Po demontáži těžkých strojů a vybourání mnoha zdí a provizorních příček se

Po demontáži těžkých strojů a vybourání mnoha zdí a provizorních příček se vynořil veliký sál, dostatečně vhodný i k pořádání plesů. Kouzlo prostoru neruší ani pohodlné fatboye a chaise-longue, které zajišťují posezení. | foto: René Jakl

Obývací pokoj mají velký jako taneční sál. Bydlí v domě ze 16. století

  • 60
Třímetrový vánoční stromeček potřebuje kolem sebe dostatek místa. Prastará budova, kterou společnými silami znovu oživili lékařka a autor historických publikací, volný prostor nabízí až marnotratně.

Velký slavnostní sál ožívá při rodinných setkáních. Konají se tu soukromé koncerty. Několik dnů před Vánoci majitelé roztopí obří krb, jehož autorem je Jaroslav Pinkas, řemeslník s bohatou zkušeností z renovací hradů a zámků.

Trochu větší prostor

Rozlehlá stavba původně ze 16. století byla v minulosti používána různě, naposledy ji za socialismu přeměnili na skladiště a dílny. To jí zasadilo značné rány, kterých ji současní majitelé postupně zbavují déle než dva roky.

"Už při první návštěvě domu bylo jasné, že je v dezolátním stavu, ale zároveň opravitelný. To byla výzva. Věnovali jsme tomu od začátku dny i noci, spoustu věcí jsme dělali sami. Škrábali zdi, bourali. Jen všelijakého rumu a odpadu se muselo vyvézt desítky náklaďáků," popisuje majitelka náročné začátky.

V knihovně, která obsahuje přes 4 000 svazků, se skvěle čte v křesle od švýcarské firmy De sede. Stojací lampy byly pořízeny v obchodě Uni Light.

Naštěstí byly původní základy a zdi z pískovce silného 1,4 metru v pořádku, stejně jako podlahy. I střecha byla naštěstí ve slušném stavu, jen s několika krizovými místy, na která se majitelé teprve chystají.

Mohutný vánoční strom, jehož rozměry se v rozlehlé místnosti až ztrácejí, ozdobí tradiční rodinné ozdoby, malované figurky zvířátek, řetězy a prskavky. Svíčky musejí být pravé, z včelího vosku.

Nenechte se zmýlit, polštářky jsou jen malé ozdoby na stromeček!

Ručně šité ozdoby zaručují naprostou originalitu vánočního stromečku.

Stojánky opatřené malým závažím je bezpečně udrží ve vzpřímené poloze (podobné nabízí třeba internetový obchod Bella Rose). Špice stromu zůstává přirozená, bez hvězd a andělů. Pýchou majitelky jsou originální ozdoby, malé šité polštářky, které sama vyrábí.

"Jejich výroba je pro mě důležitou součástí adventu," říká majitelka. "Látky, krásné samety a brokáty kupuji třeba jen po třiceti centimetrech, víc nepotřebuji. V tom mi vycházejí vstříc v obchodě Látky Červený v Praze, kde mají skvělý výběr textilií, stejně jako stužek, bort, štrasových ozdob a knoflíků. Díky tomu ani dva polštářky nejsou stejné."

Slavnostní vánoční atmosféra prostupuje celý dům, v každé místnosti je alespoň malá připomínka velkých svátků. Samozřejmě nesmí chybět velká větev jmelí ani adventní věnce.

Rozdělená domácnost

V současnosti se obývaná část domu dělí na letní a zimní. "Letní byt" tvoří především už zmíněný sál o rozměrech 11 × 27 metrů s krbem a knihovna. Police v ní vyrobili majitelé sami s tím, že musejí vystačit navěky.

Přesto už přetékají. Jejich kamarádi, nadšeni krásným prostorem, k nim totiž začali svážet vyřazené knihy s dobrým pocitem, že zde budou v dobrých rukou a důstojném prostředí.

Zimní obytná část, vytápěná infračervenými panely Redwell, představuje 4 + 1 již skromnějších rozměrů. Do nejstarší, středověké části budovy připomínající tvarem věž tvrze, byla instalována kuchyně z Ikey. Nerezová linka a sporák vyšly na 13 tisíc a skvěle slouží přesně tam, kde zřejmě bývala původní, černá kuchyň.

K velkému stolu na míru se vejde i deset osob. Brokátový ubrus a servis po prababičce z konce devatenáctého století navozují sváteční náladu. Patří k ní i mandlová štola, která zde tradičně nahrazuje českou vánočku.

Autor rekonstrukce

Ing. arch. Karel Vančura (1981)
• spolu s Jakubem Křivanem a Rostislavem Mihulkou člen architektonické kanceláře snovatovarna.com

Na ni navazuje jídelna s velkým stolem a židlemi od Philippa Starcka, jednoduchá ložnice, pracovna a pokoj pro dospívajícího syna se zvláštním vchodem.

Koupelna se v zimě proměňuje v zimní zahradu, kam se zvenku stěhují rostliny v květináčích. Svůj vlastní pokoj má i stále se množící, v současnosti šestičlenná smečka anglických kokršpanělů.

Do ložnice s futony a vyzdobené originálními fotografiemi z cest má psí smečka obvykle vstup zakázán. Jakmile její členové během fotografování vycítili, že nejsou pod dozorem, pronikli do zapovězeného prostoru a zaujali pozici „neviditelného“ psa.

Slovo architekta

"Komplex budov se v posledních padesáti letech používal převážně jako skladiště. I přes mnohé stavební zásahy byla původní funkce objektu stále čitelná, což bylo důležité pro koncept přestavby. Snahou bylo zbavit budovy nánosu nevhodných úprav, které za posledních několik desetiletí proběhly," popisuje rekonstrukci architekt Pavel Vančura.

Protože většina oken byla v minulosti zazděna či nevhodně tvarově změněna, bylo jedním ze základních úkolů architekta znovuobnovení přirozeného osvětlení jednotlivých částí objektu špaletovými okny.

V čistě bílé koupelně s volně stojící vanou (Jika) a puristickým umyvadlem doplněným baterií Goccia hostují přes zimu rostliny.

Optimální velikost oken zajišťuje nejen dostatek denního světla, ale také se podařilo sladit fasády budov.

V interiéru jsou respektovány původní povrchy a materiály, které doplnily nové materiály, beton, cementová stěrka, voskované přírodní dřevo nebo korodující ocel.

Majitelé ušetřili především osobním zapojením do vyklízení objektu, škrábání zdí, malování, natírání dveří a prkenných podlah a do menších stavebních úprav. Nešetřili naopak na velkém krbu, který si nechali postavit podle svých představ. Na míru jsou zhotovená také kvalitní dřevěná okna a skleněné dveře.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.