (uvažujete o výstavbě rodinného domku) je několikerá – od státního příspěvku ke stavebnímu spoření, přes úrokovou dotaci k hypotečnímu úvěru až k možnosti odpisu zaplacených úroků od základu daně z příjmu. V současné mám připraven návrh dvou nových forem státní podpory zacílených na mladé domácnosti. Mělo by se jednat o výhodný nízkoúročený úvěr a úrokovou dotaci k hypotečnímu úvěru. Cílem těchto nových podpor by mělo být zvýšení dostupnosti bydlení pro mladé lidi – a to bydlení vlastnického i družstevního, nového i staršího. 27.4.2001 14:22
OTÁZKA: Pane ministře, jak se Vy díváte na nedávné sčítání lidí a bytů, zajímají Vás vůbec jeho výsledky? Iva
ODPOVĚĎ: V uplynulých týdnech jsme byli svědky mnoha diskusí týkajících se sčítání lidu, domů a bytů v České republice. Nemusím zdůrazňovat, že podrobné informace o domovním a bytovém fondu mají pro mne, jako člena vlády odpovědného za politiku bydlení, mimořádný význam. Tvrdím, že informační systémy – registry bytů – jsou myšlenkou straší, než si mnozí kritici sčítání myslí, a rád bych toto tvrzení čtenářům dokázal Zajímavé čtení je o bytovém a osobním registru rudolfínské Prahy je v soupisu nájemníků na pražském Starém Městě roku 1608 (rekonstruovaná edice shořelého rukopisu, Scriptorum, 1997, autoři Čechura, Hojda, Novozámská). Registr zachycuje nejen všechny domy a jejich majitele, většinou i s jejich povoláním, nýbrž i nájemníky a také podnájemníky - podruhy. Ze soupisu vyplývá, že majitelé někdy ani neznali jména svých nájemníků - „hospodář sám neví, kterak jim říkají, „dva Uhři ňácí, od sv. Havla teprve tu jsou“ nebo „tři žebravé baby, hospodář sám neví, kterak jim říkají“. Téměř vždy je uvedena živnost bydlících osob, popř. práce, kterou se zabývají - „Jan, v sejřích handluje“. Kromě stálých obyvatel jsou zde zachyceni i takoví, kteří měli ve staroměstských domech jen přechodné bydliště - „v půl létě toliko jednou doma bývá“. Poznamenána je někdy i cizí národnost - „Samuel, nože brousí, Francoš jest“. Zvlášť je uveden pobyt nežádoucích osob „přechovává u sebe čtyry osoby, kteří na stravě u něho zůstávají, ty nemají se dobře chovati“, či „nebude tu od sv. Jiří, a to pro jeho chování proti hospodáři“. Dozvíme se i o takových, kteří se práci vyhýbali - „Voršila krosnačka s dcerou a synem zahalečem“. Soupis si všímá dokonce manželských vztahů - „Mariana, má muže Matěje kominíka, ale on není s ní“. Je to skutečně kouzelné a barvité čtení, kdy před námi vyvstává obraz rudolfínské Prahy s celou paletou dávno zapomenutých řemesel. Objevují se zde krásné živnosti a zaměstnání, jako např. uzdař, mečíř, kopytář, bečvář, caňkář (vyráběl udidla), deklamátor (předčítal podání jednotlivých stran u soudu) drabant (člen dvorské gardy), volák (pásl a hlídal voly), flašnýř (vyráběl láhve), zuvač (zouval hosty v lázních), jilcař, naplavič nebo trubař. Ujišťuji čtenáře, že v žádném případě nenavrhuji zjišťovat během sčítání, čím se jednotliví bydlící živí či kde jsou zaměstnáni. Ucelený systém informací o bytovém fondu sice existuje; bohužel je však naplňován jednorázově, a to v desetiletých cyklech – naposledy před měsícem. Osobně bych rád přispěl k vytvoření trvalého informačního systému o bytovém fondu a jeho využití, který využívá moderních informačních možností, aniž by musel čekat dlouhých deset let na výstup. Takové systémy již v některých evropských zemích existují a osobně jsem přesvědčen, že sčítací komisaři již patří minulosti. 30.4.2001 14:00
OTÁZKA: Pane ministře, dovolte, abych se nespokojil s Vaší odpovědí na můj dotaz, který se týkal termínu předložení návrhu nařízení vlády na podporu hypotečního úvěrování. Celá causa se diskutuje od listopadu 2000, což je půl roku. V současné době je doporučeno neuzavírat hypoteční smlouvy. Tisíce stavebníků potřebují prostředky na dostavbu a čekají na vyjasnění situace. Čekáme již půl roku! Opravdu nejste schopen sdělit horizont předložení návrhu? Jedná se o dny, týdny, nebo měsíce? Odpovězte prosím konkrétně. Nezapomeňte, že ten, kdo rychle dává, dává dvakrát ! Pavel
