Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější je Billa v Litomyšli. Tragédií je Palladium v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní domy z první republiky a některé z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami. Nová nákupní centra za jejich architektonickou podobu nikdo zřejmě obdivovat nebude. Přesto existují nové obchoďáky, jenž neuráží.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy. | foto: Profimedia.cz

Je jím třeba Palác Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. „Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti,“ říká. Ale i obchodní řetězce, které „sekají krabici za krabicí“, mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

Fotogalerie

„Příkladem je Baumax v Mariboru ve Slovinsku z roku 1999 od architektů z kanceláře Njiric plus arhitekti se sídlem v Záhřebu nebo Billa v Litomyšli z roku 2007 od architektů Rusín a Wahla z brněnského ateliéru RAW,“ uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. „Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy,“ připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. „Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky,“ říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako „vetřelec ze suburbie“ a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech.

„Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou,“ míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

Obchodní centrum Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl...

Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl postavený na půdorysu původní historické zástavby vedle domu Pánů z Kunštátu na Dominikánském náměstí.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo...

Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy.

Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů, říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými „krabicemi“. Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. „Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura,“ říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. „Než nám to dojde, vznikne ještě řada ‚krabic‘, které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem,“ uzavírá architekt.

Autoři: ,



Nejčtenější

Dvě děti do pokoje 2×4 metry nepatří. Ale kam s nimi v malém bytě?

Kuchyňský kout

Příjemná lokalita, krásný výhled, světlý byt. I to jsou důvody, proč se rodina s dvěma dětmi nechce stěhovat, třebaže...

Největší tajemství rohového domu uvidíte jen z vrtulníku. Je jeho pýchou

Rohový dům v sobě spojuje byznys a rodinné zázemí.

Do práce seběhne pár schodů, zacvičí si mezi psaním e-mailů a důležitou schůzkou a dceru nechá plavat v bazénu na...



Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...

Malý byt 1+1 za čtyři týdny pořádně prokoukl. Sluníčkově žlutá je pryč

Projekt studio připravovalo tři týdny. Samotná proměna trvala další čtyři týdny.

Byt v přízemí činžovního domu na Starém Městě volal již dlouho po modernizaci. V roce 2002 byl těžce zasažen povodní....

Jazzman Rudy Linka jezdí z New Yorku na část roku na chalupu na Šumavě

Realizaci kuchyně svěřili Linkovi Jiřímu Lukáškovi ze společnosti Sedlák...

Jeho velká cesta začala v roce 1980, kdy jako devatenáctiletý opustil Československo, aby mohl naživo poslouchat...

Další z rubriky

Majitele vily oddělují od okolní přírody většinou jen skleněné stěny

Architekti studia OUTOFBOX tomu říkají „asketický design“. Impozantní dům ze...

Dům, který okamžitě upoutá, ale zároveň dobře zapadá do okolní malebné kopcovité krajiny, navrhli architekti ze studia...

Architekti, kteří mají radši rekonstrukce než novostavby. Ctí historii

Venkovské stavení v Ovesné Lhotě bylo postaveno v 17. století.

V přírodě se koloběh nezastaví. Nové vystřídá staré. Podobně tomu bývá i u domů. Starý dům je opravený a některé jeho...

Koupil spáleniště. Na něm postavil roubenku, přísné předpisy dodržel

Užitná plocha roubenky je 166 metrů čtverečních.

Pozemek se zarůstajícím spáleništěm si Jan koupil, aby zde rodině postavil roubenku. Okouzlila ho především lokalita...

Najdete na iDNES.cz