Nejkrásnější je Billa v Litomyšli. Tragédií je Palladium v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní domy z první republiky a některé z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami. Nová nákupní centra za jejich architektonickou podobu nikdo zřejmě obdivovat nebude. Přesto existují nové obchoďáky, jenž neuráží.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy. | foto: Profimedia.cz

Je jím třeba Palác Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. „Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti,“ říká. Ale i obchodní řetězce, které „sekají krabici za krabicí“, mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

Fotogalerie

„Příkladem je Baumax v Mariboru ve Slovinsku z roku 1999 od architektů z kanceláře Njiric plus arhitekti se sídlem v Záhřebu nebo Billa v Litomyšli z roku 2007 od architektů Rusín a Wahla z brněnského ateliéru RAW,“ uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. „Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy,“ připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. „Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky,“ říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako „vetřelec ze suburbie“ a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech.

„Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou,“ míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

Obchodní centrum Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl...

Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl postavený na půdorysu původní historické zástavby vedle domu Pánů z Kunštátu na Dominikánském náměstí.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo...

Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy.

Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů, říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými „krabicemi“. Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. „Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura,“ říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. „Než nám to dojde, vznikne ještě řada ‚krabic‘, které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem,“ uzavírá architekt.

Autoři: ,

Nejčtenější

Totální proměna koupelny velké 4 metry čtvereční. Vana musela pryč

Danielova koupelna v bytě po babičce je jako vystřižená z katalogu z 80. let....

Ragbista Daniel zdědil byt po babičce i s koupelnou z 80. let, která vkusu mladého muže nevyhovuje. Natož potřebám...

Neměl peníze a chtěl bydlet ve svém. Postavil si dokonalý malý domek

Stavba věrně kopíruje minimalistické potřeby a nároky majitele, kromě stálého...

Finský architekt Olli Enne ještě během studií navrhl skromný domek, který lze postavit i na velmi nešikovných parcelách...

Postavila si starý dům. Co si myslí ostatní, není důležité

Sousední zástavba už se rozšiřovat nebude kvůli ochrannému pásmu plynového...

Za dveřmi tohoto domu za Prahou se skrývá svět, který už v současných domech najdeme málokdy. Otevřené prostory...

Chata v hlubokém lese dělá majitelce radost a ještě si na sebe vydělá

Velké prosklené plochy střídají plné panely jen tam, kde si je nezbytně...

Atraktivní moderní chata leží tři hodiny jízdy severovýchodně od Toronta. Majitelkou je spisovatelka a mediální...

Rodina v řadovce 4+kk. Vysněný domov zařídili architekti na jedničku

Kuchyňská sestava je propojena s obytnou místností knihovnou/policovým systémem...

Rodina s dvěma dětmi si koupila nový řadový dům v Praze. Dvoupodlažní nemovitost s dispozicí 4+kk o obytné ploše 122...

Další z rubriky

Nedostatek dřeva a tlak na cenu. Podlahy jsou tenčí, vládne jim dub

Tloušťka krytiny 1Floor Forte je poměrně nízká (10,8 mm). I proto je ideální...

Dřevěné podlahy prodělaly za uplynulé čtvrt století velký vývoj. Původní parkety se často skrývaly pod kobercem, dnes...

Mají dům jak z anglického venkova. A uvnitř minimum věcí i nábytku

Přizpůsobivý dům. Začátkem 90. let ho začal stavět Zoltánův otec, dokončili jej...

Nevelký přízemní dům upravila a zařídila máma dvou dětí postupně tím, co bylo jejímu srdci blízké, i podle potřeb...

Ve svých návrzích si vystačí s bílou a dřevem. Protože méně je více

Vila Na Vyhlídce: architekti zvolili v celém domě kombinaci dřeva a bílé barvy,...

Jaké barvy a struktury jsou vhodné v interiéru? Architekti Pavel Salák a Daniel Pružina z ateliéru Versatile zastávají...

Najdete na iDNES.cz