ODPOVĚĎ: V prosinci jsem předkládal vládě návrh na změnu současného algoritmu výpočtu výše státní podpory hypotečního úvěrování, který je obsažen v § 6 nařízení vlády č. 244/1995 Sb. Tento návrh nebyl projednán. Účinností nového zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, se po 1. lednu 2001 zkomplikovala právní úprava poskytování státního příspěvku na podporu hypotečního úvěrování tím, že fyzické osoby mohly získat státní příspěvek pouze na základě zákona. Státní podporu hypotečního úvěrování však upravuje nařízení vlády. Dočasně se proto vyplácení příspěvku k hypotečním úvěrům ujal Státní fond rozvoje bydlení. Právní „skulinka“ byla definitivně odstraněna dne 26. dubna 2001, kdy nabyla účinnosti novelizace zákona o rozpočtových pravidlech, která stanoví, že státní příspěvky fyzickým osobám mohou být poskytovány na základě zvláštního předpisu, kterým je uvedené nařízení vlády. Nové smlouvy o státní podpoře lze tedy znovu uzavírat – za stávajících pravidel daných nařízením vlády č. 244/1995 Sb. 2.5.2001 8:37
OTÁZKA: Pane ministře, podpora z bytového fondu je zaměřena pouze na nájemné bydlení, bude někdy obnovena bezúročná půjčka 200 tis. s odkladem splácení? I při veškeré podpoře stavebního spoření a hypoték to byla dost podstatná částka při financování stavby RD.Nemám dojem, že všichni chtějí bydlet v nájemném bydlení, a pro rodinu, kde je momentálně matka na MD je hypoteční úver nedostupný. Adriana
ODPOVĚĎ: Státní fond rozvoje bydlení není rozhodně zaměřen jen na nájemní bydlení. Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení schválený Poslaneckou sněmovnou obsahuje, mimo jiné, 500 mil. Kč na půjčky občanům na pořízení bytů. Rád bych tak navázal na dříve poskytovanou půjčku do výše 200 tis. novým, obdobným, nástrojem, avšak přesněji zacíleným – v tomto případě na mladé domácnosti do 30 nebo 35 let. Dovolte mi však poznámku – stavba nového rodinného domku je nákladná záležitost, protože ceny stavebních prací a materiálů jsou vysoké. Zmíněná výhodná – tj. nízkoúročená – půjčka by proto měla sloužit i na pořízení bydlení staršího, tudíž levnějšího. Připravuji proto také další podporu mladým domácnostem na pořízení bydlení (nového i staršího) ve formě úrokové dotace k úvěru, který by měl pomoci těmto rodinám snížit úrokové zatížení při splátkách. 2.5.2001 15:15
OTÁZKA: Pane ministře, z Vašich odpovědí na dotazy ohledně obnovení státní podpory hypotečních úvěrů ve výši čtyř procent jsem vyrozuměl, že zatím nejste schopen odhadnout, kdy by vláda Váš prosincový návrh mohla schválit. Příští měsíc zahájím čerpání hypotečního úvěru s fixním úrokem na pět let. Počítá Váš návrh s tím, aby podpora ve výši čtyř procent byla přiznána i zpětně, tedy lidem, kteří tak jako já, zahájí čerpání hypot. úvěru v nešťastném nevýhodném mezidobí? Má hypoteční banka mne varuje, že zahájím-li čerpání úvěru nyní, budu celou pětiletou fixní lhůtu mít nárok pouze na dvouprocentní státní příspěvek. Václav Sochor
ODPOVĚĎ: Poněkud Vás poopravím. Nejedná se o „znovuobnovení“, protože ekonomické podmínky jsou jiné než v předchozích dvou letech. Návrh, který jsem původně připravil a předložil v prosinci, měl za cíl změnu současných podmínek, které ve formě „floatingu“ reagují na průměrné úrokové sazby z předchozího kalendářního roku. Podmínky jsou tedy dlouhodobě známy – jsou dány platným nařízením vlády č. 244/1995 Sb. – a jen na Vašem uvážení, zda tuto podporu využijete nebo zda vyčkávat na „něco lepšího v budoucnosti“. Byl bych špatným ministrem odpovědným, mimo jiné, za politiku bydlení, kdybych nesledoval trvale situaci a vývoj jak cen bydlení, tak finančních trhů. Současné podmínky jsou příznivější, než očekávali makroekonomové v loňském roce a je skutečně otázkou, jak na tuto změnu reagovat. Podmínky v roce 2000, kdy se komerční úrokové sazby pohybovaly nejprve kolem 11 % a postupně klesaly až pod 9 %, jsou ve srovnání se stavem „duben 2001“ těžko srovnatelné. V současné době klesly úrokové sazby až téměř k 7 % a predikce makroekonomického vývoje ze strany Ministerstva financí odhaduje budoucí růst jen velmi mírný – do roku 2004 jen o půl procentního bodu. Přestože bych – jako ministr „pře bydlení“ samozřejmě uvítal co „nejměkčí“ podmínky pro dlouhodobé hypoteční úvěry na pořízení bydlení, musím vycházet z reality a respektovat základní ekonomické vztahy a jejich vývoj. A současný vývoj staví můj prosincový návrh na změnu podmínek do poněkud jiného světla, to je prostě ekonomická realita. Mám jej připraven; v současné době si analyzuji jak nejaktuálnější vývoj, tak aktuální prognózy. Předpokládám, že ještě během tohoto pololetí bude v této otázce rozhodnuto. 4.5.2001 10:57