Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O teploměru za oknem aneb Vzpomínky na tři generace školních uniforem

aktualizováno 
Anglické filmy nám daly poznat různé uniformy, které děti britského poloostrova nosí do školy.
Anglické filmy nám daly poznat různé uniformy, které děti britského poloostrova nosí do školy. Jsou odlišené podle ústavu a hlavně exkluzivní soukromé školy, kterými je Velká Británie proslavena, bývají hrdé na své oblečení, na své blejzry, ústavní kravaty i dívčí kloboučky. Je to roztomilé, ale vypadá to už trochu archaicky. To my jsme v Čechách ve válečných letech neznali. Oblékaní bylo střídmé, však také nebylo nic k dostání. Jediná snaha o uniformu se týkala podkolenek. Každé děvče ze základní (tehdy obecné) školy se snažilo být "sportovní" v tom, že už od března, ještě za sněhu nosilo podkolenky. Doma kvůli tomu bývaly velké sváry. Maminky nutily dcerky, aby si vzaly dlouhé punčochy z bavlny nebo vlny (punčocháče ještě neexistovaly), a vykládaly jim o revmatismu. Dívenky to řešily tak, že sotva vyšly z domu, stočily si punčochy pod kolena a sevřely lýtka gumičkou. Zaručeně to bylo nezdravé pro krevní oběh, ale přece se nenechají vysmívat, že nejsou dost otužilé. Moje maminka to vyřešila tak, že mi ukázala, kde jsou punčochy, kde ponožky, kde teploměr a na něm nula. "A vyber si sama, nechci to ani vidět!" Já si vzala punčochy a podkolenky strčila do kapsy. Vlastní volba mi dala sílu nenechat se vysmívat. Další generace, mí dva synové, se narodili v Paříži. Tam alespoň ve veřejných školách uniformy neexistovaly. Mladší syn zažil uniformy v Itálii: černý pláštík zapínaný vzadu z bavlněného saténu, vpředu pár faldů, bílý piké límeček a světle modrá mašle. Napřed se to příčilo mé touze po individuálním projevu, ale nakonec jsem uniformu ocenila. Chudý nebo bohatý, hezký či ošklivý, tlustý nebo štíhlý, všichni si byli rovni, i když třeba pro někoho chodil ke škole komorník. I to už dnes zmizelo. Třetí generace dětí nosí do školy uniformy zcela jiné a bohužel velmi konformní. Musí to být "ta značka, takové" a ne jiné boty. To, co děti viděly v televizi, co nosí silné osobnosti mezi nimi. Oblékat potomky tak většinou vyjde dráž než velké, už kvůli značkové mánii, která na západních trzích pro dospělé už naštěstí povoluje. Vždyť to je jedna z velkých předností nové módy, že umožňuje volit nejen podle vlastního typu, společenské vrstvy a účelu, ale i podle individuální i chvilkové chuti a nálady. Teenageři se však proti skupinovému konformismu bojí jít. Inu, i v tom je těžký úkol dospívání. Možná, že ty účelové školní uniformy byly lepší.

Autor:



Nejčtenější

Velká nádhera. To je přestavěná maringotka pro unavenou podnikatelku

Pestrou skalku stejně jako malý přírodní koupací rybníček vytvořila sama...

Osada Trebudannon uprostřed anglického hrabství Cornwall by se klidně mohla stát synonymem pro obydlenou zatáčku. Kromě...

Rodina umělců zachránila starý mlýn. Dnes v něm bydlí tři generace

Starý mlýn... Neomezený prostor pro život... A prostředí, které mu přísluší. To...

Nebýt umělecké představivosti, mlýn stojící na kraji stupavských přírodních krás by si lidé připomínali už jen ve...



Zrekonstruovali si starou chalupu, teď sní o stolování na terase

Interiéry už má rodina hotové, teď je čeká exteriér včetně terasy.

Rčení „postav dům, zasaď strom a zploď syna“ se dnes často mění na „oprav dům, zasaď strom a postav terasu“. Ta se...

Do domu, pod kterým může téct voda i bahno, vejdete po padací lávce

Pozemek o ploše téměř dva tisíce metrů není oplocený, takže se kolem domu volně...

Jeden z nejlepších světových architektů Robert Konieczny si postavil dům na svazích Beskyd. Pojmenoval jej Archa....

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Další z rubriky

Vyzbrojený kladivem, dřevem a hřebíky postavil parádní hausbót

Německý fotograf Claudius Schulze si v Hamburku stloukl z recyklovaných...

Německý fotograf Claudius Schulze si v Hamburku stloukl z recyklovaných materiálů romantický vodní domek. Stavba...

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Najdete na iDNES.cz